Žánrová fotografie
_-_n._..._-_Pergolato_al_Monte_Ziretto.jpg)
Žánrová fotografie (fran. genre – druh, žánr) je variace žánrového umění. Jedná se o reprezentace, které představují scény nebo události z každodenního života, jako jsou trhy, domácí prostředí, interiéry, večírky, hostinské nebo pouliční scény. Nemá však pevné hranice a je určena především zažitými konvencemi. Mnoho děl pak jde napříč několika žánry a používá a kombinuje tyto konvence. Provedení může být realistické nebo zromantizované podle umělce.
Historie
Fotografie vzešla z malířství, kde se slovem žánr označuje malba, při níž je na pozadí města či vesnice zachycen běžný život zpravidla prostých anonymních lidí. Nejde zde tedy o zobrazení či dokonce oslavu konkrétních osob, měst či krajiny, ale pouze o zobrazení divácky vděčné pracovní, obchodní, bitevní atd. scény. Ta může mít i komické vyznění. Žánr byl oblíben především ve druhé polovině osmnáctého a po celé devatenácté století.
Zatímco žánrová malba začala v 17. století reprezentací života v Evropě, vynález rozvoj fotografie se shodoval s érou evropského imperialismu od střední do pozdí části 19. století. Žánr fotografie - typicky pořizovaný během vojenské, vědecké nebo komerční expedice, často také zachycuje lidi z jiných kultur, které Evropané potkávali po celém světě.
I když rozdíly nejsou striktní, měla by být žánrová fotografie odlišena od etnografické studie, která ilustruje přímým pozorováním a popisnou studií kulturu a způsob života jednotlivých společností, a které představují jeden z takových oborů, jako jsou antropologie nebo behaviorální vědy.
Fotografové
- Olympe Aguado
- Severin Nilsson
- Felice Beato
- Wilhelm von Gloeden
- Pietro Boyesen
- Gottlieb Schäffer (1861–1934, Německo)
- Julie Blackmonová (* 1966, USA) jako nejstarší z devíti dětí a sama matka tří, využívá své vlastní rodiny a domácnosti a „dokumentárně zkoumá fantastické prvky našeho každodenního života“.[1] Do svých snímků s pečlivě připraveným prostředím a precizně umístěnými rekvizitami přidává prvky humoru a fantazie. Tvoří tak díla, která se dotýkají každodenní reality i fikce.[2] Výsledné manipulované fotografie z rodinného života jsou plné výtržnictví a hravosti a působí nemožně až nereálně, připomínají obrazy nizozemských a vlámských malířů 17. století, zejména chaotické rodinné scény Jana Steena.[1]
Galerie
-
Gottlieb Schäffer: Řezbářská rodina při práci, 1905 -
Severin Nilsson: Dva chlapci se perou, ca. 1880-1910 -
Severin Nilsson: Muž vyřezává hračku, ca. 1880-1910 -
Severin Nilsson: Starší žena stojící ve dveřích do domu mluví s elegantně oblečenou dámou s deštníkem, Halland, pravděpodobně předloha obrazu, ca. 1880-1910 -
Pietro Boyesen: Italská žena s košíkem na hlavě, před 1872
Odkazy
Reference
- ↑ a b Blackmon, Julie. Artist Statement (color work). Accessed on Oct. 15, 2010
- ↑ Nordström, Alison. “Interview with Julie Blackmon” in Domestic Vacations. (Santa Fe, N. M.: Radius Books, 2008).
Související články
- Malované fotografické pozadí
- Pouliční fotografie
- Tableau vivant (živé obrazy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žánrová fotografie na Wikimedia Commons
Literatura
- Banta, Melissa. 'Life of a Photograph : Nineteenth-Century Photographs of Japan from the Peabody Museum and Wellesley College Museum'. In A Timely Encounter: Nineteenth-Century Photographs of Japan (ex. cat.; Cambridge, Massachusetts: Peabody Museum Press, 1988), 12.
- Banta, Melissa, and Susan Taylor, eds. A Timely Encounter: Nineteenth-Century Photographs of Japan (ex. cat.; Cambridge, Massachusetts: Peabody Museum Press, 1988).
