Štěchovický poklad
Štěchovický poklad je údajná součást pokladů Třetí říše, která se prý v závěru 2. světové války přepravovala z Berlína přes Madrid do Argentiny a skončila na českém území zakopána kdesi v okolí Štěchovic. Zásilka prý obsahovala 540 beden a její součástí mohly být originál smlouvy Ribbentrop–Molotov nebo Jantarová komnata.[1] Po roce 1989 se po pokladu na uvedeném místě usilovně pátralo, ale bez výsledku. V listopadu 2022 přiznal hlavní hledač pokladu, Helmut Gaensel, že si příběh o zakopaných bednách vymyslel.
Legenda
[editovat | editovat zdroj]Na počátku roku 1945 bylo v Německu jisté, že válka je prohraná,[2] a jeho představitelé se snažili uchránit získaný majetek. Podle legendy se zásilka 540 beden s cennostmi dostala na území Protektorátu Čechy a Morava. Úkolem poklad ukrýt byl prý pověřen plk. Emil Klein, velitel ženijní (specializované) školy SS v Hradištku.[3] Bedny byly údajně přesunuty do Hradištka k připravené štole, kde je francouzští a ruští zajatci z nedalekého koncentračního tábora zakopali a zamaskovali, posléze byli strážnými SS postříleni. Skupinka těchto šesti strážných pak prý byla zlikvidována E. Kleinem a jeho pobočníkem Steigem.
Hledači pokladu
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejznámější hledače patřil Helmut Gaensel,[4] rodák z Kovářské na Chomutovsku, který již v roce 1968 jednal s úřady o vyzvednutí Štěchovického pokladu. Po příjezdu okupačních vojsk však Gaensel opustil Československo. V Jižní Americe pátral po nacistických prominentech, kteří emigrovali z Německa. Gaensel se domníval, že další součástí pokladu by mohly být návrhy tajných zbraní, například letadlo diskového tvaru, které se údajně vyvíjelo v Avii Letňany. Druhým známým hledačem byl Josef Mužík,[5] který o pokladu dokonce vydal trilogii knih. Po letech pátrání tvrdí, že v okolí Hradištka a Štěchovic se nachází sedm úložišť a ještě tři zbývá prozkoumat. Pátrání obou bylo neúspěšné[6] a Helmut Gaensel roku 2022 přiznal, že si příběh o pokladu vymyslel.[7]
Možné vysvětlení
[editovat | editovat zdroj]Vodní elektrárna Štěchovice byla dostavěna za protektorátu, kdy bylo rozhodnuto i o výstavbě přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Poměrně malá elektrárna nabyla pro nacistické Německo na významu v únoru 1943, kdy odbojáři zničili vodní elektrárnu Vemork v okupovaném Norsku, která produkovala těžkou vodu, což byla pro Německo jediná cesta jak se dostat k jaderné bombě. V květnu 1943 zničili Spojenci přehrady v Porýní, čímž se dostala do popředí Štechovická elektrárna kvůli výhodnému umístění v okupovaném území, které nebylo pro Spojence zatím vojenským cílem pro bombardování. Z rozhodnutí říšského protektora tak dostala stavba štěchovické elektrárny absolutní prioritu. V okolí sice nebyla stavěna žádná výrobna na těžkou vodu, avšak Ústřední elektrárny v prosinci 1941 informovalo obecní úřad ve Štěchovicích, že v lednu 1942 bude zprovozněno vedení vysokého napětí vedoucí katastrem obce. Elektrárna začala proud dodávat až na podzim roku 1943, přičemž vedení mířilo do rozvodny v Mirovicích a dále do Příbrami, kde tehdy působil výzkumný ústav Waffen Union, což byl společný projekt plzeňské Škodovky, brněnské Zbrojovky a Explosie v Semtíně. Výzkumný ústav měl pro SS vyvíjet a vyrábět nové zbraně a koncem války tam tým Rolfa Engela vyvíjel rakety na tuhá paliva. Elekrárna tak měla pro Německo klíčový význam v tajném plánu na zvrat ve Druhé světové válce.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STRENK, Michal, Miloš CALDA, Jan VALEŠKA, , Jaroslav VEIS, Jan ČERMÁK, Kateřina HILSKÁ a Jan ŠULC. Velké záhady minulosti. Praha: Výběr Reader's Digest, 1995. ISBN 80-900065-2-3
- ↑ ARMYWEB.cz [online]. Michal Pivoňka, 2013. Dostupné online.
- ↑ Novinky.cz [online]. Borgis, 8. května 2014. Dostupné online.
- ↑ Lovecpokladu.cz. Dostupné online.
- ↑ MUŽÍK, Josef. Štěchovický poklad- Mýtus nebo Skutečnost?. Český Těšín: Schwank, 1995.
- ↑ iDNES.cz [online]. MAFRA, 15. listopadu. Roč. 2017. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Štěchovický poklad jsem si vymyslel, přiznal konečně slavný pátrač. Seznam Zprávy [online]. 2022-11-27 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
- ↑ KLÍMA, Josef; MAREŠ, Jaroslav. Tajný plán, který mohl rozhodnout válku. A klíčovou roli v něm hráli Češi. Seznam Zprávy [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Tajná akce americké vlády: Čechům ukradli Štěchovický poklad
- Mladý Klein mluví o existenci pokladu
- Co ukryli Němci? Zbraně nebo Jantarovou komnatu? Archivováno 16. 11. 2017 na Wayback Machine.
- Nacisté a Štěchovice na Stream.cz, 22. 10. 2020