Přeskočit na obsah

Železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velké Březno – Úštěk
Motorový vůz řady M 131.1 v Zubrnicích
Motorový vůz řady M 131.1 v Zubrnicích
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo T3
Provozovatel dráhy MBM rail[1]
Technické informace
Délka 19 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Maximální sklon přes 40 ‰
Minimální poloměr oblouku m
Maximální rychlost 30 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Kód památky 51003/5-5837 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať 073
0,000 Velké Březno
trať 073
2,000 Malé Březno zastávka
4,188 Leština
6,185 Zubrnice-Týniště(muzeum)
9,2 Touchořiny
10,867
0,000
Lovečkovice
12,715 Levínské Petrovice
14,832 Mukařov
16,843 Verneřice
1,792 Levín
5,400 Habřina
trať 087
spojka na trať do Lovosic
7,805 Úštěk horní nádraží
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Staniční budova v bývalé stanici Úštěk horní nádraží v roce 2008. Tato stanice byla spojena spojkou se stanicí Úštěk na stávající trati z Lovosic do České Lípy. Osobní vlaky po ní však nejezdily.

Železniční trať Velké BřeznoZubrniceLovečkoviceVerneřice a její větev LovečkoviceÚštěk o délce 19 km byly zprovozněny v roce 1890 a zrušeny byly v roce 1978. V úseku Velké BřeznoZubrnice byla doprava krátce muzeálně provozována v roce 1993. O obnovení muzejního provozu v tomto úseku usilovalo od roku 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice. Nakonec uspělo a provoz byl obnoven 28.  října 2010.[2] V roce 1998 byl úsek Velké Březno – Lovečkovice prohlášen kulturní památkou.[3] K 9. lednu 2018 měla tato dráha status vlečky s názvem „Místní dráha Velké Březno – Úštěk“.[1] V roce 2019 vznikl Svazek obcí pro silnici II/260, který si mj. klade za cíl obnovu provozu železniční dráhy Velké Březno – Úštěk.

Vybudování trati

[editovat | editovat zdroj]

V této oblasti Českého středohoří bylo rozvinuté zemědělství, zvláště ovocnářství a chmelařství. V okolí Verneřic byla i střediska průmyslu a těžilo se zde hnědé uhlí. V roce 1874 Rakouská severozápadní dráha zprovoznila hlavní železniční trať podél pravého břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.

Výškový profil trati Velké Březno – Úštěk/Verneřice

Nový Zákon o místních drahách z roku 1880 umožnil vedení trati více přizpůsobit náročnějšímu terénu. Roku 1889 byla zejména z iniciativy verneřických podnikatelů založena akciová společnost Místní dráha Velké Březno – Verneřice – Úštěk (Localbahn Grosspriesen – Wernstadt – Auscha – L.G.W.A). Za hlavního iniciátora byl považován Julius Leon von Wernburg, zakladatel textilní továrny ve Verneřicích, a verneřický radní (později starosta) a pivovarský sládek Josef Renftel.

Stavba byla zadána vídeňské firmě Stern a Hafferl. Stála 1 200 000 rakouských korun. 18. srpna 1890, k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., byl zahájen provoz na 17 kilometrů dlouhém úseku z Velkého Března do Verneřic, 8 km dlouhá odbočka z Lovečkovic do Úštěku byla zprovozněna 11. září 1890. Provoz zajišťovala společnost Rakouské severozápadní dráhy na účet vlastníka.

Pravidelný provoz

[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku měla trať hlavní příjmy z nákladní dopravy, postupem času nabývala významu i rekreační osobní doprava. Ve třicátých letech v době hospodářské krize se uvažovalo o zastavení dopravy v úseku Lovečkovice – Úštěk. V letech 19381945 byla dráha součástí Německých říšských drah. Vysídlení zdejšího německého obyvatelstva v roce 1945 mělo za následek i útlum místního průmyslu. Zbylé podniky využívaly stále více silniční dopravu. Trať se stala nerentabilní, význam měla trať především pro víkendovou rekreační osobní dopravu a ani pro tu nebyla dostatečně vyhovující.

