Přeskočit na obsah

Charles Cros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Cros
Rodné jménoJean Émile Hortensius Joseph Cros
Narození1. října 1842
Fabrezan
Úmrtí9. srpna 1888 (ve věku 45 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
Povoláníbásník, fotograf, vynálezce a spisovatel
DětiGuy-Charles Cros
PříbuzníAntoine-Hippolyte Cros a Henry Cros (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Georges Auriol: Bois frissonants, barevná litografie, 1893, Brooklynské muzeum

Émile-Hortensius-Charles Cros /čti „šárl kro“/ (1. října 1842, Fabrezan - 9. září 1888, Paříž) byl francouzský básník a vynálezce v oblasti záznamu a reprodukce zvuku a barevné fotografie. Narodil se ve Fabrezanu v departementu Aude. Byl synem právníka. Studoval lékařství v Paříži, ale studium nedokončil, nejspíše proto, že během svých studií poznal svoji budoucí milenku Ninu de Villard, která jej uvedla do společnosti mladých intelektuálů tehdejší doby, pořádala totiž setkání sympatizantů pařížské Komuny, kteří se rekrutovali především z nové generace umělců. To Crose přesvědčilo, aby si zvolil dráhu svobodného povolání. Velmi jej ovlivnil humanismus, tedy i touha jak po intenzivním smyslovém vnímání světa, tak po vědeckém poznání. Během pařížské světové výstavy v roce 1867 jej velmi zaujal objev telegrafu a rozhodl se proto věnovat bádání v oblasti reprodukční techniky. Ve stejném roce teoreticky zpracoval téma o možnostech realizace barevné fotografie a vytvořil i fotografický záznam pohybu, podobný budoucímu filmu, i když na jiném principu. Téměř paralelně, v roce 1869, debutoval i jako básník v časopise „L'Artiste“ (Umělec).

Literární činnost

Během francouzsko-pruské války (1870) se Charles Cros setkal s význačnými představiteli proslulé skupiny tzv. prokletých básníků (Les poétes maudits), Paulem Verlainem a Arthurem Rimbaudem. Jejich tvorba a vzniklé přátelství s nimi jej inspirovaly k další činnosti v oblasti poezie. Stal se členem tohoto sdružení a jeho první básnickou sbírkou byla Le coffret du Santal (Santalova skříňka), vydaná v roce 1873, tedy ve stejné době, kdy vychází slavná Rimbaudova Une Saison en enfer (Sezóna v pekle). V roce 1874 byl Charles Cros po krátký čas šéfredaktorem časopisu “La Revue du monde nouveau“ (Revue nového světa) a vydává sbírku Le fleuve (Proud), ilustrovanou reprodukcemi rytin slavného impresionistického malíře Eduarda Maneta. Brzy následovala i třetí kniha básní Le collier de griffes (Náhrdelník z drápů), kterou však Cros oficiální publikační činnost ukončil. Ačkoli do konce svého života nepřestal psát (kromě básní napsal též velké množství monologů) a spolupracoval s různými literárními časopisy, drtivá většina prací nebyla uveřejněna a mnoho z nich se ztratilo.

Technické objevy

Charles Cros byl ve své době považován za slavnějšího díky svému objevu registrace a reprodukce zvuku. Teoreticky zpracoval způsob záznamu a reprodukce (pomocí cylindrické trouby a ozvučné blány, jakou známe z klasických reproduktorů), který je prakticky totožný s fonografem. Jeho osobní tragédií bylo, že vynález, jakkoli dokonalý, zůstal nakonec pouze na papíře, neboť jeho zařízení, kterému říkal Paleophone, nebylo funkčním modelem a ve svém snažení byl předstižen. Důvodem byla ovšem skutečnost, že neměl potřebný materiál ani nedisponoval zručností k jeho sestrojení. Navíc 30. dubna 1877 odeslal obálku s detailním popisem přístroje, principy funkce a návodem k sestrojení Francouzské akademii věd, ta však byla omylem otevřena až více než půl roku po doručení (3. prosince téhož roku), tedy pouhý měsíc před udělením patentu Edisonovi (15. ledna 1878) za vynález stejného zařízení. Další Crosova objevitelská práce v oblasti reprodukční fotografické techniky byla již zmíněna výše. Charles Cros zemřel 9. září 1888 v Paříži.

Akademie Charles Cros

Vzhledem k jeho uměleckému i technickému talentu bylo po Charlesu Crosovi pojmenováno v roce 1947 vzniklé francouzské sdružení uměleckých kritiků a odborníků v oboru nahrávací techniky (Akademie Charles Cros), které každoročně uděluje ceny Grand Prix du Disque de l’Académie Charles Cros za umělecky a technicky nejzdařilejší nahrávky hudebních děl, v oblasti vážné hudby považované za nejprestižnější.

Básnické sbírky

  • Le coffret de santal
  • Le fleuve
  • Le collier de griffes

Odkazy

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charles_Cros&oldid=19519400“