Přeskočit na obsah

Španělské Maroko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Španělské Maroko
Protectorado español de Marruecos
حماية إسبانيا في المغرب
(Himájat Isbánijá fí al-Maghrib)
 Marocký sultanát
 Rífská republika
19121956 Rífská republika 
Mezinárodní zóna Tanger 
Marocké království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Marcha Real
Geografie
Mapa
Rozloha
20 948 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
795 200[1] (1942)
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Marocký sultanát Marocký sultanát
Rífská republika Rífská republika
Následující
Rífská republika Rífská republika
Mezinárodní zóna Tanger Mezinárodní zóna Tanger
Marocké království Marocké království

Španělské Maroko, oficiálním názvem Španělský protektorát v Maroku (španělsky Protectorado español de Marruecos; arabsky حماية إسبانيا في المغرب, Himájat Isbánijá fí al-Maghrib), bylo kolonií-protektorátem Španělska v severní části území dnešního Maroka. Ustanoveno bylo 30. dubna 1912, kdy byla podepsána Dohoda z Fezu, ve které marocký sultán Abdelhafid předal vládu a moc nad svou zemí Francii a Španělsku, které zde zřídily své protektoráty. Francie si přisvojila většinu Maroka jako tzv. Francouzské Maroko a Španělsko za svůj protektorát prohlásilo středomořské pobřeží, kde v té době žila nezanedbatelná menšina Španělů.

Rozloha Španělského Maroka byla zhruba 20 000 km², ale jen 14 % bylo možno obdělávat. Zbytek území zabíraly hory a aridní oblasti. Hlavním městem byl Tetuán.

Administrativní dělení Španělského Maroka

Město Tanger mělo od smlouvy z Fezu mezinárodní status. Během druhé světové války v letech 19401945 byl Tanger pod kontrolou Španělů. V roce 1956, kdy získalo Maroko nezávislost, byl Tangeru jeho speciální status odňat a město se stalo součástí Marockého království.

2. března 1956 získalo Francouzské Maroko nezávislost na Francii. Španělské Maroko se k novému státu připojilo 7. dubna t.r. a k tomuto datu tedy španělský protektorát přestal existovat. Města Ceuta a Melilla společně s několika menšími ostrovy však zůstaly pod španělskou korunou. Maroko si dodnes tyto města a ostrovy nárokuje.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KLÍMA, Jan; Dějiny španělské Afriky a Rovníkové Guineje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017, ISBN 978-80-7422-616-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]