Vyšívání: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Rozšíření článku: Vyšívací stroje |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Vyšívání''' je [[textil]]ní technika, pomocí které se zdobí podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním [[nit]]í. |
'''Vyšívání''' je [[textil]]ní technika, pomocí které se zdobí podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním [[nit]]í. <ref>Briggs-Goode/Townsend: Textile Design, Elsvier 2011, ISBN 9780857092564, str. 130</ref> |
||
[[Soubor:Chinese silk, 4th Century BC.JPG|náhled|150px|Čínská výšivka na hedvábné tkanině (4. stol. před n.l.)]] |
[[Soubor:Chinese silk, 4th Century BC.JPG|náhled|150px|Čínská výšivka na hedvábné tkanině (4. stol. před n.l.)]] |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Soubor:Bayeux_Tapestry_scene44_William_Odo_Robert.jpg|náhled|150px|Část nástěnného koberce v Bayeux]] |
[[Soubor:Bayeux_Tapestry_scene44_William_Odo_Robert.jpg|náhled|150px|Část nástěnného koberce v Bayeux]] |
||
V [[Čína|Číně]] bylo vyšívání známé (údajně) od [[pravěk]]u, později v [[Indie|Indii]] a [[Egypt]]ě (cca 3600 let staré nálezy). V Evropě se s vyšíváním začalo pravděpodobně na počátku našeho letopočtu. Nejstarší dochovaná památka je nástěnný koberec ve francouzském [[Bayeux]] (70 m dlouhý, 50 cm široký) z [[11. století]].<ref> |
V [[Čína|Číně]] bylo vyšívání známé (údajně) od [[pravěk]]u, později v [[Indie|Indii]] a [[Egypt]]ě (cca 3600 let staré nálezy). V Evropě se s vyšíváním začalo pravděpodobně na počátku našeho letopočtu. Nejstarší dochovaná památka je nástěnný koberec ve francouzském [[Bayeux]] (70 m dlouhý, 50 cm široký) z [[11. století]]. <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Bayeux Tapestry |
|||
http://www.ibl.uni-bremen.de/lui/user/ag26/teppich.html |
|||
| url = https://www.britannica.com/topic/Bayeux-Tapestry |
|||
| ⚫ | |||
| datum vydání = 2018 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Encyclopedia Britannica |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| ⚫ | |||
V době [[renesance (historická epocha)|renesance]] se rozšířilo tzv. bílé vyšívání na osobní prádlo a později na kapesníky, ubrusy a přehozy. |
V době [[renesance (historická epocha)|renesance]] se rozšířilo tzv. bílé vyšívání na osobní prádlo a později na kapesníky, ubrusy a přehozy. <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Ruční vyšívání |
|||
<ref>Bílé vyšívání: http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=5140&j=cz</ref> |
|||
| url = http://www.velebny.cz/rucni-vysivani |
|||
| datum vydání = 2015 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Velebný & Fam |
|||
| jazyk = česky |
|||
| ⚫ | |||
V první polovině [[19. století]] byl vynalezen vyšívací stroj, dnešní stroje vyšívají například rychlostí až 1500 stehů za minutu, jsou řízeny [[počítač]]em a mohou být doplněny různými automatizačními prvky. |
V první polovině [[19. století]] byl vynalezen vyšívací stroj, dnešní stroje vyšívají například rychlostí až 1500 stehů za minutu, jsou řízeny [[počítač]]em a mohou být doplněny různými automatizačními prvky. <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Saurer.Embroidery |
|||
<ref>Stroj s rychlostí 1500 stehů za minutu (německy): http://www.saurer.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-910//1471_read-1743/</ref> |
|||
| url = http://embroidery.saurer.com/de/embroidery/ |
|||
| datum vydání = 2018 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Saurer |
|||
| jazyk = německy |
|||
| ⚫ | |||
== Ruční vyšívání == |
== Ruční vyšívání == |
||
| Řádek 19: | Řádek 36: | ||
Druhy vyšívání se zařazují podle velmi rozdílných kriterií, časté je hrubé rozdělení podle barvy podkladového materiálu na ''bílé'' a ''pestré vyšívání''. |
Druhy vyšívání se zařazují podle velmi rozdílných kriterií, časté je hrubé rozdělení podle barvy podkladového materiálu na ''bílé'' a ''pestré vyšívání''. |
||
Základním prvkem vyšívací techniky je ''steh''. K několika desítkám způsobů vedení nitě patří například: |