Naposledy byly obě větve trati provozovány jako trať č. 7k podle jízdního řádu pro rok 1977/1978, poslední pravidelné motorové vlaky zde projely 27. května 1978, poslední nákladní vlak o dva dny dříve.

V letech 1978–1979 byl snesen traťový svršek z úseku Verneřice–Lovečkovice, v letech 1985–1988 z úseku Úštěk – Lovečkovice.

Přibližně v trase zrušené železnice jezdí autobusová linka č. 592452 z německého Bahratalu přes Zubrnice do Verneřic. Z Lovečkovic do Úštěka pak jezdí linka č. 632. Obě linky jsou provozované Dopravní společností Ústeckého kraje.

Muzejní železnice

[editovat | editovat zdroj]

Okresní vlastivědné muzeum Ústí nad Labem právě koncem 70. let 20. století začínalo budovat skanzen lidové architektury v Zubrnicích. Traťový úsek Velké Březno – Zubrnice měl podle tehdejších plánů sloužit jako muzejní železnice. V rámci těchto plánů bylo částečně opraveno nádraží v Zubrnicích. V roce 1980 byl založen Kroužek přátel železnice. Pro nezájem institucí a kvůli špatné spolupráci s muzeem se však nikdy nepodařilo trať pro historické vlaky zprovoznit. Koncem 80. let byl zpracován projekt na přeměnu nádraží v železniční skanzen, některé stavby byly zahájeny, ale nebyly dokončeny.

V roce 1993 bylo, především členy někdejšího Kroužku přátel železnice, založeno občanské sdružení Zubrnická museální železnice (ZMŽ), které se od té doby snaží o privatizaci a obnovení trati. Dne 29. května 1993 a v následujících měsících toho roku se zdařilo několik zkušebních jízd z Velkého Března do Zubrnic. Od 1. ledna 1994 byl provoz zastaven a nový zákon o dráhách, 266/1994 Sb., další zkušební provoz museální železnice v dosavadní formě znemožnil.

V roce 1996 se podařilo zabránit odpojení této lokálky od hlavní tratě ve Velkém Březně, při úpravách vzniklo u nádraží vlastní kolejiště muzejní dráhy. Od roku 1997 pokračuje sdružení ZMŽ v opravách trati do Zubrnic a v roce 1998 byl 11 kilometrů dlouhý úsek z Velkého Března přes Zubrnice až do Lovečkovic zapsán na seznam kulturních památek ČR.

V říjnu 2008 byly všechny zbylé součásti stavby bývalé celostátní dráhy Velké Březno – Verneřice – Úštěk horní nádraží včetně pozemků převedeny z vlastníka SŽDC s.o. na občanské sdružení Zubrnická museální železnice. V dubnu 2009 se úsek Velké Březno – Zubrnice – Úštěk stal právně opět drahou, konkrétně vlečkou.[4]

Dne 28. října 2010 byl na úseku trati Velké Březno – Zubrnice zahájen občasný veřejný železniční provoz. Na vlaky byl nasazen historický motorový a přípojný vůz, vlaky přepravovaly jízdní kola a kočárky.

Od roku 2016 je za podpory Ústeckého kraje provozována turistická linka T3. Linka je v provozu od začátku dubna do konce října o víkendech a svátcích. Vlaky jezdí 4x denně na trase Ústí nad Labem-Střekov – Zubrnice a zpět. Obvykle je na linku nasazován motorový vůz M 131.1 Hurvínek.

Každý rok v září se konají speciální jízdy, kdy je posílená souprava vlaku tažena parní lokomotivou.

V roce 2018 započaly práce na obnově dalšího úseku trati: Zubrnice–Lovečkovice. Byla položena část železničního svršku v bývalé stanici Lovečkovice a otevřena zde malá expozice s historií této stanice. Zároveň začala postupná obnova trati od nádraží v Zubrnicích.

V roce 2019 byl založen dobrovolný Svazek obcí pro silnici II/260, který si mj. klade za cíl obnovu provozu železniční dráhy Velké Březno – Úštěk.

Spolek spolupracuje s dopravní průmyslovou školou v Děčíně, jejíž žáci zde vykonávají praktickou výuku.

