Přeskočit na obsah

Státní sociální podpora v Česku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41: Řádek 41:
{{podrobně|Sociální příplatek}}
{{podrobně|Sociální příplatek}}
Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek [[Životní minimum|životního minima]] této rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň [[postižení]] dítěte a rodiče.<ref>http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek</ref>
Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek [[Životní minimum|životního minima]] této rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň [[postižení]] dítěte a rodiče.<ref>http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek</ref>

Sociální příplatek byl zrušen 1.1.2011.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Jaromír Drábek: Rozhovor – Ozvěny dne (Radiožurnál)|url = http://www.mpsv.cz/cs/12962|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 16.12.2015}}</ref>


==== Příspěvek na bydlení ====
==== Příspěvek na bydlení ====

Verze z 16. 12. 2015, 02:44

Státní sociální podpora je v rámci práva sociálního zabezpečení státem organizovaná solidarita mezi občany sloužící k překonání nepříznivých důsledků sociální události. Je tvořena systémem státních dávek učených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, hlavním kritériem pro přiznání některých z nich je příjmová situace rodiny.

Systém státní sociální podpory byl v Česku zaveden zákonem č. 117/1995 Sb. a zohledňuje tři základní přístupy:

  • životní úroveň má vycházet především z pracovních příjmů,
  • dávky nejsou náhradou příjmů, ale k vlastní práci nedemotivující pomocí řešení sociální situace,
  • musí zachovávat hledisko hospodárnosti, účelnosti a ve stanovených případech i adresnosti.

Jiří Dienstbier se domnívá se, že tvrzení, že někomu se dobře žije ze sociálních dávek, je rozšířený stereotyp, a každému, kdo se s tímto názorem ztotožňuje, doporučuje, aby si takový život vyzkoušel.[1]

Dávky státní sociální podpory

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

Přídavek na dítě

Podrobnější informace naleznete v článku Přídavek na dítě.

Nárok na tento přídavek má nezaopatřené dítě žijící v rodině, jejíž příjem je nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte:

do 6 let - 500 Kč
od 6 do 15 let - 610 Kč
od 15 do 26 let - 700 Kč

Sociální příplatek

Podrobnější informace naleznete v článku Sociální příplatek.

Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek životního minima této rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče.[2]

Sociální příplatek byl zrušen 1.1.2011.[3]

Příspěvek na bydlení

Podrobnější informace naleznete v článku Příspěvek na bydlení.

Na tento příspěvek má nárok vlastník/nájemce bytu, jestliže:

  • jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) a zároveň
  • součin rozhodného příjmy v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Toto právo je v posledních letech výrazně zneužíváno majiteli ubytoven, kteří sestěhovávají do svých objektů sociálně slabé a neúměrně předražují smluvní nájemné. Tento jev je jednou z příčin růstu sociálního a rasového napětí v ČR.

Porodné

Podrobnější informace naleznete v článku Porodné.

Porodné je dávka poskytované ženě,[4] která porodila své první dítěte nebo dvojčata. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny.

Příspěvek na školní pomůcky

S účinností od 1. ledna 2008 je příspěvek na školní pomůcky zrušen.[5]

Dávky poskytované bez závislosti na výši příjmu

Rodičovský příspěvek

Podrobnější informace naleznete v článku Rodičovský příspěvek.

Nárok na tento příspěvek má rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

Dávky pěstounské péče

Podrobnější informace naleznete v článku Dávky pěstounské péče.

Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.[6]

Pohřebné

Podrobnější informace naleznete v článku Pohřebné.

Na dávku pohřebného má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči. Výše pohřebného je 5 000 Kč.

Související články

Reference

  1. Jiří Dienstbier: Žít na dávkách? Jen ať si to každý kritik zkusí. Deník. Březen 2014, s. 11-12. Vydáno v sobotu 15. 3. 2014. Dostupné online. 
  2. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek
  3. Jaromír Drábek: Rozhovor – Ozvěny dne (Radiožurnál) [online]. [cit. 2015-12-16]. Dostupné online. 
  4. http://www.vyplata.cz/zakony/z117-1995sb_44-46.php
  5. [1]
  6. [2]

Externí odkazy