Přeskočit na obsah

Zlatograd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlatograd
Златоград
Pohled na staré město a řeku Alamovska z mostu na ulici Stefan Stambolov
Pohled na staré město a řeku Alamovska z mostu na ulici Stefan Stambolov
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška521 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
oblastSmoljanská
obštinaZlatograd
Zlatograd
Zlatograd
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel7 091 (2017[1])
Etnické složeníBulhaři, Pomaci
Náboženské složenípravoslaví, islám
Správa
Telefonní předvolba03071
PSČ4980
Označení vozidelCM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatograd (bulharsky Златоград) je město ležící v jižním Bulharsku, v jižní části Rodopů v údolích řeky Vărbici a jejích přítoků, poblíž hranice s Řeckem. Zlatograd, který náleží do Smoljanské oblasti, je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 7 tisíc obyvatel.

Historie

Město se původně nazývalo Belovidovo (Беловидово) a tak je uvedeno ještě v osmanském registru z počátku 18. století. Později neslo název Darıdere. Součástí Bulharska se stalo po první balkánské válce (1912); tehdy zde žilo 320 rodin, z toho 200 křesťanských a 120 muslimských. Skladba obyvatelstva se změnila především v důsledku výměny obyvatel mezi Řeckem a Bulharskem. Současný název nese od roku 1934.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 7 091 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 7 879 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]

BulhařiTurciostatní: 56 (1.1 %)
  •   Bulhaři: 5 185 (98.4 %)
  •   Turci: 30 (0.6 %)
  •   ostatní: 56 (1.1 %)

Zajímavosti

  • Staré město je památkovou rezervací a nalézá se tu 120 registrovaných stavebních a archeologických památek.
  • Zlatograd je nejjižnějším bulharským městem.

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2017-03-15 [cit. 2017-08-03]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky) 

Externí odkazy