Život v poklusu

Život v poklusu
Autor	Jaroslav Foglar
Země	Československo
Jazyk	čeština
Vydavatel	TJ Sokol Silůvky
Datum vydání	1990 (ve dvou svazcích)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život v poklusu je biografická kniha spisovatele Jaroslava Foglara, zahrnující období od jeho dětství až do července 1990 (v prvním vydání). Ve druhém vydání přibyly ještě další dvě kapitoly a závěr je rovněž autorem, v tu dobu již druhým rokem hospitalizovaným v Thomayerově nemocnici, přepracován.

Jaroslav Foglar začal sepisovat vzpomínky na přání členů svého skautského oddílu Dvojka v březnu 1949. Pro členy oddílu vydal pak v omezeném počtu kopií „Knihu o Dvojce“, zahrnující období do roku 1931, kde popisuje nejen činnost oddílu Dvojka, ale představil zde v úvodu i sebe, jak se stal skautem, jak se stal Jestřábem, atd. Na opakované a mnohaleté naléhání svých přátel pokračoval Foglar v psaní svých vzpomínek až v roce 1988, přičemž využil i některé kapitoly z publikace „Kniha o Dvojce“.

Citát

Teď když tento svůj životopisný příběh dopisuji, abych stihl termín, ke kterému jsem se zavázal, přemýšlím, zda se mi v životě podařilo všechno, o čem jsem snil už jako malý kluk. Jednou jsem vhodil do malého potůčku dřívko, jelo v proudu dolů po vodě, vyhýbalo se překážkám, a já si tehdy řekl: „Když doplave až tam dolů na volnou vodu, tak to se mnou v životě všechno dobře dopadne!“ Byla to taková dětská hříčka-myšlenka, ale kdykoliv jsem byl v životě v nějakých nesnázích, vždy jsem si na tu plující s všelijakým neřádstvem se proplétající „lodičku“ vzpomněl. A teď uvažuji, zda mi tehdy ta větévka prorokovala můj osud opravdu dobře, protože do té volné vody doplula. Myslím, že její proroctví se víc než splnilo.

Jaroslav Foglar

Obsah knihy

Jaroslav Foglar uvádí údaje o rodině a místu (pražské Podskalí), kde se v roce 1907 narodil, o stěhování z Prahy do Předlic u Ústí nad Labem, o smrti otce a stěhování zpět do Prahy-Nuslí.

Píše dále, jak začal chodit do školy a maminka jak zakoupila malé papírnictví v Korunní třídě v pražských Vinohradech. Zmiňuje se o svém bratru Zdeňkovi a kamarádech z Nuslí, o sbírání známek, o škole na Vinohradech, o své zálibě – tramvajích, o sousedech z domu, aj.

Popisuje, jak si začíná vydělávat mytím schodů, vynášením popela a výpomocí knihkupci Jirouškovi a jak si koupil za tisíc korun první kolo u Augustina Vondřicha v Karlíně. Zmiňuje se také o dvou neobvyklých událostech oné doby – jak jim vykradli byt a jak se vydal mezi sedmou a osmou třídou do Švýcarska, kam jej vybrala škola na bezplatný dvouměsíční zájezd organizovaný Červeným křížem.

Přidává příběh, jak poprvé vstoupil do skauta, ale při prodeji losů se nachladil a dostal zápal plic a maminka jej už do skauta nechtěla pustit. Když ale později jeho bratr Zdeněk založil s kamarády oldskautský klub (1923), vstoupil do něj, byl to 48. klub oldskautů v Praze s názvem „Jestřábi“. Zde byl také původ jeho pozdější přezdívky, když přešel k 34. skautskému oddílu s názvem „Ohnivci“.

V roce 1925 dokončil Foglar školu a nastoupil nejprve v informační kanceláři firmy Wys Muller s pak jako úředník u firmy Oscar Stein, velkoobchod papírem v Praze 1, kde vydržel 13 let.

