Železniční trať Praha – České Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox železniční trať

Železniční trať (Praha –) Benešov u PrahyČeské Budějovice (v jízdním řádu označená číslem 220) je součástí IV. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je vyčleněna jako trať 221. Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem je elektrizován trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati do Benešova střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz. Většina trati mezi Benešovem a Budějovicemi je jednokolejná, postupně je však zdvojkolejňována. Úsek z Benešova do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874.

Modernizace 4. tranzitního koridoru

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 kilometrů dlouhého úseku Tábor – Doubí. Trať byla zdvojkolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.[1]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž má být trať zdvojkolejněna a na několika místech přeložena, čímž má být traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova mají být nahrazeny zastávkami.[2]

30. listopadu 2011 byla otevřena cca dvoukilometrová přeložka trati u Votic, přeložením byla trať zkrácena o 122 metrů. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů. Na přeložce jsou také dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.[3]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi jsou budovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 metrů a Tomický tunel II o délce 252 metrů.[3] Všech pět nových tunelů bylo 25. srpna 2012 zprovozněno, zatím pouze po jedné traťové koleji.[4] Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice má být dokončena do konce roku 2013.[5]

Navazující tratě

Benešov u Prahy

  • Trať 221 Benešov u Prahy – Čerčany – Praha-Hostivař – Praha-Vršovice – Praha hl. n. (jízdní řád souhrnné dopravy v příměstském úseku trati 220)
  • Trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov

Olbramovice

Tábor

  • Trať 201 Tábor – Milevsko – Písek – Ražice
  • Trať 202 Tábor – Bechyně
  • Trať 224 Tábor – Obrataň – Pacov – Pelhřimov – Horní Cerekev

Veselí nad Lužnicí

  • Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Jihlava – Havlíčkův Brod
  • Trať 226 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

České Budějovice

  • Trať 190 České Budějovice – Protivín – Strakonice – Horažďovice – Plzeň
  • Trať 194 České Budějovice – Český Krumlov – Horní Planá – Nová Pec – Černý Kříž – Volary / Nové Údolí
  • Trať 196 České Budějovice – Velešín – Kaplice – Rybník – Horní Dvořiště – Summerau
  • Trať 199 České Budějovice – Borovany – České Velenice – Gmünd NÖ

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – České Budějovice na Wikimedia Commons

Reference

Související články

Externí odkazy

  • Informace o trati
  • [1] Historie železničních tratí
  • [2] Konec dalších hradel
  • [3] Průjezd trati Benešov u Prahy - České Budějovice s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 6-14)