Páni z Bergova

Páni z Bergova byli německý panský rod. Pocházeli z Durynska, do českých zemí přišli počátkem čtrnáctého století a zařadili se mezi významné rody české šlechty.

Historie

Z hradu Bergau, stojícím jižně od Jeny, přišel do Čech ve čtrnáctém století Ota z Bergova nejprve s Těmou z Koldic a míšeňským vojskem na pomoc Jindřichu Korutanskému, později i Jindřichovi z Lipé. V roce 1319 se pojmenovával jako pán hradu Geisbergu (Supí hory), o tři léta později vyženil bílinský hrad a jeho panství. Jeho potomci oba hrady prodali a koupili Trosky, Chlumec nad Cidlinou a Zbiroh.

Základ rodovému majetku položili Ota starší z Bergova, jenž si vzal Anežku z Vartenberka,^[1] a Ota mladší z Bergova, jenž se oženil s jednou dcerou z rodu pánů ze Žeberka,^[2] a stal se majitelem hradů Starý Žeberk a Nový Žeberk, které mu patřily až do roku 1383, kdy je prodal Těmovi z Koldic.^[3] Jiný Ota mladší z Bergova (1399–1452) přepadl a vyloupil Opatovický klášter. Později se přidal k odpůrcům husitů a dokázal před nimi uhájit rodový hrad Trosky. Na základě této události vznikla pověst o tom, že je v hradu ukryt značný poklad.^[1] Jan z Bergova naproti tomu v bitvě u Lipan bojoval na straně husitů. Po jejich porážce odešel na hrad Sion, po jehož dobytí byl spolu s s Janem Roháčem z Dubé zajat. V severních Čechách pánům z Bergova patřily také hrad Borek (1377), Nové Sedlo nad Bílinou nebo Horní Jiřetín.^[2]

V patnáctém století zemřel Jan z Bergova a po něm i jeho sestry, a roku 1458 tak vymřel celý rod.

V pravděpodobně stříbrném poli byla pokosem položena červená okřídlená ryba, podobně vypadal i klenot.

↑ ^a ^b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Svazek 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Bergova, s. 17–18.
↑ ^a ^b VYHNIS, Václav. Z Bergova. Památky, příroda, život. 1987, roč. 19, čís. 1–2, s. 36–37.
↑ ŽEMLIČKA, Martin. Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 305–313.

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Svazek 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Bergova, s. 17–18.