Přeskočit na obsah

Žralok písečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŽralok písečný
alternativní popis obrázku chybí
Žralok písečný
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádobrouni (Lamniformes)
Čeleďpísečníkovití (žraloci) (Odontaspididae)
Rodžralok Carcharias
Binomické jméno
Carcharias taurus
Rafinesque, 1810
Rozšíření (modrá)
Rozšíření (modrá)
Rozšíření (modrá)
Synonyma

šedá sestra, žralok atlantský, žralok skvrnitý, žralok tygří

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žralok písečný (Carcharias taurus) je velký druh žraloka, zástupce čeledi písečníkovitých. Po světě má mnoho jmen. V Austrálii a ve Velké Británii se nazývá grey nurse shark„šedá sestra“. Vyskytuje se v pobřežních vodách po celém světě. Přes svůj hrůzostrašný vzhled jde o poměrně klidný a pomalu se pohybující druh žraloka. Všeobecně není považován za nebezpečného, pokud není vyprovokován.[2] Pro tyto rozporuplné vlastnosti a pro velkou přizpůsobivost v zajetí je považován za nejčastěji chovaný velký druh žraloka ve veřejných akváriích.[3][4]

Anatomie a vzhled

[editovat | editovat zdroj]

Tělo je silné, se dvěma velkými hřbetními ploutvemi. Ocas je protáhlý s dlouhým horním lalokem. Obvykle dorůstá do délky 3,5 metru, v takovém případě váží 90 až 160 kg.[5] Maximální, věrohodně doložená zpráva, hovoří o exempláři s váhou 660 kg.[4]

Žralok písečný má většinou šedý hřbet a bílý spodek. V srpnu 2007 byl v Austrálii vyfotografován albín.[6]

Strava se skládá z ryb, mladých žraloků a rejnoků, chobotnic a korýšů.[7]

Tito žraloci se obvykle zdržují v pobřežních vodách v hloubkách mezi 60 až 190 metry, ačkoliv byli zaznamenáni také ve větších hloubkách. Během dne často vyhledávají útočiště v podmořských jeskyních a mezi skalisky a v noci vyrážejí na lov. Během dne se vykazují pomalejší chování, aktivnějšími se stávají v noci. Žralok písečný je jediný známý druh žraloka, který polyká vzduch a ukládá si jej v žaludku, aby zachoval neutrální vztlak při plavání.

Přestože se obecně má za to, že tento druh žraloka není lidem nebezpečný, databáze ISAF obsahuje 76 zaznamenaných útoků na lidi, z nichž 29 bylo klasifikováno jako nevyprovokované. Dva z těchto nevyprovokovaných útoků vedly k úmrtí.[2]

Žralok písečný v Minnesota Zoo

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je živorodý, jeho embrya se však živí sami sebou navzájem. Uvnitř dělohy se mladí žraloci krmí živinami ze žloutkového váčku a pak i jeden druhým, dokud nezbudou dva poslední jedinci. Chce-li matka poskytnou mladým další potravu, produkuje další vajíčka, která zbývající mladí konzumují. Tato reprodukční strategie je známá také jako nitroděložní kanibalismus. Ve dvou letech jsou mladí žraloci zhruba metr dlouzí a plně schopni se o sebe postarat.[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grey nurse shark na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b Sand Tiger Shark [online]. Florida Museum of Natural History [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-13. (anglicky) 
  3. The Sand Tiger Shark [online]. The College of Earth, Ocean and Environment [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-13. (anglicky) 
  4. a b Biology of the Sandtiger Shark [online]. Biology of Sharks and Rays [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Institute for Exploration [online]. Mystacaquarium Institute for Exploration [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. Rare albino shark rules deep [online]. The Daily telegraph [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11. (anglicky) 
  7. Recovery Plan for the Grey Nurse Shark in Australia [online]. The Australian Government Department of Sustainability, Environment, Water, Population and Communities [cit. 2010-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-29. (anglicky) 
  8. Piper, Ross (2007), Extraordinary Animals: An Encyclopedia of Curious and Unusual Animals, Greenwood Press.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]