Základním prvkem vyšívací techniky je ''steh''. K několika desítkám způsobů vedení nitě patří například: <ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Vocabulary |
|||
| url = http://www.annatextiles.ch/vo_sti/vo_disc/vo_gronwoldt/voc_gronw.htm |
|||
| datum vydání = 2018 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Anne Wanner |
|||
| jazyk = německy |
|||
}}</ref> |
|||
* Křížkový steh: Nejjednodušší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.) |
* Křížkový steh: Nejjednodušší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.) |
||
* Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování (snímek vpravo). Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady. |
* Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování (snímek vpravo). Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady. |
||
| Řádek 28: | Řádek 51: | ||
Při použití stehů určitým způsobem se vyvinula řada technik, například: |
Při použití stehů určitým způsobem se vyvinula řada technik, například: |
||
Ažur, florentská výšivka, malování jehlou, hardanger<ref> |
Ažur, florentská výšivka, malování jehlou, hardanger <ref>Marion: Classic Hardanger, Sally Milner Publishing 2005, ISBN 9781863513432</ref> atd |
||
http://www.buch.de/buch/06934/932_classic_hardanger.html |
|||
| ⚫ | |||
=== Materiál a pomůcky === |
=== Materiál a pomůcky === |
||
==== Příze ==== |
==== Příze ==== |
||
Příze (zpravidla skaná) se přizpůsobuje druhem a kvalitou technice vyšívání: |
Příze (zpravidla skaná) se přizpůsobuje druhem a kvalitou technice vyšívání: |
||
* [[Příze]] z mercerované bavlny je nejpoužívanější. |
* [[Příze]] z mercerované bavlny je nejpoužívanější. |
||
* Příze s příměsí pokovených vláken (např. VI/PES) je vhodná na výšivky ke slavnostním účelům |
* Příze s příměsí pokovených vláken (např. VI/PES) je vhodná na výšivky ke slavnostním účelům |
||
| Řádek 51: | Řádek 71: | ||
== Strojní vyšívání == |
== Strojní vyšívání == |
||
První vyšívací stroj byl vynalezen v roce [[1829]] (ve [[Francie|Francii]]).<ref>První vyšívací stroj (německy): |
|||
http://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=115322 |
|||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Stickmaschine.jpg|náhled|150px|Vyšívání na starším jednojehlovém stroji]] |
[[Soubor:Stickmaschine.jpg|náhled|150px|Vyšívání na starším jednojehlovém stroji]] |
||
* Za '''první vyšívací stroj''' je považován aparát (''handloom'') Francouze [[Josua Heilmann]]a z roku 1828. Vyšívací nit byla zanášena do podkladové textilie (tkaniny nebo krajky) jehlami s očkem. Jehly se pohybovaly mezi řadami pinzet umístěných po líci i rubu textilie, kterým předávaly vyšívací nit. Vyšívaná tkanina byla napnutá na stole ovládaném tzv. [[pantograf]]em. Pantograf po každém stehu se posunul podávací stůl, směr a délka posuvu závisela na vzoru výšivky. |
|||
Stroje napodobují ruční vyšívání s tím rozdílem, že podkladová tkanina se zde pohybuje různými směry podle požadovaného vzoru výšivky a jehla se vpichuje kolmo k ní ze stále stejného místa. |
|||
:Pohyb jehel i pantografu obstarávala obsluha aparátu sešlápnutím pedálu resp. ručně. Původní ruční aparáty byly s maximálně 20 jehlami, dosahovaly však již dvacetinásobného výkonu oproti ručnímu vyšívání. Pozdější exempláře měly se 300 jehlami pracovní šířku až 5 metrů. U těch se kalkulovalo s denim výkonem do 10 000 stehů. |
|||
:Ruční aparáty mohly imitovat řadu technik ručního vyšívání, až do začátku 20. století se na nich vyráběly zejména krajky. V roce 1908 bylo v provozu např. ve švýcarském St.Gallen asi 16000 exemplářů, jeden z posledních byl zaznamenán asi v roce 1930 v Anglii. <ref name = “Ear">Earnshaw: ''Lace Machines and Machine Laces'', Batsford 1986, ISBN 0713446846 </ref> |
|||
* '''[[Člunkový vyšívací stroj]]''' byl vynalezen v roce 1868. Podrobné údaje o tomto zařízení se nacházejí v ve stejnojmenném článku WIKIPEDIE. |
|||
