Železniční trať Křimov – Reitzenhain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křimov – Reitzenhain
Hraniční most v Reitzenhainu na pohlednici z roku 1903
Hraniční most v Reitzenhainu na pohlednici z roku 1903
Technické informace
Délka 13,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
z Chomutova
22,774 Křimovněm. Krima-Neudorf 750 m
do Vejprt
~24,200 cesta
25,000 cesta
25,570 silnice Hora Sv. Šebestiána–Menhartice (4,47 m)
25,712 Menhartice (od 30. let)něm. Märzdorf 786 m
26,167 cesta (4 m)
26,594 cesta (3,6 m)
27,479 cesta (3,6 m)
28,900 nejvyšší bod 826 m
30,119 Hora Sv. Šebestiánaněm. Sebastiansberg 818 m
30,484 Chomutovka (80 m)
31,036 (51,5 m)
31,678 cesta (4,5 m)
33,260 (2,5 m)
35,621 Reitzenhain v Čechách (od 30. let) 780 m
35,794 silnice I/7 (11,2 m)
35,860
0,000
Černá (40 m, hranice ČR/SRN)
1,390 Reitzenhain 776 m
do Flöhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Křimov – Reitzenhain byla druhou přeshraniční větví trati Chomutov–Vejprty, která byla uvedena do provozu 23. srpna 1875. Zanikla po 2. světové válce v důsledku odsunu Němců a politických změn, osobní provoz byl ukončen 9. května 1948, trať byla formálně zrušena až 12. října 1972.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Pohraniční nádraží v Reitzenhainu na pohlednici z roku 1918

V roce 1872 vybudovla společnost Buštěhradská dráha přeshraniční trať Chomutov – Vejprty – Cranzahl, která sloužila k vozbě uhlí do Saska. Již 12. listopadu téhož roku požádala o koncesi na další přeshraniční spojení z Křimova. přes Reitzenhain, ta byla otevřena 23. srpna 1875. Nejdůležitějším zbožím vozeným po této trati bylo uhlí, osobní dopravu zajišťovaly zpočátku 2 páry smíšených vlaků, zde však vedeny i s vozy 1. třídy, v Reitzenhainu pak zpravidla navazovaly německé valy směr Chemnitz. Jízda smíšeného vlaku trvala nahoru 52 minut, dolů 45 minut. Buštěhradská dráha trať provozovala až do svého zestátnění v roce 1923. Ve 30. letech byla osobní motorisována, což přineslo zrychlení (na zhruba 30 minut) a zvýšení počtu vlaků na 5 párů a další dva o nedělích.

V roce 1938 se trať po záboru Sudet ocitla v Německé říši a provoz zde až do roku 1945 zajišťovaly Německé říšské dráhy, u nichž trať byla uváděna jako Chmenitz – Reitzenhain – Krima. po trati byly též vedeny rychlíky Chomutov – Chmenitz.

Po válce - postupný zánik[editovat | editovat zdroj]

Zrušená trať u Křimova
Pilíře sneseného mostu přes Chomutovku

V roce 1945 přešla trať zpět pod ČSD a ihned se zastavil přeshraniční provoz. Roku 1946 byla trať použita k odsunu německých obyvatel, kvůli němuž se celé území téměř vylidnilo a tedy poklesla i osobní doprava, ta byla zastavena 9. května 1948. Trať se nadále využívala pro nákldaní přepravu - vozbu dřeva a rašeliny - ze stanice Hora Svatého Šebestiána dolů, provoz ale slábl a stav trati se zhoršoval. Později se využíval pouze úsek Křimov – Menhartice jako odstavná kolej. Již zcela navyužívaná trať byla formálně zrušena 12. října 1972. Koleje byly sneseny v letech 1985-87.

Trasování[editovat | editovat zdroj]

Trať z Křimova stoupala severním směrem k dnes již bývalým Menharticím, poté kolem Menhartického vrchu přes údolí Chomutovky severně od Hory Svatého Šebestiána, kde stálo tamní nádraží, dále směrem ke hranicím v Reitzenhainu, kde překračovala hranici ocelovým mostem přes říčku Černou alias Schwartze Pockau. Celní a pasová kontrola probíhala pro oba státy v Reitzenhainu.

Těleso trati se dochovalo téměř v celé délce trati, včetně propustků a pilířů mostu.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Křimov[editovat | editovat zdroj]

  • 137 Chomutov – Křimov – Kovářská – Vejprty – Cranzahl

Reitzenhain[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2009, 159 s., [16] s. barev. obr. příl. Bod (Dokořán). ISBN 978-80-7363-129-1.