Riegrovo náměstí (Kroměříž): Porovnání verzí
založení |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 3. 11. 2016, 13:33
| Riegrovo náměstí | |
|---|---|
 Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Kroměříž |
| Poloha | 49°17′49,69″ s. š., 17°23′38,66″ v. d. |
| Začíná na | Masarykovo náměstí |
| Končí na | Moravcova ulice |
| Historie | |
| Datum vzniku | 1567 |
| Denominace | 1911 |
| Pojmenováno po | František Ladislav Rieger |
| Starší názvy | Spodní náměstí Nový trh Zelený trh Koňský trh[1] |
| Další údaje | |
| Typ | náměstí |
| Délka | 400 m |
| Šířka | 70 m |
| Počet adres | 53 [2] |
| PSČ | 767 01 |
| Kód ulice | 240257 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.
Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Stumer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Valentina, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.
Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 23390/7-6009).
Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi, českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi.
Na náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.
V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.
Galerie
-
Detail morového sloupu -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Emeritní domy s kaplí -
Separační zeď s linoryty ve vedutách -
Kašna s puttem a delfínem -
Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra
.jpg)
.jpg)
Reference
- ↑ MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3.
- ↑ http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html Ověřování adres v registru
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 151597 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 145511 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 154015 : jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 134391 : kašna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
Literatura
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
- PINKAVA, Jaroslav. Kroměřížské hradby a brány / Zpravodaj Muzea kroměřížska 1987/2 str.13-26. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1987. 48 s.
- Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž, 1945