Šála
Šála nebo též šál je pruh tkaniny (často pletený) sloužící k zakrytí krku nebo také hlavy a ramen.[1]
Z historie šály
[editovat | editovat zdroj]Slovo šála pochází z perštiny. V Perzii patřily šály k národnímu oděvu už asi pře 2500 lety. Nosili je jak muži taki i ženy a byly tak velké, že mohly přikrýt celou postavu. V Kašmíru byla známá výroba šálů z vlny kašmírské kozy asi od 15. století. Ruční spřádání vlny a tkaní příze bylo velmi nákladné, zhotovení šály trvalo až několik měsíců.[2] Ještě dražší jsou šáhtúšové šály z vlny tibetské antilopy, které se začaly vyrábět od 7. století.[3] V Evropě se objevují šály teprve od 18. století, nejprve z dovozu a asi od roku 1805 se proslavily výrobky ze skotského Paisley se zvláštním vzorováním.[4]
Použití
[editovat | editovat zdroj]V chladných krajích se používá k tepelné ochraně krku, jindy slouží pouze k okrase nebo jako divadelní rekvizita, například kožešinové boa. Šál ve funkci šátku slouží z náboženských důvodů (hidžáb, rituální černobílý šál ortodoxních Židů) či jako symbol příslušnosti ke komunitě. Například ve Velké Británii a ve Spojených státech se nosí šály jako symbol příslušnosti k univerzitě či koleji. Šály s logem a v barvách sportovního klubu jsou rozšířené po celém světě. Šála ve spojení se společenským oděvem bývala v 19. století symbolem nekonvenčních umělců (např. Aristide Bruant, Vincent van Gogh). Šála bývá součástí kroje či symbolem etnické skupiny, například kostkovaná šála skotských klanů, španělská mantila z černé krajky, nebo turecký šál, typický pestrobarevnými podélnými proužky. Šála může být pevně spojena se svetrem, smokingem nebo kabátem jako jeho šálový límec.
Šála jako atribut svaté Ludmily
[editovat | editovat zdroj]Šála (závoj) je atributem svaté Ludmily, která jí měla být zaškrcena.[5]
Materiály
[editovat | editovat zdroj]- Vlna: zvláště mohér,merino, kašmírová vlna, pašmína;
- hedvábí, často syntetické: polyakryl,
- bavlněná příze: žinylka, šitá či paličkovaná krajka, viskóza
- kožešina: boa z ocásků, liška (s hlavičkou a klipsem zakusující se do vlastního ocasu)
- pštrosí peří - užívá se na boa, oblíbená divadelní rekvizita[6] [1]
Designéři šály
[editovat | editovat zdroj]- Zika Ascher a jeho návrháři: Henry Moore, Graham Sutherland, Pablo Picasso, Henri Matisse, André Derain
Osobnosti proslulé šálou
[editovat | editovat zdroj]- Isadora Duncanová - americká tanečnice; šála vpletená do kola auta ji uškrtila.
- Aristide Bruant - pařížský kabaretiér
- Pavel Dostál, ministr kultury ČR, přezdívaný Ministr Šála[7]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b šála [online]. e-LTex, 2023 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ What Is A Shawl? [online]. Goelia, 2023-10-20 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Fashioned for Extinction. www.wpsi-india.org [online]. wpsi - Inia, 1997 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pink wool Paisley scarf. hartford.fr [online]. Hartford, 2023 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHLUMSKÝ, Jan. Životopisy svatých - sv. Ludmila [online]. Dostupné online.
- ↑ Dana Haklová: Michaelo, péřové boa jedině do operety!. Žena-In. 27. 10. 2011. Dostupné online.
- ↑ František Dostál: Vzpomínka na ministra „Šálu“. Parlamentní listy. 27. 7. 2015. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ludmila Kybalová - Olga Herbenová - Milena Lamarová:Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1972, heslo šála, obr. 746-748
- Ottův slovník naučný, svazek 24, heslo Šál
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu šála na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo šála ve Wikislovníku