Otto Šmidt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otto Šmidt
Otto Šmidt (1938)
Otto Šmidt (1938)
Rodné jméno Отто-Фридрих-Юлиус Юльевич Шмидт
Narození 18.jul. / 30. září 1891greg.
Mohylev
Úmrtí 7. září 1956 (ve věku 64 let)
Moskva
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Kyjevská univerzita
Carská univerzita svatého Vladimíra
Zaměstnavatelé Ruská akademie věd (od 1935)
Carská univerzita svatého Vladimíra
Lomonosovova univerzita
Ocenění Hrdina Sovětského svazu (1937)
Řád rudé hvězdy
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941-1945
Řád rudého praporu práce
Leninův řád
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka) Vera Schmidt
Děti Sigurd Ottovich Schmidt
Funkce poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Juljevič Šmidt, uváděn též jako Otto Juljevič Schmidt, rusky Отто Юльевич Шмидт (18. záříjul./ 30. září 1891greg., Mogilev7. září 1956, Moskva) byl běloruský a sovětský matematik, astronom, geofyzik, filozof, jazykovědec, encyklopedista a polárník.

Velel několika sovětským polárním expedicím, například výpravě do Země Františka Josefa (1929–1930) či expedici Sever. V matematice se věnoval abstraktní teorii grup, aplikoval ji v topologii a také v teoretické fyzice.[1][2] Zabýval se rovněž kosmologií – zformuloval zcela novou teorii vzniku sluneční soustavy.[3] V letech 1939–1942 byl místopředsedou Akademie věd Sovětského svazu.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na území dnešního Běloruska (tehdy Ruská říše) do německo-lotyšské rodiny. Vystudoval matematiku na univerzitě v Kyjevě, kde působil až do Říjnové revoluce. Po ní se zapojil do politického života, byl jedním z hlavních tvůrců systému sovětské vědy. V letech 1924–1941 byl hlavním redaktorem Velké sovětské encyklopedie. Byl profesorem Moskevské státní univerzity.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Otto Schmidt byl za svou práci 27. června 1937 vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu, třikrát obdržel Leninův řád a řadu dalších vyznamenání a ocenění. Jeho jméno nese Šmidtův ostrov v Karském moři, poloostrov na pobřeží Čukotského moře a nedaleké sídlo městského typu, Mys Šmidta v Čukotském autonomním okruhu, mys Shmidt Point v Antarktidě, stejně jako jej nesl geofyzikální institut Sovětské akademie věd.

Na jeho počest byl pojmenován asteroid, který objevila v roce 1948 sovětská astronomka Pelageja Fjodorovna Šajn(2108) Otto Schmidt.[5]

Měsíční kráter Schmidt nese jméno Otto Šmidta, německého astronoma J. F. J. Schmidta a německého optika Bernharda Schmidta.

První sovětský ledoborec užívaný pro vědecký výzkum, který byl spuštěn na vodu v roce 1979, nesl jméno Otto Schmidt.[6]

Šmidtovo jméno nesou ulice v Mogilevu, Lipecku a Kyjevě. Od roku 1995 uděluje Institut fyziky Země Ruské akademie věd „Cenu Otto Šmidta“ za významný základní výzkum v Arktidě.

Otto Šmidt na sovětské poštovní známce z roku 1966

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Schmidt na anglické Wikipedii a Otto Juljewitsch Schmidt na německé Wikipedii.

  1. https://leporelo.info/schmidt-otto-juljevic
  2. https://leporelo.info/smidt-otto-juljevic
  3. http://archiv.ihned.cz/c1-975001-veda-a-technika
  4. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=94585&title=%8Amidt&s_lang=2
  5. SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names. 5th. vyd. New York: Springer Verlag, 2003. Dostupné online. ISBN 3-540-00238-3. S. p. 171. (anglicky) 
  6. Ledoborec „Otto Schmidt“, www.maritime-connector.com, navštíveno duben 2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]