Ústřičník australský
 Ústřičník australský | |
|---|---|
 Ústřičník australský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | ústřičníkovití (Haematopodidae) |
| Rod | ústřičník (Haematopus) |
| Binomické jméno | |
| Haematopus fuliginosus Gould, 1845 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústřičník australský (Haematopus fuliginosus) je druh ústřičníka, který se vyskytuje v pobřežních oblastech Austrálie a Tasmánie.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Druh formálně popsal John Gould v roce 1845. Ústřičník australský utváří 2 poddruhy s následujícím rozšířením:[2]
- H. f. fuliginosus Gould, 1845 – jižní a jihovýchodní Austrálie a Tasmánie;
- H. f. opthalmicus Castelnau & Ramsay, EP, 1877 – jihozápadní a severní Austrálie.
Druhové jméno fuliginosus pochází z latiny, ve které znamená „sazový“.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento statně stavěný ústřičník má černé opeření, na kterém kontrastuje červený oční kroužek, tlusté červené nohy a silný červený zobák. Opeření má mírně zelenkavý iridiscentní odlesk. Duhovka je šarlatová. Ústřičník australský dosahuje délky těla 40–52 cm.[4] Subsp. opthalmicus má o něco delší zobák a širší oční kroužek. Nedospělí jedinci mají bledší zobák s tmavým zakončením, hnědé duhovky a svrchní partie těla mají hnědý nádech.[5]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se jednotlivě nebo v páru,[4] v době mimo hnízdění se může sdružovat do menších hejn, která spolu hřadují a odpočívají.[6] Preferované stanoviště tvoří skalnaté pobřeží podél Austrálie a Tasmánie. Hlasově se projevuje se vysoce položeným tlípa tlípa tlípa tlípa. Silný zobák ústřičníkovi umožňuje lovit kořist obrněnou schránkami, jako jsou mlži, přílipky nebo ježovky.[4]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
K zahnízdění dochází od srpna do ledna. Hnízdo v podobě mělkého důlku na zemi bývá umístěno nad hladinou vodní plochy v písku nebo na oblázcích mezi kameny. Samice klade 2–4, nejčastěji 2 olivově šedá vejce s tmavě hnědými a fialovými skrvnami. Oválná vejce mívají rozměr 64×43 mm. Inkubují oba partneři po dobu 25–27 dní. Ústřičník australský při hnízdění využívá řadu obranných technik jako je simulování zraněného křídla, čímž se snaží odvést pozornost predátora od hnízda, nebo dokonce i simulování smrti.[6] Může se dožít nejméně 20 let.[7]
Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o málo dotčený druh.[8] Celková populace se odhaduje na 11 500 jedinců.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List 13.2, 2023 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 165. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d GEERING, Andrew; AGNEW, Lindsay; HARDING, Sandra. Shorebirds of Australia. Collingwood, Vic: CSIRO, 2007. ISBN 978-0-643-09226-6. S. 176–177. (anglicky)
- ↑ SIMPSON, Ken. Field guide to the birds of Australia: the most complete one-volume book of identification. 6. vyd. Australia: Penguin, 1999. Dostupné online. ISBN 0-670-87918-5. S. 90.
- ↑ a b Kolektiv autorů, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4. S. 189. (anglicky)
- ↑ HANSEN, Birgita D., et al. Conservation assessment of the Sooty Oystercatcher Haematopus fuliginosus [online]. International Wader Study Group, 2014 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Haematopus fuliginosus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693663A93417538.en. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů, 2007. Reader's digest complete book of Australian birds. Sydney: Reader's Digest (Australia). ISBN 978-0-949819-99-4. S. 348. (anglicky)
- SIMPSON, Ken. Field guide to the birds of Australia: the most complete one-volume book of identification. 6. vyd. Australia: Penguin, 1999. Dostupné online. ISBN 0-670-87918-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ústřičník australský na Wikimedia Commons 
Taxon Haematopus fuliginosus ve Wikidruzích
