Přeskočit na obsah

Čagosané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čagosané
Populace
3000
Jazyk(y)
Čagoská kreolštinaSeychelská kreolštinaAngličtina
Náboženství
Křesťanství

Čagosané (jiný název Îlois) jsou původní obyvatelé Čagoských ostrovů v Britském indickoceánském teritoriu. Žili na ostrovech Diego García, Peros Banhos, Egmont a souostroví Salomon a Eagle. Většina Čagosanů nyní přebývá na Mauriciu a ve Spojeném království, jelikož byli ze své domoviny na přelomu 60. a 70. let 20. století deportováni britskou vládou. Bylo to z toho důvodu, aby na Diego García mohla být vybudována společná vojenská základna Velké Británie a USA. Dnes na Diegu Garcia nežije žádný Čagosan, zato zde stojí základna Camp Justice. Čagosané jsou původem většinou Afričané, pochází zejména z Madagaskaru, Mosambiku a Mauricia. Francouzi některé z nich přivezli roku 1786 z Mauricia jako otroky, ostatní příchozí byli rybáři, rolníci a dělníci na kokosových plantážích usídlivší se zde během 19. století. Hodně Čagosanů má také za předky Indy. Čagosané hovoří čagoskou kreolštinou, což je směs domorodých jazyků a kreolštiny vzniklé na bázi francouzštiny. Tento jazyk stále používají někteří lidé na Mauriciu a Seychelách. Čagosané žijící ve Spojeném království mluví anglicky.

Deportace z vlasti

[editovat | editovat zdroj]
Opuštěný kostel na atolu Salomon

V roce 1965 bylo součástí dohody, která zaručila Mauriciu nezávislost také to, že se Čagoské souostroví oddělilo od dřívější kolonie a vytvořilo Britské indickooceánské teritorium. Ústava nového teritoria zakazovala pobyt na ostrovech bez povolení, současně byla přijata bez referenda nebo konzultace s Čagosany. V následujících letech 1967–1973 byli Čagosané tehdy čítající na 2000 lidí vyháněni britskou vládou, nejdříve na ostrov Peros Banhos a poté roku 1973 na Mauricius. Jejich nucená deportace (a podle některých nelegální) byla vykonána za účelem vybudování americké letecké a námořní základny na Diego García, kde je také umístěn malý britský kontingent.

Boj za právo na návrat

[editovat | editovat zdroj]

Od 5. listopadu do 23. listopadu 2001 přes dvě stě Čagosanů hlídkovalo před britským Úřadem vysokého komisaře v Port Louis na Mauriciu. Později byly provedeny změny v sekci 6:Čagosané:Občanství britského zákona o Britských zámořských teritoriích.

Návrat zmařen

[editovat | editovat zdroj]

Navzdory rozhodnutí soudu, který uznal práva Čagosanů zůstaly ostrovy neobydlené a také s nimi neexistovalo žádné civilní dopravní spojení. Většina Čagosanů zůstávala v zubožených životních podmínkách, neschopna provést návrat. Sliby britské vlády o asistenci při přesídlení se neuskutečnily.

Případ u nejvyššího soudu

[editovat | editovat zdroj]
Vlajka čagosské komunity

V dubnu 2006 bylo skupině sta Čagosanů povoleno poprvé za 30 let navštívit Britské indickooceánské teritorium. Výlet byl zorganizován a zaplacen Brity.[1] 11. května 2006 Čagosané vyhráli svůj případ u nejvyššího soudu, který uznal jejich nárok na návrat.[2] Britská vláda mezitím podala odvolání.

Rozhodnutí Lordů

[editovat | editovat zdroj]

22. října 2008 přijali lordi odvolání podané ministrem zahraničí Davidem Milibandem a zničili tak naděje ostrovanů na návrat.

Mořská přírodní rezervace a únik informací

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2010 založila britská vláda mořskou rezervaci kolem Čagoských ostrovů.[3] Tento akt se stal kontroverzním, jelikož byl učiněn během parlamentní recese.[4] 1. prosince 2010 uniklá korespondence mezi Brity a Američany odhalila pravé záměry za účelem vzniku rezervace. Richard Mills, americký politický poradce v nich odpovídá Colinu Robertsi: Založení přírodní rezervace by, jak nastínil pan Roberts, byla nejefektivnějším, dlouhodobým způsobem jak zamezit dřívějším obyvatelům ostrova nebo jejich potomkům v přesídlení do Britského indickooceánského teritoria.[5][6]

Uzavření případu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016, po 45 letech soudních sporů, rozhodlo ministerstvo zahraničí Spojeného království, že Čagosané nemají právo se na ostrovy vrátit.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chagossians na anglické Wikipedii.

  1. http://news.bbc.co.uk/1/hi/in_pictures/4897046.stm
  2. http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/4760879.stm
  3. Archivovaná kopie. protectchagos.org [online]. [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19. 
  4. http://www.avaaz.org/oceans_annoncement_BBC
  5. Archivovaná kopie. cablegate.wikileaks.org [online]. [cit. 2010-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-02. 
  6. http://www.telegraph.co.uk/news/wikileaks-files/london-wikileaks/8305246/HMG-FLOATS-PROPOSAL-FOR-MARINE-RESERVE-COVERING-THE-CHAGOS-ARCHIPELAGO-BRITISH-INDIAN-OCEAN-TERRITORY.html
  7. Chagos Islanders denied right to return home (anglicky). The Guardian. 16. 11. 2016. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]