Natanleod
Natanleod | |
---|---|
Úmrtí | 508 Netley Marsh |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Netley Marsh | |
---|---|
Poloha | |
Netley Marsh | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Natanleod měl být podle Anglosaské kroniky králem Britonů.[pozn. 1] Jeho včlenění do kroniky je považováno za produkt lidové etymologie.[1]
U roku 508 (údaj, na který se nelze spoléhat)[2] zaznamenává Anglosaská kronika, že Cerdic a Cynric „zabili jistého britského krále jménem Natanleod a s ním 5 tisíc mužů – po němž byla země až po Cerdikův Brod pojmenována Natanleaga“.[3] Za Cerdikův Brod je považován Charford v současném hrabství Hampshire,[pozn. 2] a Natanleaga je ztotožněna s bažinatou oblastí u vesnice Netley Marsh nedaleko města Totton rovněž v hrabství Hampshire.[4]
Místní název Natanleaga však pravděpodobně neuchovává jméno poraženého britského krále, ale je místo toho odvozen od staroanglického kořene naet, vlhký.[1]
Postava Natanleoda není jediná smyšlená osoba v rané části Anglosaské kroniky. Podobné lidové etymologie zřejmě stojí za jutským králem ostrova Wight Wihtgarem nebo domnělým eponymem Portsmouthu Portem a dalšími.[5] Britský historik James Campbell (1935–2016) si všímá podobnosti mezi takovýmito anglosaskými tradicemi a středoirskými dindshenchas, které zaznamenávají tradice jednotlivých míst.[2]
V 18. a 19. století byl Natanleod často ztotožňován s legendárním britským králem Ambrosiem Aurelianem. Anglický historik Edward Gibbon (1737–1794) ve svých Dějinách úpadku a pádu římské říše odkazuje na toto ztotožnění se skepticismem: „Díky jednomyslné, byť pochybné domněnce našich zájemců o antikvity je Ambrosius zaměňován Natanleodem, který ztratil svůj vlastní život a pět tisíc svých poddaných v bitvě proti Západnímu Sasu Cerdikovi.“
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natanleod na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sims-Williams, "Settlement", s. 29; Yorke, Kings and Kingdoms, s. 4.
- ↑ a b Campbell, Anglo-Saxons, s. 26–27.
- ↑ Swanton, Anglo-Saxon Chronicle, s. 14, Ms. A, s.a. 508, upraveno podle Stenton, Anglo-Saxon England, s. 20.
- ↑ Swanton, Anglo-Saxon Chronicle, s. 135, poznámka 14; Yorke, Kings and Kingdoms, s. 4.
- ↑ Campbell, Anglo-Saxons, s. 26–27; Sims-Williams, "Settlement", s. 29–30.
Primární prameny
- anonym: Anglosaská kronika, online im Project Gutenberg (en)
Použitá literatura
- CAMPBELL, James; JOHN, Eric; WORMALD, Patrick. The Anglo-Saxons. London: Phaidon, 1982. ISBN 0-14-014395-5.
- SIMS-WILLIAMS, Patrick. The settlement of England in Bede and the Chronicle. Anglo-Saxon England. Cambridge: Cambridge University Press, 1983, s. 1–42. Dostupné online. ISBN 0-521-33202-8.
- STENTON, Frank. Anglo-Saxon England. 3rd. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1973. ISBN 0-19-280139-2.
- SWANTON, Michael. The Anglo-Saxon Chronicle. London: Dent, 1996. ISBN 0-415-92129-5.
- YORKE, Barbara. Kings and kingdoms of Early Anglo-Saxon England. London: Seaby, 1990. ISBN 1-85264-027-8.