Dusičnan rtuťnatý
| dusičnan rtuťnatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan rtuťnatý |
| Anglický název | Mercury(II) nitrate |
| Německý název | Quecksilber(II)-nitrat |
| Sumární vzorec | Hg(NO3)2 |
| Vzhled | bezbarvé krystaly nebo bílý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10045-94-0 |
| Číslo EC (enzymy) | 233-152-3 |
| PubChem | 16683796 |
| UN kód | 1625 |
| SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Hg+2] |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 324,60 g/mol |
| Hustota | 4,3 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustné |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS06  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R26/27/28 R33 R50/53 |
| S-věty | (S1/2) S13 S28 S45 S60 S61 |
| NFPA 704 |  0
3
1
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan rtuťnatý je toxická, bezbarvá nebo bílá sůl rtuti a kyseliny dusičné, rozpustná ve vodě, s chemickým vzorcem Hg(NO3)2.
Výroba
Roztoky dusičnanu rtuťnatého lze připravit reakcí elementární rtuti s horkou koncentrovanou kyselinou dusičnou. Aby se zabránilo vysrážení produktů hydrolýzy, musí být roztok udržován kyselý.[2]
Lze jej také připravit reakcí dusičnanu rtuťného s kyselinou dusičnou.[3]
Vlastnosti
Dusičnan rtuťnatý tvoří bílé krystaly s teplotou tání 79 °C. Obvykle je dostupný jako monohydrát.[4] Kromě toho existuje také oktahydrát a hemihydrát.[5] Reaguje s neutrálními roztoky chloritanů za vzniku chloritanu rtuťnatého.[6]
Využití
Dusičnan rtuťnatý se dříve používal při výrobě plstěných klobouků a pro ošetření kožešin. Byl často vypouštěn do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod z procesů praní. Vzhledem k vysoké toxicitě a vlivu na životní prostředí se pro tyto účely již nepoužívá.[7][8] Také se dříve používal jako insekticid.[9]
Dnes se používá na přípravu jiných sloučenin rtuti.[9][10]
Bezpečnost
Jako každá ve vodě rozpustná sůl rtuti se dusičnan rtuťnatý při požití rychle absorbuje, a proto je klasifikován jako velmi toxický. I v případě malého kontaktu, vdechování prachu nebo kontaktu s kůží je nutná lékařská pomoc.
Dusičnan rtuťnatý je velmi škodlivý pro biologickou rovnováhu ve vodě. Proto se nesmí dostat do životního prostředí.
Jako mnoho anorganických dusičnanů je dusičnan rtuťnatý oxidačním činidlem. Může proto reagovat prudce nebo dokonce výbušně při styku s hořlavinami, organickými látkami, například uhlovodíky, alkoholem, ale také s redukčními činidly.[11]
Reference
- ↑ a b Mercuric nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Egon Wiberg: . Walter de Gruyter, 1952, ISBN 978-3-11-143954-9, S. 464
- ↑ Hans Bode, Hans Ludwig: . Springer-Verlag, 2013, ISBN 978-3-662-01495-0, S. 70
- ↑ Datenblatt Quecksilber(II)-nitrat (PDF) bei Merck, abgerufen am 18. Januar 2011.
- ↑ L. F. Kozin, S. C Hansen: . Royal Society of Chemistry, 2013, ISBN 978-1-84973-409-7, S. 115
- ↑ W. Fresenius: . Springer-Verlag, 2013, ISBN 978-3-662-30593-5, S. 28
- ↑ Maria Csuros, Csaba Csuros: . CRC Press, 2002, ISBN 978-1-4200-3234-5, S. 55
- ↑ Kristi Lew: . The Rosen Publishing Group, 2008, ISBN 978-1-4042-1780-5, S. 5
- ↑ a b EPA: Report to Congress - Potential Export of Mercury Compounds from the United States for Conversion to Elemental Mercury, abgerufen am 25. Juli 2015.
- ↑ Datenblatt Mercury(II) nitrate monohydrate bei Sigma-Aldrich, Citováno 22. April 2011 (PDF).
- ↑ Richard J. Lewis, Sr.: . John Wiley & Sons, 2008, ISBN 0-470-33445-2, S. 879
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan rtuťnatý na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mercury(II) nitrate na anglické Wikipedii a Quecksilber(II)-nitrat na německé Wikipedii.