Červok kapří
 Červok kapří | |
|---|---|
 Samice metamorfovaného červoka kapřího | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | korýši (Crustacea) |
| Třída | Maxillopoda |
| Podtřída | klanonožci (Copepoda) |
| Řád | buchanky (Cyclopodia) |
| Čeleď | Lernaeidae |
| Rod | Lernaea |
| Druh | cyprinacea |
| Binomické jméno | |
| Lernaea cyprinacea | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červok kapří (Lernaea cyprinacea) je ektoparazit sladkovodních ryb.[1] Řadí se mezi korýše, což je dobře poznat na jednotlivých vývojových stádiích.[2] Jeho potravou je tkáň a krev hostitele. Má přímý životní cyklus a vyvíjí se většinou na jednom jedinci. V angličtině jsou lidově nazýváni „anchor worm“, podle kotvovitého výrůstku hlavové části u plně metamorfovaných samiček.
Tento cizopasník může způsobovat velké ekonomické škody na chovných rybách, a proto se těší velkému zájmu rybářů.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Červok kapří dosahuje velikosti až 2 cm a je dobře viditelný okem. Metamorfovaná samice je velmi nápadná postranním výběžkem hlavy, který ji pomáhá k pevnějšímu zachycení se na hostiteli. Juvenilní stádia tohoto jedince jsou velmi podobná buchankám a mohou se volně pohybovat ve vodním sloupci.
Červok kapří není příliš specifický ve výběru hostitele. Cizopasí na rybách a byl vzácně nalezen parazitující u skokana žlutonohého.[3]
Tento druh je kosmopolitní a vlivem člověka byl zavlečen do Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Austrálie. V současnosti je popsáno přibližně 110 druhů červoků.
Optimální teplotou pro rozmnožování a vývoj jedinců je 25–30 °C.[1] Při nižších teplotách se vývoj červoka kapřího zpomaluje. Největší hustotu výskytu dosahuje tento druh v teplých tropických oblastech. Je to sladkovodní živočich preferující stojaté vody a intenzivně obhospodařované aquakultury.[3]
Dospělé stádium tohoto cizopasníka se dožívá až osmi měsíců.[2]
Životní cyklus
[editovat | editovat zdroj]Červoci mají přímý životní cyklus a převážně se vyvíjejí ve stejném hostiteli. Jejich hlavní doba rozmnožování je v České republice pozdní léto.[3]
Životní cyklus trvá 18–25 dní a celková rychlost vývoje je ovlivněna teplotou okolí.[1]
Cyklus tvoří 3 naupliové stádia, 5 kopepoditových stádií a 1 adultní stádium. Kopepoditové a adultní stadium žije ektoparaziticky na rybách.
V adultním stádiu dojde k oplození. Po páření samec hyne a samička se permanentně zachytí na vnější části ryby.[2] Dojde u ní k morfologické změně, kdy se ji prodlouží zadeček a začne se tvořit postranní výběžek hlavy pro lepší zachycení do tkáně hostitele. K pevnějšímu zachycení jí pomáhá sekrece trávicích a histolytických enzymů. V rychle tekoucích vodách se pro pevnější uchycení zachytává pod šupiny. Hruď a zadeček má volný, aby mohla lépe klást vajíčka. Na zadní části těla se 4 dny po oplození začínají tvořit 2 vaječné vaky.[3]
Z vajíček se může při dobrých podmínkách vylíhnout až 250 jedinců během dvou týdnů.[1] Z oplodněných vajíček se líhnou naupliová stádia. Tyto stádia jsou volně pohyblivé, ale nepřijímají potravu. Z naupliového stádia se vyvine stádium kopepoditové, které se zachytávají v žábrách ryb a může jim způsobovat respirační potíže. Kopepoditové stadium se nepřichycuje trvale na hostitele a může se volně pohybovat ve vodním sloupci. Toto stádium doroste do dospělce a celý cyklus se opakuje.[3]
Vliv na hostitele
[editovat | editovat zdroj]Nemoc způsobená tímto parazitem se nazývá lerneóza.
Kopepoditové stádia napadají žábry a zhoršují rybě respiraci. Když velké množství těchto stádií červoka napadne malou rybu, může ji snadno udusit.
Dospělá samice se přichytává na vnější část ryby a může přitom menší rybě protrhnout orgán. Hostiteli je tento parazit velmi nepříjemný a snaží se ho ze sebe setřít.[2] U místa, kde se samice přichytí, se postupně začíná tvořit červené kolečko průměrně dosahující 1 cm. Často dochází i ke krvácení z místa, kde se červok zachytil. Samotnou ránu silně narušují histolytické enzymy cizopasníka. Do otevřené rány se může dostat bakteriální nebo mykotická infekce. Tato sekundární infekce může být v mnoha případech pro rybu fatální.[3]
I když přichycený červok rybu nezabije, silně ovlivní její růst a kondici a poškodí také vzhled ryby. Nejvíce je vliv červoka kapřího znát v aquakulturách.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d FA185/FA185: Lernaea (Anchorworm) Infestations in Fish. Ask IFAS - Powered by EDIS [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e MER, Mosharraf Hossain; ALAM, Eftakher; ISLAM, Ariful. LERNAEA (ANCHOR WORM) INVESTIGATIONS IN FISH [online]. Srpen 2013 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g T.K. WOO, Patrick; BUCHMANN, Kurt. Fish Parasites Pathobiology and Protection. 1. vyd. London: CAB International, 2012. 383 s. ISBN 9781845938062.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu červok kapří na Wikimedia Commons