[[File:Moderní, vícejehlový vyšívací automat.JPG|thumb|150px|Šestihlavový stroj ze začátku 21. století]] |
|||
* '''Vícehlavový vyšívací stroj''' je system šití, který umožnuje modulární programování modulární spojení dvou nebo více vyšívacích hlav (vývodů) <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = ISO 10821:2005 (en) |
|||
| url https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:10821:ed-1:v1:en |
|||
| datum vydání = 2005 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = 2005 ISO |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
: Jednotlivé vývody mají až 16 jehel, ke každé z nich se přivádí jedna nit, často v rozdílných barvách. Jehla propichuje podkladovou textili, a spojením s nití z člunku tvoří steh. Jehly se pohybuji po stále stejné dráze, směr a délka stehů jsou závislé na posuvech podkladové textilie napnuté na podávacím stole, jehož pohyby jsou řízeny vzorovacím programem, který na něj přenáší žakárové ústrojí. |
|||
:Vícehlavové stroje se stavějí až s 24 vývody, na začátku 21. století dosahují rychlosti do 1000 stehů za minutu. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
U moderních zařízení se rozeznávají |
|||
| titul = Multi-Head Machines |
|||
* jednojehlové stroje - vyšívá se jednou barvou nití. Pokud je výšivka vícebarevná stroj zastaví a čeká na výměnu nitě. |
|||
| url = https://www.asicentral.com/asp/open/news/stitches/multi-head-machines.aspx |
|||
* vícejehlové - 4, 6, 10, 20 atd., kdy není potřeba čekat na výměnu barvy (nejčastěji u průmyslových strojů) |
|||
| datum vydání = 2016 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = The Advertising Speciality Institute |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
: První vícehlavový stroj přišel na trh v roce 1911(6 vývodů, pantograf), v 50. letech 20. století se začaly vyrábět také jednoduché stroje pro amatérské vyšívání, v 80. letech přišly první vyšívače řízené počítačem. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = The Exiting Evolution |
|||
| url https://www.craftsy.com/blog/2015/06/machine-embroidery-history/ |
|||
| datum vydání = 2018 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Craftsy |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
:V roce 2014 se prodávaly vyšívací stroje s jedním vývodem pro amatéry za 900 USD, pro komerční výrobu za (nejméně) 8000 USD a vícehlavové za 15 000 USD. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = An Introduction to Embroidery |
|||
| url = https://www.engraversjournal.com/article.php/3048/index.html |
|||
| datum vydání = 2014 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Davis Multimedia |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
: Trh s vícehlavovými vyšívacími stroji ovládá ve 2. dekádě 21. století ze 70 % Čína. Podrobné informace o celosvětové situaci na úseku strojního vyšívání až do roku 2025 se dají zakoupit za cca 5200 USD. <ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Multihead Automatic Embroidery Machine Market |
|||
| url = https://www.transparencymarketresearch.com/multihead-automatic-embroidery-machine-market.html |
|||
| datum vydání = 2014 |
|||
| datum přístupu = 2018-01-10 |
|||
| vydavatel = Transparency Market Research |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
Stroje se staví |
|||
* s pohyblivým ramenem s rychlostí do 1000 stehů za minutu a vyšívacím lůžkem max. 70x 320 cm <ref>Vyšívací stroj s pohyblivým ramenem (německy): http://www.zsk.de/Freiarm_Stickmaschinen.html</ref> |
|||
* s plochým vyšívacím lůžkem s rychlostí do 600 stehů /min. a s max. 1100 jehlami na délku do 30 m podkladové textilie <ref>Stroj s plochým lůžkem (německy): http://www.saurer.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-2394/</ref> |
|||
Pracovní orgány všech strojů jsou řízeny počítačem programovaným podle požadovaného vzoru výšivky. |
|||
Stroje se speciální úpravou mohou vyrábět komplikovanou technikou např. smyčkové výšivky (emblémy na pleteninách), napodobeniny sutašek aj.<ref>Stroje na zvláštní druhy výšivek (německy): http://www.zsk.de/docs/produkte/sonder.asp </ref> |
