Otakar Šimůnek
Otakar Šimůnek | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1954 – 1960 | |
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1972 | |
Čs. ministr chemického průmyslu | |
Ve funkci: 1951 – 1954 | |
Předchůdce | Jozef Púčik |
Nástupce | Jozef Púčik |
ministr - předs. Stát. plánovacího úřadu | |
Ve funkci: 1954 – 1962 | |
Předchůdce | Jozef Púčik |
Nástupce | Alois Indra |
místopředseda 2. a 3. vlády V. Širokého a vlády J. Lenárta | |
Ve funkci: 1959 – 1968 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 23. října 1908 Náchod Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. června 1972 Praha Československo |
Profese | politik, chemik a inženýr |
Ocenění | Řád republiky Řád Klementa Gottwalda |
Commons | Otakar Šimůnek |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Šimůnek (23. října 1908 Náchod – 19. června 1972 Praha[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vlád Československa.
Biografie
Narodil se v dělnické rodině. Vystudoval chemii a inženýrství na technické vysoké škole. Pak se angažoval v dělnickém konzumním družstvu Včela. Od roku 1934 byl členem KSČ. Za druhé světové války byl aktivní v komunistickém odboji a v květnu 1945 byl účastníkem pražského povstání.[2]
V letech 1945-1949 zastával post pracovníka Velkonákupní společnosti družstev v Praze. Od roku 1949 do roku 1951 byl náměstkem ministra výživy a v roce 1951 se stal členem vlády jako ministr chemického průmyslu ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého. V letech 1954-1960 působil v kabinetu jako ministr - předseda Státního plánovacího úřadu, přičemž v této funkci plynule přešel i do následující druhé vlády Viliama Širokého a do třetí vlády Viliama Širokého, v níž toto portfolio obsazoval až do roku 1962. V letech 1959-1960 navíc zastával post místopředsedy druhé vlády Viliama Širokého a tutéž funkci zaujímal po celé funkční období třetí vlády Viliama Širokého (1960-1963) i vlády Jozefa Lenárta (1963-1968).[3]
Zastával i četné stranické posty. X. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V období červen 1954 - červen 1958 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ, členem politbyra od června 1958 do prosince 1962 a členem předsednictva ÚV KSČ od prosince 1962 do dubna 1968. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1958 Řád Klementa Gottwalda.[3]
Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Pardubice. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6][7]
Od konce 50. let 20. století patřil mezi výrazné postavy KSČ spojené s érou Antonína Novotného. Ještě v prosinci 1967 při emotivních debatách předsednictva ÚV KSČ o sesazení Novotného z postu prvního tajemníka strany byl v táboře pronovotnovských sil.[8] Poté, co Novotný ve funkci skončil, ale během pražského jara Šimůnkův politický vliv klesl. K roku 1968 se uvádí jako důchodce, bytem v Pardubicích.[9][10][11]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Pardubice). Mandát obhájil ve volbách v roce 1971 a v parlamentu zasedal do své smrti roku 1972. Pak ho nahradil Bohuslav Chňoupek.[12][13] Od prosince 1970 působil na postu předsedy Ústřední rady družstev a od roku 1971 jako člen předsednictva Ústředního výboru Národní fronty.[3][14]
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Šimůnek
Reference
- ↑ Otakar Šimůnek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Otakar Šimunek [online]. munzinger.de [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 464.
- ↑ 1958 [online]. libri.cz [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ 1967 [online]. libri.cz [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 545.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Šimůnek na Wikimedia Commons
- Otakar Šimůnek v parlamentu
- Narození 1908
- Úmrtí 1972
- Osobnosti komunistického odboje v Československu během druhé světové války
- Osobnosti Květnového povstání českého lidu
- Pořadatelé družstev
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Českoslovenští ministři chemického průmyslu
- Místopředsedové vlád Československa
- Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa
- Členové KSČ
- Nositelé Řádu republiky
- Nositelé Řádu Klementa Gottwalda
- Narození v Náchodě