V roce 2022 bylo obnoveno kolejiště stanice Úštěk horní nádraží a spojka na trať Lovosice – Česká Lípa.[5]

Plánované tramvajové muzeum a trať

[editovat | editovat zdroj]

Úsek Lovečkovice–Mukařov na verneřické větvi získal před rokem 2020 spolek Trammuseum, jenž jej plánuje využívat pro provoz historických tramvají mimo jiné ze zrušeného provozu v Ústí nad Labem. V Lovečkovicích má vzniknout též depo pro tramvajové vozy spolku. Za finančního přispění Ústeckého kraje získal spolek v roce 2020 kolejnice a výhybky ze zrušené tramvajové vozovny v Bernu.[6][7][8]

V únoru 2023 podal spolek žádost o změnu kategorie dráhy z vlečky na tramvajovou dráhu, a to v úseku Lovečkovice–Mukařov v km 11,063–14,810. Má jít o tramvajovou dráhu o rozchodu 1000 mm a s napájecí soustavou 600/750 V stejnosměrného napětí. Změnou tohoto úseku na tramvajovou trať ztratí zbylý úsek do Verneřic charakter dráhy – vlečky.[4] Drážní úřad v září 2023 rozhodl, že úsek Lovečkovice–Mukařov o délce 3,747 km se zařazuje mezi tramvajové dráhy.[9] Obec Lovečkovice se proti danému rozhodnutí v říjnu 2023 odvolala.[10]

Železniční trať ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Na sklonku pravidelného provozu, v srpnu roku 1975 se zde natáčely epizody filmu Páni kluci.[11] Později, již pod hlavičkou muzejní železnice, se zde natáčel film Rebelové režiséra Filipa Renče. Kromě uvedených filmů se na trati a v její přilehlých objektech natáčely části několika dalších filmů a dokumentů.[12]

Popis trati

[editovat | editovat zdroj]

Nejnižší stanice, Velké Březno, leží u Labe v nadmořské výšce 148 metrů. Nejvyšší místo na trati, 575 m n. m., je u zastávky Mukařov.

Na trati nejsou žádné tunely ani velké mosty. Sklon trati však místy překračoval i 40 promile. V zimním období museli vlak například v okolí Mukařova často vyprošťovat železničáři a místní obyvatelé s lopatami.

  1. a b Seznam vleček k 9. lednu 2018 [online]. Drážní úřad, rev. 2018-01-09 [cit. 2018-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31. 
  2. KRSEK, Martin. Naposledy vyjela v roce 1978. Nyní je muzejní železnice zpět. iDNES.cz [online]. 2010-10-27 [cit. 2011-03-13]. Dostupné online. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-12]. Identifikátor záznamu 442290 : železniční trať Velké Březno - Lovečkovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b Veřejná vyhláška č. DUCR-11526/23/Bg, Oznámení o zahájení správního řízení. [PDF, cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  5. SŮRA, Jan. Úštěk má po více než 20 letech napojené druhé nádraží na českou železniční síť. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-09-20 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  6. ROZSYPALOVÁ, Michaela. Spolek Trammuseum postaví koleje pro tramvaje. Obnoví část bývalé železnice. Litoměřický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-08-08 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. ISSN 788-2330. 
  7. ROZSYPALOVÁ, Michaela. Tramvajové muzeum v Lovečkovicích část místních nevítá, bojí se turistů. Litoměřický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-11-24 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. ISSN 788-2330. 
  8. MENDLOVÁ, Zuzana. Zubrnickou museální železnici brzy doplní muzeum historických tramvají. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-08-08 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  9. Veřejná vyhláška č. DUCR-56609/23/Bg, Rozhodnutí (viz též [2]). [PDF, cit. 2023-10-03]. Dostupné online.
  10. Veřejná vyhláška č. DUCR-66385/23/Bg, Výzva. [PDF, cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (Alternativní odkaz) Archivováno 11. 11. 2023 na Wayback Machine.
  11. Páni kluci. Filmová místa [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  12. Zubrnická muzeální železnice - informace o filmování. Archivováno 12. 1. 2014 na Wayback Machine.
  • Paul Eichberger: Železnice v Sudetech (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]