V roce 1925 jel poprvé na tábor se 34. oddílem k Ledči nad Sázavou a zde mu vedoucí jiného skautského oddílu poprvé ukázal zátoku, které dal Foglar o šest let později název „Sluneční zátoka“.

Popisuje, jak pražské ústředí zrušilo 34. oddíl a jak se stal v roce 1925 pomocníkem vůdce 2. pražského oddílu (Dvojky), kterým byl Jaroslav Ryšavý-Bobr a oddílovým kronikářem. Ve Dvojce Foglar setrval pak jako její vůdce a kronikář dlouhých 60 let.

Píše o tom, jak připravil svoji první knížku – Hoši od Bobří řeky a jak k ní čerpal náměty z prvních táborů ve Sluneční zátoce a z oddílového života. Pracoval na knížce několik let a v roce 1933 ji zaslal do soutěže Melantrichu o nejlepší knihu pro mládež. Aniž by kniha dostala cenu, nabídlo nakladatelství Foglarovi, že bude vycházet ve Slovíčku, nedělní příloze Českého slova. (od 4. března 1934). Mezitím začal Foglarovi vycházet v časopise Skaut-Junák na pokračování příběh „Boj o první místo“ (1922/1934).

První vydanou knížkou však byl „Přístav volá“, který v roce 1934 vyhrál pod názvem „Modrý život Jiřího Dražana“ společně s dalšími dvěma autory soutěž v Melantrichu o nejlepší knihu pro mládež.

Foglar popisuje, jak mu začali vycházet knihy u Jana Kobese v Plzni, když synové Jana Kobese, kteří je znali z vydání na pokračování, je doporučili otci ke knižnímu vydání.

Několik kapitol knihy je věnováno různým strašidelným příhodám nebo tragickým událostem, které Foglar zažil během svého života nebo se s nimi v blízkém okolí setkal.

V roce 1934 zakoupil Foglar v Děčíně vyřazený nákladní parník, který po přebudování na klubovní loď (s názvem Skaut) nechal zakotvit na Vltavě v Praze. Z parníku pak večer podnikali členové oddílu na člunu plavby na Čertovku. Na parníku přivítali také postupně několik významných návštěv, náčelníka Svazu skautů A. B. Svojsíka, amerického spisovatele E. T. Setona a spisovatele Ondřeje Sekoru.

Popisuje svůj vztah ke třem řekám, které jeho život ovlivnily – Vltavě, Sázavě a řece Belá (pojmenované jím jako Zelená říčka) na Slovensku.

V některých kapitolách naznačuje, kam umístil děj některé ze svých knih a kde čerpal náměty pro své postavy a jejich příběhy.

Zmiňuje se o začátku své práce v Melantrichu, o svém návrhu z roku 1935 na vydávání Mladého hlasatele (zprvu Malý hlasatel), o spolupracovnících z Melantrichu, o zakládání čtenářských klubů, o vzniku Rychlých šípů, o prvním setkání s dr. Janem Fischerem, o vydání Zápisníku třinácti bobříků.

Dále uvádí, jak se v roce 1938 vydal oddíl na letní tábor na Podkarpatskou Rus („Tábor u Sinovíru“), o setkání Petro Šuhajem, s otcem Nikoly Šuhaje loupežníka na Koločavě.

V knize dále popisuje zážitky z jednotlivých letních oddílových táborů.

Jedna kapitola je věnovaná divadelnímu představení „Tábor ve Sluneční zátoce“, kdy chlapci z oddílu hráli v divadle Míly Mellanové.

Popisuje klubovnu ve vodárenské věži na Smíchově u Vltavy, válečný zákaz táboření a zákaz skautingu, dobrodružné vynášení kronik z Němci zapečetěné klubovny ve věži.

