Přibenice
Přibenice | |
---|---|
Celkový pohled od mostu přes Blšanku | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Lubenec |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′21″ s. š., 13°22′34″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 15 (2021)[1] |
Katastrální území | Přibenice (4,45 km²) |
PSČ | 439 83 |
Počet domů | 14 (2011)[2] |
Přibenice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 80845 |
Kód k. ú. | 680842 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přibenice je malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na východ od Lubence. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[3]
Přibenice je také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².[4]
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Přibin ve významu ves lidí Přibinových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Przibenicz (1369), Przibunicz (1399), Przibinicz (okolo 1405), in Przibenicz (1381), in Przibieniczich (1413), Przibenicze (1577), u vsi Pržibenicz (1656) nebo Pržibenz a Pržibenicze (1787).[5]
Historie
Pravěké osídlení okolní krajiny dokládá nález malého souboru keramických střepů získaných z návrší nad východním okrajem vesnice.[6] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1369.[3]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 166 obyvatel (z toho 74 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 156 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člena nezjišťovaných církví se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 178 obyvatel: devět Čechoslováků, 168 němců a jednoho cizince. Všichni byli římskými katolíky.[8]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 163 | 157 | 170 | 167 | 176 | 166 | 178 | 92 | 76 | 51 | 42 | 12 | 10 | 17 |
Domy | 29 | 30 | 34 | 34 | 33 | 33 | 33 | 32 | . | 13 | 7 | 20 | 19 | 14 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Ležek. |
Pamětihodnosti
Na jižním okraji vesnice stojí novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze druhé poloviny devatenáctého století.[10] Není památkově chráněný.
Galerie
-
Novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie
-
Přibenice od kostela
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Přibenice, s. 472, 472.
- ↑ ŠTAUBER, Bedřich; ŠTAUBEROVÁ, Jiřina. Přibenice. Výzkumy v Čechách. 1986–1987. 1989, s. 161. Dostupné online [PDF, cit. 2018-01-09].
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
- ↑ Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přibenice, s. 178.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přibenice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Přibenice na webu ČÚZK