Šalomounovy ostrovy (souostroví)
Šalamounovy ostrovy je souostroví v jihozápadní části Tichého oceánu, severovýchodně od Austrálie v regionu Melanésie. Souostroví je v současnosti politicky rozděleno mezi dva státy - Papuu Novou Guineu a Šalamounovy ostrovy, které nesou stejné jméno jako celé souostroví.
Geografie
Souostroví má protáhlý tvar ve směru severovýchod-jihozápad. Na délku dosahuje 1100 km, na šířku pak 600 km, celková rozloha dosahuje přibližně 40 000 km². Je tvořeno jak vulkanickými, tak korálovými ostrovy. Panuje zde tropické klima.
Přehled největších ostrovů
|
|
Historie
První lidé se na souostroví dostali pravděpodobně již okolo 30 000 let před Kristem v období paleolitu z Nové Guiney a Bismarckova souostroví. Pro Evropany objevil ostrovy v roce 1568 španělský objevitel Álvaro de Mendaña de Neira.
Roku 1885 vyhlásilo Německé císařství protektorát nad severními Šalamounovy ostrovy (ostrovy Bougainville, Buka, Choiseul, Santa Isabel, ostrovy Shortland, Ontong Java a další menší ostrovy), o 7 let později vznikl britský protektorát Šalamounových ostrovů, který zahrnoval jižní část souostroví. Po podepsání smlouvy mezi Německem, Británií a USA v roce 1899, ve které se tyto mocnosti dohodly na rozdělení sfér vlivu a teritoriálních nárocích v Pacifiku, předali Němci v roce 1900 ostrovy ve svém držení (s výjimkou ostrovů Buka a Bougainville) do rukou Britů. Británie naopak přenechala Německu Západní Samou. Bouganiville a Buka zůstaly součástí německé kolonie Nová Guinea až do roku 1914 a vypuknutí 1. světové války, kdy je obsadila Austrálie. Během 2. světové války zde proběhlo mnoho bitev - zřejmě nejznámější byla Bitva o Guadalcanal. Na ostrovech Buka a Bougainville, které mají autonomní postavení v rámci Papuy-Nové Guiney, existuje v současnosti silné hnutí za nezávislost. Samostatný stát Šalamounovy ostrovy vznikl 7. července 1978.