Jedna kapitola je věnována konci Mladého hlasatele v roce 1941, další zase dlouhodobé oddílové hře „Alvarez“ a tím založené tradici dlouhodobých her od roku 1942.

Na podzim 1942 proběhlo také natáčení gramodesky o Rychlých šípech u firmy Esta, která se nakonec veřejnosti do rukou nedostala.

Popisuje situaci a činnost za Protektorátu, píše o zatýkání gestapem a o „Táboru strachu“ v roce 1944. Uvádí vzpomínky na osvobození v květnu 1945 a příchod do redakce týdeníku Junák v září 1945 a odchod v březnu 1946.

Píše o tom, jak se stal v roce 1946 redaktorem časopisu Vpřed v Mladé frontě a postupně jak jej s bývalými spolupracovníky z Mladého hlasatele (např. dr. Karel Bureš) předělal a zvýšil několikanásobně náklad. Také popisuje kampaň, která se proti časopisu postupně zvedla a zákaz vydávání Vpředu v roce 1948.

Uvádí, jak následně musel nastoupit jako pracovník Městské stanice mladých turistů a pak jako vychovatel v Domově středoškolské mládeže, kde pracoval nakonec deset let. Píše o nátlaku ze strany StB.

V závěru knihy popisuje psaní druhého dílu Hochů od Bobří řeky (Strach nad Bobří řekou), který dokončil v červenci 1987.

Druhé vydání knihy má novou kapitolu – „Bratrstvo Kočičí pracky“ poraženo – kde Foglar popisuje situaci po roce 1989, obnovený zájem o jeho knihy a besedy.

Závěrečná kapitola „Cesta do minulosti“ je ve druhém vydání upravena a autor uvádí, že je již druhým rokem hospitalizován. Vzpomíná na dětství, oddíl a jeho členy, na tábory a Sluneční zátoku, na svoji lásku a procházky na Petříně, na bratra Zdeňka, na otce a na svoji maminku.

Knižní vydání

• 1990 1. vydání – TJ Sokol Silůvky (ve dvou svazcích)
• 1997 2. vydání – Olympia (s ediční poznámkou a bibliografií sestavenou Václavem Noskem-Windym a s přehledem života Jaroslava Foglara, sestaveným Jiřím Stegbauerem s využitím poznámek Zdeňka Pírka), vydáno jako 21. svazek Sebraných spisů Jaroslava Foglara, ISBN 80-7033-482-7
• 2005 3. vydání – Olympia (s ediční poznámkou Václava Noska-Windyho a bibliografií k 30. 11. 2004), vydáno jako 21. svazek Sebraných spisů Jaroslava Foglara

Vydání na pokračování

Ještě před prvním knižním vydáním vycházel Život v poklusu na pokračování v časopisu Směr (později přejmenovaném na TAK), vydávaném Královopolskými strojírnami v Brně (celkem vyšlo 105 pokračování) v období březen 1988 až březen 1989 a leden 1990 až leden 1993. Od ledna 1990 do září 1990 vyšlo také 37 pokračování v časopise Signál a v letech 1994 až 1996 vyšlo 81 pokračování v novinách Svobodné slovo.

Výňatek z knihy vyšel také v listopadu 1990 v sešitovém vydání s názvem „Po stopách Rychlých šípů“, vydal Magnet-Press.

Odkazy

Související články

• Jaroslav Foglar

Literatura

• FOGLAR, Jaroslav. Život v poklusu, Praha: Olympia, 1997. 222 s., ISBN 80-7033-482-7
• ŠKVÁRA, Miroslav, TRKOVSKÝ, Luboš. Lexikon dobrodružné literatury, svazek 4 – Jaroslav Foglar , Praha: Antikvariát u Léona Cliftona , 2011. 350 s., S. 150–153
• NOSEK-WINDY, Václav. Jestřábí perutě (Povídání o foglarovkách), Praha: Olympia, 1999. 236 s., ISBN 80-86289-12-5, S. 117–123