Švihov (Miřetice)

Švihov
Švihov u Miřetic kaple
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Miřetice
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′37″ s. š., 15°51′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	90 (2021)
Katastrální území	Švihov (5,37 km²)
PSČ	538 25
Počet domů	54 (2021)
Švihov
Další údaje
Kód části obce	164682
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švihov je vesnice, část obce Miřetice v okrese Chrudim v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru západně od Miřetic. Prochází zde silnice II/337. Švihov je také název katastrálního území o rozloze 5,37 km². V katastrálním území Švihov leží i Bošov a Krupín.

Vesnice je známa především těžbou žuly. Klasická žula se zde těžila ve čtyřech lomech. Přičemž lomy 2 a 3 byly spojeny v jeden, jsou také nejhlubší (cca 35 metrů). Nyní jsou všechny lomy zatopeny a jsou využívány především k rekreačním činnostem.

Při hlavní silnici (mezi Nasavrky a Miřeticemi) stojí po pravé straně stará škola, na které probíhala výuka I. stupně pro děti ze Švihova a blízkých vesnic – Krupín-Paseky, Bošov. Škola je již zrušena. Po levé straně silnice stojí kaple a dvě mnohaleté památné lípy. V koruně lípy lze objevit starší zvonici.

Nelze opomenout ani hospůdku „U Kapličky“, kde v červnu roku 2012 poobědval prezident Václav Klaus při cestě ze 70. výročí vypálení Ležáků.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1437.

Osada Švihov dle kroniky z roku 1927 leží v nadmořské výšce 413 metrů. Osada je rozdělena ve dvě části, „Starou a novou“. „Stará“ část leží po obou stranách silnice na Nasavrky od Miřetic a z části i strkovské. Silnice od Miřetic k Nasavrkům byla vystavěna asi v roce 1877, v těchto místech tudy vedla kdysi cesta.

Nová část

„Nová“ část tak zvaná „Na obci“ (název dle obecních pozemků, na kterých byla vystavěna), leží při silnici od Švihova do Strkova.

Stará část

U vsi po levé straně silnice směrem na Nasavrky je rybník „Panský“ – majitelem F. J. Auersperg, v současné době rybník spravuje Rybářství Litomyšl. Rozloha rybníka je přes 2 ha, protéká ním potok Švihovský, který teče dále údolíčkem do obecního rybníka a odtud se vine k Bošovu. Nad údolím mezi Švihovema a Bošovem je vršek zvaný „Na chobotě“.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	169	176	186	196	226	271	298	209	228	193	164	133	113	98	90
Počet domů	25	27	27	27	31	36	47	54	144	50	48	50	53	54	54

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1930 byl Švihov osadou obce Krupín v okrese Chrudim. V letech 1930–1980 byl samostatnou obcí, nejprve v okrese Chrudim, ale v roce 1950 v okrese Hlinsko a od roku 1960 v okrese Chrudim. Od 1. ledna 1981 je částí obce Miřetice v okrese Chrudim. V letech 1930–1980 k obci patřily Bošov a Krupín.

Pamětihodnosti

Lípy

Při levé straně cesty odbočující ze silnice nasavrcké do vsi a dále do Prostějova, stojí dvě obrovské staré lípy. Lípy byly vysazeny pravděpodobně v roce 1821. Původně prý byly vysazeny čtyři, z toho dvě uhynuly. Na jedné rozvětvené lípě je zavěšen starý železný zvon. Kdy a kým byl tento zvon pořízen není známo. Podle vyprávění předků byl dán vrchností panským dvorům, které byly v popisných číslech 1 a 2. Zvonem se sezvánělo do roboty, jakmile po třetím zazvonění se robotník nedostavil do roboty, byl od drába s bitím do roboty dohnán. Zvonem se zvonilo také poledne a klekání.

Kaplička

V roce 1843 byla vystavěna kaplička, do které byl umístěn druhý zvonek, který pořídila osada v roce 1870. Nový zvonek byl přivezen ze zvonárny z Prahy pány radními Josefem Duškem a Josefem Bakšem, kteří jej přivezli s sebou jako zavazadlo vlakem. Zvonek byl vysvěcen a zvoněno jím bylo do roku 1917. Mezi oběma lípami byl postaven dubový kříž, který byl v roce 1900 nahrazen kamenným křížem.

Památník padlým z první světové války

Přes křižovatku byl 2. července 1922 odkryt památník padlým v první světové válce, který byl postaven z prostředků dobrovolné sbírky a výtěžku ze zábav. Na podstavci ze žulové divočiny jsou fotografie padlých a na desce jsou vyryta jména – Antonín Bakeš, Rudolf Bakeš, Vilém Bakeš, Bohumil Dalecký, Josef Kliment, Antonín Kysela, Josef Licek mladší, Josef Licek starší, Josef Staněk, Josef Zita, Alois Dušek a Alois Šic. Před touto deskou stojí na podstavci socha ženy držící v ruce věnec. Pomník byl zhotoven sochařem Františkem Znojemským z Vysokého Mýta.

Kultura: knihovna a divadelní kroužek

V prosinci roku 1922 byla založena pro občany knihovna, kde byly půjčovány jedenkrát týdně knihy. V únoru roku 1923 byl zřízen divadelní kroužek ochotníků a už 18. března vystupují s první divadelní hrou Štolbova „Vodní družstva“ na jevišti, které zapůjčil divadelní spolek z Miřetic. S myšlenkou pořízení vlastního jeviště přišel předseda divadelního spolku Josef Hospodka. Během tří měsíců bylo postaveno jeviště, práce malířské provedl pan Sommer z Chrudimě, kostru zbudoval kolářský mistr Josef Kudyn a 6. května sehrají první hru na vlastní scéně Stroupežnického „Naši furianti“ a 6. července sehrána Jiráskova „Vojnarka“. Spolek sehrál průměrně čtyři divadelní představení.

Galerie

• Švihov
• 
  Hospoda
• 
  Dolní rybník
• 
  Pomník padlých
• 
  Stavení č.p. 15
• 
  Kaple
• 
  Farma

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švihov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Švihov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Švihov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie