Český a slovenský exilový skauting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Český a slovenský exilový skauting
Letní skautský tábor Velen VI exilového oddílu br.Čapků, Dorna (Rakousko) 1981. Oddíl bratří Čapků sídlil v Bavorsku a byl součástí Českého a slovenského exilového skautingu. Jeho tábory nesly název „Velen“ na počest světového starosty exilového skautingu, Velena Fanderlika. Tábořilo se v dřevěných podsadách pro dva o čtvercovém půdorysu (2,2 m × 2,2 m). Na podsadě vysoké zhruba 0,8 m byl posazen krov z latí a na něm napnuta jehlanová plachta, která vznikla sepnutím 4 trojúhelníkových stanových dílců
Letní skautský tábor Velen VI exilového oddílu br.Čapků, Dorna (Rakousko) 1981. Oddíl bratří Čapků sídlil v Bavorsku a byl součástí Českého a slovenského exilového skautingu. Jeho tábory nesly název „Velen“ na počest světového starosty exilového skautingu, Velena Fanderlika. Tábořilo se v dřevěných podsadách pro dva o čtvercovém půdorysu (2,2 m × 2,2 m). Na podsadě vysoké zhruba 0,8 m byl posazen krov z latí a na něm napnuta jehlanová plachta, která vznikla sepnutím 4 trojúhelníkových stanových dílců
Vznik1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český a slovenský exilový skauting (zkratka ČSES) byl ustanoven v roce 1975 ve švýcarském Winterthuru jako mezinárodní federace.

Důvod vzniku[editovat | editovat zdroj]

Pod nátlakem režimu v ČSSR ukončily skautské organizace na domácí půdě v roce 1970 svoji činnost. Okupace vojsky Varšavského paktu v roce 1968 vyvolala mohutnou vlnu odchodů do exilu, kde se brzy začaly formovat nové osamělé hlídky, družiny, oddíly a nakonec v roce 1975 i velmi schopná mezinárodní federace exilových skautů - ČSES.

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Exilový či zahraniční skauting v duchu českých a slovenských tradic existoval již mnohem dříve, na mnoha místech, kde našli naši krajané nový domov. Například v roce 1949 začali Velen Fanderlik a jeho spolupracovníci v Německu vydávat skautský exilový časopis „Skautskou stopou“ (později „Skautská stopa“ a posléze jen „Stopa“). Stopa vycházela nepravidelně, její vydavatelé se střídali a někdy několik let nevycházela vůbec. V říjnu 1970 převzali vydávání Stopy roveři z Los Angeles.[1] Významně se na exilových aktivitách podíleli zejména již zmíněný Velen Fanderlik a Josef Kratochvil - skautským jménem „Baby“ - oba dali vzniknout celé řadě hodnotných publikací se skautskou tematikou, beletrii, příručkám a časopisům.[2]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 bylo založeno Přípravné ústředí čs. exilových skautů. Členy byli Velen Fanderlik, Josef Kratochvil - Baby, Tibor Grandtner - Cipa a MUDr. Lobpreis - Ilek. Souběžně vznikají v západní Evropě zatím nezávislé oddíly čs. exilových skautů, které rozvíjejí pravidelnou činnost.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

1.-2. března 1975 byla ve švýcarském Winterthuru založena organizace Český a slovenský exilový skauting jako mezinárodní federace. Padlo rovněž rozhodnutí zapojit exilové oddíly do skautských organizací v příslušných zemích a tím umožnit např. účast na mezinárodních srazech, kde nebylo možné vystupovat oficiálně pod československou vlajkou.

Nakladatelství Skauted[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1975 zahájilo činnost také nakladatelství Skautská edice (Skauted).[3] Vydávalo beletrii, příručky a časopisy (Tam-Tam). Největší zásluhu na jeho fungování měl Tibor Grandtner - Cipa.

Organizační výzvy[editovat | editovat zdroj]

Exilový skauting se musel vypořádat s faktem, že členové jednotlivých oddílů bydleli poměrně daleko od sebe, většinou desítky i stovky kilometrů. Pravidelné týdenní schůzky byly až na výjimky nemožné a velký důraz tedy byl na vícedenních srazech, letních táborech a celoevropských srazech „Exiloree“, které byly díky tomu vesměs velmi kvalitní a nabité programem. Důležitou roli hrály také publikace Skautedu, zejména časopisy. Vedle Tam-Tamu vycházely i oddílové časopisy, např. časopis Řetízek (oddíl br. Čapků, Bavorsko).

Kvůli celkově malé členské základně fungovaly oddíly ČSES většinou jako koedukované.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Organizace se postupně ustálila na vícestupňovém modelu: (Světový) starosta, evropský náčelník, evropský poradní kruh, vůdcové oblastí, vůdcové jednotlivých oddílů. Několikrát také vznikla středisková struktura, kdy v jednom středisku byly organizovány dva oddíly.

Komunikace uvnitř poradního kruhu probíhala na nepravidelně organizovaných velesezeních na různých místech v západní Evropě a pomocí Poradních svitků, kterých bylo vydáno celkem 67.

Exiloree[editovat | editovat zdroj]

Celoevropské vícedenní srazy ČSES nesly název Exiloree. Během exilového období byly uspořádány čtyři, pátý již po konci komunistického režimu a šestý v novější době (viz dole).[4]

Typickou náplní Exiloree byly soutěže ve skautských dovednostech, táboráky a sliby nových činovníků. Tábořilo se na louce ve stanech a vařilo se v polní kuchyni.

Činnost po listopadu 1989[editovat | editovat zdroj]

V názvu organizace byl „exilový“ nahrazen „zahraničním“. Oddíly fungovaly dále, ale postupně docházelo k úbytku členů - děti exulantů z roku 1968 dospívaly a postupně odcházely. Paralelně docházelo k útlumu činnosti poradního kruhu.

V roce 1991 bylo uspořádáno 5. Exiloree v Líbeznicích u Prahy. Jako poslední ukončil pravidelnou činnost s dětmi oddíl bratří Revilliodových / 43.WPuP. ve Vídni, pod vedením Radka Pavlovce - Bleska, letním táborem v roce 2000. K obnově aktivit v duchu bývalého ČSES došlo díky Petru Petrlíkovi - Svišťovi, bývalému činovníkovi oddílu br. Čapků (Bavorsko), který na tábořišti v Rakousku založil po několikaleté přestávce v činnosti novou tradici úspěšných letních táborů, kterých se účastní děti z Česka, Rakouska a Německa.[5] V současnosti (psáno v roce 2018) malý ale aktivní oddíl pořádá vedle zmíněných letních táborů i víkendové srazy. Táboří se dle prvorepublikové tradice v dřevěných podsadách čtvercového půdorysu pro dva s nasazeným stanem jehlanovitého tvaru, sepnutém ze čtyř trojúhelníkových stanových dílců, z nichž některé pamatují tábory ČSES v 70. letech.

V roce 2017 došlo po dlouhé době k setkání bývalých exilových skautů, které mělo formát víkendového srazu a bylo uvedeno jako šesté Exiloree. V tradici exilových srazů bylo naplněné velmi intenzivním programem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BŘEČKA, Bruno: Kronika čs.skautského hnutí do roku 1990. Brno: Brněnská rada Junáka, 1999
  2. https://skautska-literatura.skauting.cz/literatura/tisk.php?typ=E&razeni=rok&omezeni=vse&detail=A
  3. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomír; DOSTÁL, Václav: Skautské století. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, ve spolupráci s vydavatelstvím Mladá Fronta a.s., 2012
  4. http://www.exiloree.eu/
  5. http://www.europeanscouting.de/