Přeskočit na obsah

Åmål

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Åmål
Most přes řeku Åmålsån
Most přes řeku Åmålsån
Åmål – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
KrajVästra Götaland
Åmål
Åmål
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,82 km²[1]
Počet obyvatel9 491 (2017)
Hustota zalidnění1 213,7 obyv./km²
Správa
StarostaLaila Andrénová
Oficiální webwww.amal.se
Telefonní předvolba0532
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Åmål je město ležící ve švédském kraji Västra Götaland na západním pobřeží jezera Vänern. Má přes devět tisíc obyvatel a je správním sídlem stejnojmenné obce (kommun, založená roku 1971) a farnosti s rozlohou 895 km² a 9491 obyvateli. Je jediným městem historické provincie Dalsland.[2] V blízkosti města se nachází souostroví Tösse Skärgård, které je chráněnou přírodní památkou.

Město bylo založeno roku 1643 v blízkosti hranice s Norskem a v prvních desetiletích jeho existence se o ně často bojovalo. V roce 1901 byl Åmål postižen katastrofálním požárem, poté bylo centrum města obnoveno v duchu secesní architektury. Obyvatelé se živili převážně rybolovem a těžbou dřeva, od třicátých letech 20. století zde sídlí strojírenská firma Åmål Components AB. Městem prochází Evropská silnice E45 i železniční trať Norge/Vänerbanan.

Město má gymnázium, tři muzea a informační centrum. Koná se zde každoročně v červenci největší švédský bluesový festival. V mezinárodní soutěži Livcom Awards se Åmål umístil v roce 2005 jako druhé nejlepší místo pro život.[3]

Režisér Lukas Moodysson sem zasadil děj svého filmu Láska je láska (originální název Fucking Åmål), který se však natáčel v nedalekém Trollhättanu.[4]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Statistiska tätorter 2023, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 28. listopadu 2024. Dostupné online.
  2. Välkommen till Västsverige Dostupné online
  3. The International Awards for Liveable Communities Dostupné online
  4. Scandinavica 1/2014 Dostupné online Archivováno 16. 3. 2017 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]