Čeljuskin (parník)
| Čeljuskin | |
|---|---|
 parník Čeljuskin (Murmansk 1933) | |
.svg){kind=small} Sovětský svaz | |
| Základní údaje | |
| Typ | parník |
| Domovský přístav | Murmansk |
| Stavitel | Burmeister & Wain z Kodaně |
| Spuštěna na vodu | 1933 |
| Uvedena do služby | 1934 |
| Osud | rozdrcená ledy a potopená 1934 |
| Poloha vraku | Čukotské moře |
| Technická data | |
| Prostornost | 7500 t |
| Délka | 92 m |
| Šířka | 16,6 m |
| Ponor | 6,5 m |
| Pohon | 7500 hp |
| Rychlost | 12,5 uzlů |
Čeljuskin (rusky Челюскин) byl sovětský parník zpevněný pro cesty arktickým ledem za účelem proplutí Severní mořskou cestou z Murmansku do Vladivostoku. Cílem expedice bylo zjistit, zda by tuto cestu mohla celou v jedné sezóně absolvovat i jiná loď než ledoborec.
Čeljuskin byl postaven v Dánsku a spuštěný na vodu 11. března 1933 firmou Burmeister & Wain z Kodaně (původně jako Lena) a pojmenováno po ruském polárníkovi Semjonu Ivanovičovi Čeljuskinovi, který žil v osmnáctém století. Velitelem expedice byl Otto Juljevič Šmidt a kapitánem lodi byl Vladimir Ivanovič Voronin. Na palubě bylo celkem 111 členů posádky a z Murmansku Čeljuskin odplul 2. srpna 1933. Loď sice proplula velkou část Severní cesty, ale v září uvízla v ledových polích a pak už jen driftovala než se 13. února 1934 potopila rozdrcená ledy nedaleko ostrova Koljučin v Čukotském moři.
Posádce se podařilo uniknout na led a zde vytvořila provizorní vzletovou a přistávací dráhu, díky které mohli být všichni do konce dubna zachráněni. Piloti, kteří se podíleli na pátrání a záchraně, se stali prvními držiteli nově vytvořeného vyznamenání Hrdina Sovětského svazu. Při záchraně byla použita civilní verze letounu TB-1, letouny Polikarpov R-5 a jeden Consolidated Fleetster dopravený za účelem záchrany posádky Čeljuskina až ze Spojených států amerických. Dva američtí letečtí mechanici, kteří se na operacích podíleli, získali Leninův řád.
Protože se parníku podařilo doplout až k okraji Beringova průlivu, považovalo vedení Sovětského svazu expedici za víceméně úspěšnou. Následovaly další expedice a v roce 1935 byla cesta už využívána oficiálně i pro obchod. V roce 1936 tudy proplula ruská Baltská flota do Tichého oceánu, protože hrozil konflikt s Japonskem.
Vrak lodi byl objeven v září 2006 v hloubce 50 metrů, nedaleko mysu Srdce-Kameň.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku SS Chelyuskin na anglické Wikipedii.
- ↑ BARR, William. Discovery of the wreck of the Soviet steamer Chelyuskin on the bed of the Chukchi Sea. Polar Record. 2007-01, roč. 43, čís. 1, s. 67–70. Dostupné online [cit. 2021-12-01]. ISSN 1475-3057. DOI 10.1017/S0032247406216061. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeljuskin na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MUCHANOV, L. Čeljuskin v zajetí ledu. Překlad F. Píšek. 1. vyd. Praha: Karel Borecký, 1934. 180 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Ledová odysea – ruská novela líčí události polární plavby
