Čiovo
| Čiovo | |
|---|---|
.jpg) Typická pobřežní krajina ostrova, obec Okrug Gornji | |
 | |
| Lokalizace | Jižní část Jaderského moře |
| Stát |  Chorvatsko |
| • župa | Splitsko-dalmatská |
| Topografie | |
| Rozloha | 28,12 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 43°29′56″ s. š., 16°18′17″ v. d. |
| Délka | 15.3 km |
| Šířka | 3.5 km |
| Délka pobřeží | 46.663 km |
| Nejvyšší vrchol | Rudine (218 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 4 455 (2001) |
| Hustota zalidnění | 158,4 obyv./km² |
| Největší sídlo | Trogir (pouze část) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čiovo (italsky Bua) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u pobřežní části Střední Dalmácie, západně od Splitu západním ústí zátoky Kaštela.
V nejdelším místě je ostrov dlouhý přibližně 15,3 km a široký až 3,5 km, což jej činí rozlohou 17. největším ostrovem Chorvatska. Nejvyšším bodem ostrova je Rudine s výškou téměř 220 m.
Na severozápadní straně je ostrov spojen s městem Trogir zvedacím mostem, který byl po dlouhou dobu jediným spojením ostrova s pevninou. 17. července 2018 byl východně od starého mostu zprovozněn zvedací most nový, téměř 550 m dlouhý, který znatelně ulevil dopravě ve městě.[1]
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Trvale na Čiovu žije asi 4500 obyvatel. Kromě části města Trogir na ostrově leží šest dalších obcí: Slatine, Arbanija, Mastrinka, Žedno, Okrug Gornji a Okrug Donji.
Název ostrova[editovat | editovat zdroj]
Navzdory rozšířenému mínění, že název ostrova Čiovo pochází z chorvatských slov „čí je to?“ (chorvatsky: „Čije je ovo?“), původ názvu je latinský. Pochází z výrazu caput Iovis, což lze přeloži jako „Hlava Jupiterova“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V době Římské říše se ostrov nazýval Bavo, Boa, Boae nebo Bua. Zmiňuje ho Plinius ve své Naturalis historia 3.26. V době Římského císařství sloužil ostrov jako místo vyhnanstv pro lepratiky. V té době zde bylo několik menších osad. V zátoce Supetar poblíž vsi Slatine byly objeveny zbytky předrománského kostelíka sv. Petra. Mezi dochované stavby patří rovněž předrománský kostelík Panny Marie na pobřeží (Gospa pokraj mora) a středověký kostel sv. Mořice (Sv. Mavro) ve vsi Žedno.
V 15. století se počet obyvatelstva na Čiovu zvýšil díky přílivu uprchlíků před Turky.[2] Současně s tím se rovněž předměstí Trogiru rozšířilo až na Čiovo. Mezi další dochované památky patří dominikánský klášter s kostelem sv. Kříže založený v osadě Arbanija roku 1432.
K zajímavým místům ostrova patří rovněž poutní kostel Panny Marie Prizidnica ze 16. století v obci Slatine na východní straně ostrova, vystavěný na skalním ostrohu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Čiovo, obec Arbanija s kotvištěm malých lodí -
Arbanija, dominikánský klášter s kostelem sv. Kříže -
Arbanija, dominikánský klášter -
-
-
-
Okrug Gornji, pobřeží
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Croatia by Robin and Jenny McKelvie. books.google.com.au [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-31.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čiovo na Wikimedia Commons
