Žigulovské hory
Žigulovské hory nebo zkráceně Žiguli je geomorfologický celek v Rusku, nedaleko města Samara. Leží na pravém břehu Volhy, kterou nutí opsat velký oblouk; vzniklý poloostrov se nazývá Samarská louka. Vyvýšenina je dlouhá 60 km a široká 30 km, nejvyšší bod, hora Bezymjannaja, dosahuje 381 metrů nad mořem - je tak nejvyšším vrchem evropské části Ruska, když nepočítáme Ural, Kavkaz a Kolský poloostrov.
Název
Název pohoří se podle legendy odvozuje od slova "ožog" - spálenina. Skrývali se zde loupežníci, kteří od projíždějících lodí vybírali výpalné.
Geografie
Hory byly vyvrásněny před sedmi miliony lety, jsou tvořeny převážně vápencem. Porost tvoří borová a javorová lesostep. V horách roste množství hub, zvláště holubinek. Vyskytují se zde typicky stepní druhy (vlha pestrá, kudlanka nábožná, endemický druh mateřídoušky), ale také los evropský. Velká část pohoří je vyhlášena rezervací. Centrem oblasti je město Žigulovsk.
Ohlasy
Zdejší scenérie vyhledávali mnozí umělci, např. Ivan Ajvazovskij. Podle hor je pojmenován automobil i pivo. Žiguli jsou vyhledávány milovníky záhad, neboť zde bývají hlášeny četné paranormální jevy. Podle pověstí se v horách skrývá vchod do podsvětí.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žigulovské hory na Wikimedia Commons