|||
[[Soubor:Leiterplatte_1.jpg|náhled|150px|Plošné spoje vyšívané z pokovovaných nití]] |
[[Soubor:Leiterplatte_1.jpg|náhled|150px|Plošné spoje vyšívané z pokovovaných nití]] |
||
=== Výšivky na technických textiliích === |
=== Výšivky na technických textiliích === |
||
Verze z 17. 1. 2018, 16:15
Vyšívání je textilní technika, pomocí které se zdobí podkladový materiál (plošná textilie, kůže, papír) protahováním nebo našíváním nití. [1]
Historie
V Číně bylo vyšívání známé (údajně) od pravěku, později v Indii a Egyptě (cca 3600 let staré nálezy). V Evropě se s vyšíváním začalo pravděpodobně na počátku našeho letopočtu. Nejstarší dochovaná památka je nástěnný koberec ve francouzském Bayeux (70 m dlouhý, 50 cm široký) z 11. století. [2]
V době renesance se rozšířilo tzv. bílé vyšívání na osobní prádlo a později na kapesníky, ubrusy a přehozy. [3]
V první polovině 19. století byl vynalezen vyšívací stroj, dnešní stroje vyšívají například rychlostí až 1500 stehů za minutu, jsou řízeny počítačem a mohou být doplněny různými automatizačními prvky. [4]
Ruční vyšívání
Vyšívací techniky
Druhy vyšívání se zařazují podle velmi rozdílných kriterií, časté je hrubé rozdělení podle barvy podkladového materiálu na bílé a pestré vyšívání.
Základním prvkem vyšívací techniky je steh. K několika desítkám způsobů vedení nitě patří například: [5]
- Křížkový steh: Nejjednodušší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.)
- Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování (snímek vpravo). Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady.
- Řetízkový steh: Dvojitý steh, nit se protahuje každým otvorem ve tkanině zdola nahoru a po vytvoření smyčky obráceně.
Při použití stehů určitým způsobem se vyvinula řada technik, například:
Ažur, florentská výšivka, malování jehlou, hardanger [6] atd
Materiál a pomůcky
Příze
Příze (zpravidla skaná) se přizpůsobuje druhem a kvalitou technice vyšívání:
- Příze z mercerované bavlny je nejpoužívanější.
- Příze s příměsí pokovených vláken (např. VI/PES) je vhodná na výšivky ke slavnostním účelům
- Vlněná měkce točená příze se používá na tapiserii a gobelíny
- Příze z nekonečných viskózových vláken se hodí na plochý steh, malování jehlou, stínovou výšivku atd.
Podkladový materiál.
Tkanina (nejčastěji bavlněná, např. batist, ale i lněná, konopná nebo hedvábná) musí mít přesně stejný počet osnovních a útkových nití, které se nesmí posouvat a mezery mezi nimi musí vytvářet přesné čtverce (kanava, stramín).
Jehly
Mají poněkud širší ouško než jehly na šití, velikost se přizpůsobuje druhy výšivky.
Rám
Je nejčastěji kulatý, ze dvou kruhů, mezi které se stiskne a napne podkladová tkanina.
Strojní vyšívání
- Za první vyšívací stroj je považován aparát (handloom) Francouze Josua Heilmanna z roku 1828. Vyšívací nit byla zanášena do podkladové textilie (tkaniny nebo krajky) jehlami s očkem. Jehly se pohybovaly mezi řadami pinzet umístěných po líci i rubu textilie, kterým předávaly vyšívací nit. Vyšívaná tkanina byla napnutá na stole ovládaném tzv. pantografem. Pantograf po každém stehu se posunul podávací stůl, směr a délka posuvu závisela na vzoru výšivky.
- Pohyb jehel i pantografu obstarávala obsluha aparátu sešlápnutím pedálu resp. ručně. Původní ruční aparáty byly s maximálně 20 jehlami, dosahovaly však již dvacetinásobného výkonu oproti ručnímu vyšívání. Pozdější exempláře měly se 300 jehlami pracovní šířku až 5 metrů. U těch se kalkulovalo s denim výkonem do 10 000 stehů.
- Ruční aparáty mohly imitovat řadu technik ručního vyšívání, až do začátku 20. století se na nich vyráběly zejména krajky. V roce 1908 bylo v provozu např. ve švýcarském St.Gallen asi 16000 exemplářů, jeden z posledních byl zaznamenán asi v roce 1930 v Anglii. [7]
- Člunkový vyšívací stroj byl vynalezen v roce 1868. Podrobné údaje o tomto zařízení se nacházejí v ve stejnojmenném článku WIKIPEDIE.
