Jurij Vega
| Jurij Bartolomej Vega | |
|---|---|
 Jurij Vega | |
| Narození | 23. března 1754 Zagorica, Habsburská monarchie (dnes Slovinsko) |
| Úmrtí | 26. září 1802 (ve věku 48 let) Nußdorf, Habsburská monarchie (dnes Rakousko) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generálmajor dělostřelectva |
| Vyznamenání | Vojenský řád Marie Terezie |
 multimediální obsah na Commons | |
Jurij svobodný pán von Vega (německy Georg von Vega, latinsky Georgius Bartholomaei Vecha; 23. března 1754 Zagorica, Kraňsko – 26. září 1802 poblíž Vídně) byl rakouský generál dělostřelectva, matematik a fyzik slovinského původu.
Životopis
Narodil se v Zagorici v dnešním Slovinsku. Roku 1775 absolvoval střední školu v Lublani a následujících pět let pracoval jako inženýr říční navigace. Poté vstoupil do rakouské armády, kde byl díky svým matematickým schopnostem povýšen na majora a ustanoven vyučujícím na bombardýrské škole ve Vídni. Zde navrhl nové typy moždířů. Následně se účastnil války proti Osmanům. Za francouzských revolučních válek velel v roce 1794 již jako podplukovník obléhání pevnosti Fort Louis. Se svými 16 obléhacími houfnicemi se mu podařilo tuto pevnost dobýt během jediného dne. V roce 1796 padla po sedmidenním obléhaní pevnost v Mannheimu, přičemž obléhatelé použili Vegových třiceti- a šedesátiliberních moždířů. Za toto vítězství obdržel Vega Vojenský řád Marie Terezie a byl povýšen na generálmajora. Zemřel roku 1802 za dosud nevyjasněných okolností v Nußdorfu nedaleko Vídně.
Během mírového období se Vega zabýval psaním učebnic matematiky a fyziky. Učebnice z roku 1787 je považována za jedno ze základních pojednání o balistice. V roce 1783 vydal své logaritmické tabulky, jež byly přeloženy do mnoha jazyků.[1] Stal se také členem několika vědeckých akademií v Evropě.
V roce 1787 si vzal za ženu Josefu Svobodovou z Českých Budějovic, se kterou měl tři děti.[2]
Na jeho počest je pojmenován kráter Vega na Měsíci[1] a jeho portrét nesla i padesátitolarová slovinská bankovka.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Rheita, str. 162, č. mapového listu 68, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ BATAGELJ, Vladimir. Jurij Vega (1754 - 1802) [online]. 1995 [cit. 2010-11-05]. online. (slovinsky)
- ↑ Banka Slovenije. 50 tolarjev [online]. C2006 [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (slovinsky)
Literatura
- HOLLINS, David. Rakouští vojevůdci za napoleonských válek. Praha: Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1894-1. S. 61.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Vega na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jurij Vega
- (slovinsky) Banka Slovenije. 50 tolarjev [online]. C2006 [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (slovinsky)