- Vícehlavový vyšívací stroj je system šití, který umožnuje modulární programování modulární spojení dvou nebo více vyšívacích hlav (vývodů) [8]
- Jednotlivé vývody mají až 16 jehel, ke každé z nich se přivádí jedna nit, často v rozdílných barvách. Jehla propichuje podkladovou textili, a spojením s nití z člunku tvoří steh. Jehly se pohybuji po stále stejné dráze, směr a délka stehů jsou závislé na posuvech podkladové textilie napnuté na podávacím stole, jehož pohyby jsou řízeny vzorovacím programem, který na něj přenáší žakárové ústrojí.
- Vícehlavové stroje se stavějí až s 24 vývody, na začátku 21. století dosahují rychlosti do 1000 stehů za minutu. [9]
- První vícehlavový stroj přišel na trh v roce 1911(6 vývodů, pantograf), v 50. letech 20. století se začaly vyrábět také jednoduché stroje pro amatérské vyšívání, v 80. letech přišly první vyšívače řízené počítačem. [10]
- V roce 2014 se prodávaly vyšívací stroje s jedním vývodem pro amatéry za 900 USD, pro komerční výrobu za (nejméně) 8000 USD a vícehlavové za 15 000 USD. [11]
- Trh s vícehlavovými vyšívacími stroji ovládá ve 2. dekádě 21. století ze 70 % Čína. Podrobné informace o celosvětové situaci na úseku strojního vyšívání až do roku 2025 se dají zakoupit za cca 5200 USD. [12]
Výšivky na technických textiliích
Jejich účelem je na rozdíl od „klasických“ výšivek zlepšení mechanických vlastností textilie. Dosud jediným známým způsobem výroby je Tailored Fibre Placement (TFP). [13] Je to technika vyšívání, kterou se přichycují přesně umístěné a nasměrované zpevňovací nitě (resp. rovingy) na podkladovou textilii. Textilie s touto úpravou slouží jako polotovary (preforms) pro výztuže kompozitů.
Např. kompozity s textilií z uhlíkových vláken s výšivkou TFP mohou dosáhnout pevnosti v podélném směru až 1730 MPa a příčně (0-90°) 1030 Mpa.
Strojní vybavení
Na konvenčním vyšívacím stroji je adaptováno kladecí zařízení, které přivádí zpevňovací niti k vyšívací hlavici. Kladeč se může pohybovat všemi směry kolem hlavice a pohyb podkladové textilie je řízen tak, aby se k ní zpevňovací niti výšivkou přichytily. Na tomto principu pracují už (v roce 2011) také prototypy vyšívacích robotů. [14]
Použití
Dvoudimenzionální preformy: např. na zpevnění okrajů otvorů a menší konstrukční díly, [15] uhlíkové a kovové niti jako vodiče ke kontrole struktury nebo k zahřívání (až 22 kW a 230 °C) konstrukčního dílu. Pokusy s vyšíváním 3D textilií se zaměřují na přímé zpracování válcových a hadicových struktur tak, aby se jako polotovary nemusely formovat z vyšívaných dvourozměrných dílů. K vyšívání TFP se používají hlavně příze z mimořádně pevných materiálů, známé je však také použití drátů a světlovodičů.
Nitě pro strojní vyšívání
Používají se viskózové nebo polyesterové nitě, které jsou výrazně pevnější než klasické nitě pro šicí stroje a také mívají větší lesk. U vyšívacích strojů dochází k mnohem většímu napětí a tření, proto se klasické nitě ihned trhají. Lesk u vyšívacích nití má pouze estetický význam. Výšivky se řeší jednostranně a jako spodní nit se nechává bílá nebo černá. Bývá také tenčí (aby nebylo potřeba neustále měnit spodní cívku).
Podkladové materiály
Vyšívaný materiál je upínán do zvláštních rámečků (každý stroj a výrobce má vlastní rozměry a uchycení). Vlivem vysoké rychlosti vyšívání a stahování nitěmi dochází k deformování výšivky. Části deformace se řeší při tvorbě výšivky v počítači a druhá část je potřeba ovlivnit fyzikálními vlastnostmi vyšívaného textilu. Proto se používají různé druhy stabilizačních materiálů, jejichž hlavní funkcí je zpevnit výšivku natolik, aby nebyla deformována. Zvláštním druhem podkladových materiálů jsou voděrozpustné fólie, které jsou určeny pro vyšívání krajek nebo v případě tenkých folií pro ručníky a další textilie s vyčnívajícími vlákny.
Jehly pro vyšívací stroje
Jsou uzpůsobeny svým povrchem, druhem (podle stroje) a ouškem v jehle, které je výrazně větší a tím snižuje pravděpodobnost trhání a otěr při vysokých rychlostech, které při vyšívání vznikají. Pro průmyslové stroje se vyrábějí jehly i ve tvaru kosočtverce (používané např. u kožených sedaček automobilů) a mají pouze estetický význam.
Možnosti dnešních vyšívacích strojů
Vyšívací stroje vyšívají různé druhy výšivek - klasické, křížkové, aplikace, krajkové apod. Stroje mají paměť ve které mají uložené výšivky včetně několika druhů abecedy a paměť na ukládání výšivek (pomocí kabelu na propojení s PC nebo USB flash disku). Výšivku si můžete vytvořit i svou vlastní (logo, fotka apod.) ve speciálním programu na vyšívání, které bývají velmi podobné grafickým programům. Po vytvoření výšivku přenesete do stroje (kabel nebo USB disk, vyšívací karta...) a vyšijete. Záleží jen na Vás co si výšivkou ozdobíte. Výšivku lze použít na jakýkoliv materiál (tričkovina, riflovina, kůže, plátno apod.), vyšívat můžete i na vodě rozpustný igelit - takto vytvoříme krajkovou výšivku, kterou po vyšití namočíme do vlažné vody (igelit se rozpustí, výšivku zafixuje a mírně naškrobí). Po usušení výšivku můžeme vyžehlit - tak ji narovnáme a máme vytvořenou např. ozdobu na vánoční stromek, náušnice, dekoraci apod. Vyšívací stroje mají dotykový LCD display (černobílý nebo přehledný barevný), na kterém je možnost upravení výšivky (zmenšení, zvětšení, zrcadlení apod.) Vyšívací stroje mají vyšívací jednotku do které se upíná vyšívací rámeček různých velikostí (od nejmenších 2x6cm po největší okolo 50x50cm).
Odkazy
Reference
- ↑ Briggs-Goode/Townsend: Textile Design, Elsvier 2011, ISBN 9780857092564, str. 130
- ↑ Bayeux Tapestry [online]. Encyclopedia Britannica, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruční vyšívání [online]. Velebný & Fam, 2015 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Saurer.Embroidery [online]. Saurer, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vocabulary [online]. Anne Wanner, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Marion: Classic Hardanger, Sally Milner Publishing 2005, ISBN 9781863513432
- ↑ Earnshaw: Lace Machines and Machine Laces, Batsford 1986, ISBN 0713446846
- ↑ ISO 10821:2005 (en) [online]. 2005 ISO, 2005 [cit. 2018-01-10]. (anglicky)
- ↑ Multi-Head Machines [online]. The Advertising Speciality Institute, 2016 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Exiting Evolution [online]. Craftsy, 2018 [cit. 2018-01-10]. (anglicky)
- ↑ An Introduction to Embroidery [online]. Davis Multimedia, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Multihead Automatic Embroidery Machine Market [online]. Transparency Market Research, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Definice Tailored Fibre Placement (TFP) (německy): http://www.dlr.de/fa/desktopdefault.aspx/tabid-1459/2060_read-3543
- ↑ Funkce TFP na vyšívacím stroji (německy): http://www.avantgardetechnologie.de/main/leistung_tfpmore.php
- ↑ Příklady konstrukčních dílů s použitím TFP (německy): http://www.ifb.uni-stuttgart.de/en/forschung/fertigungstechnik/68-tfp/221-ft-sticktechnik-tailored-fibre-placement
Literatura
- Schöner/Freier: „Stickereitechniken"- Fachbuch der Hand- und Maschinenstickerei, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1982
- Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 359
- Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 367-377
- SRBOVÁ-LUŽICKÁ, Anna. Vyšívání. Praha: Karel Bellmann, 1885. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vyšívání na Wikimedia Commons - Portál věnovaný strojní výšivce
