Přeskočit na obsah

Ageismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MajkaDlo (diskuse | příspěvky)
šablona neověřeno - zcela chybí zdroje
Předchozí verze byla nepřesná a tak jsem jí doplnil, zítra ještě dám do pořádku správně citace.
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Taste-testing the cookie dough with Grandm.jpg|thumb|Vnoučata jsou dnes největším potěšením prarodičů.]]
{{Neověřeno}}
{{Neověřeno}}
'''Ageismus''' (age = věk) je proces systematického [[Stereotypizace|stereotypizování]] a [[diskriminace]] proti nebo ve prospěch určité věkové skupiny.<sup>[1]</sup>
'''Ageismus''' (age-anglicky věk) je apriorní vyřazování starších lidí z různých aktivit, z činností, které vyžadují zvýšenou odpovědnost, pozornost nebo z vedoucích a nadřízených pozic pod dojmem, že nebudou schopni [[Kvalifikace|kvalifikovaně]] rozhodovat a adekvátně jednat. Způsoben je pocitem, že stáří je [[nemoc]], respektive že staří lidé už na většinu věcí prostě nestačí.


Posuzování stáří by nemělo být pouze záležitostí reálného věku, ale měl by být brán zřetel především na určitá subjektivní kritéria. Přeci jenom "Je nám tolik, na kolik se cítíme.". Přehled možných měřítek pro určování věku, o němž bychom mohli říct, že se jedná o stáří, uvádí Křivohlavý (2011).<sup>[7]</sup>
Stáří však není nemoc a jinak zdravý, starší člověk se dovede plně postarat o sebe i o své okolí, i když s přibývajícím věkem přicházejí určité specifické změny, které ač neplatí absolutně, jsou přisuzovány každé starší osobě. K typickým rysům patří:


Jedná se o:
* '''Rigidita''', neboli obtížnější přizpůsobování se novinkám a zůstávání v naučených postupech a stereotypech.
* chronologický věk
* Zvýšený '''[[egocentrismus]]''', který se projevuje upoutáváním pozornosti na svou osobu.
* biologický stav organismu
* Výraznější '''projevování celoživotních rysů''', jak kladných, tak záporných (netrpělivost, štědrost, sobectví, zodpovědnost,&nbsp;…).
* psychické zdraví
* '''Smíření s realitou''', především umírání a smrti.
* kognitivní výkonnost
* Efektivnější '''využívání''' životních '''zkušeností'''.
* sociální kompetence a produktivita
* kvalita sebeovládání
* spokojenost se životem


== První česká sociologická Definice ==
Na tom, zdali a v jaké míře se u člověka projeví, se podílí mnoho faktorů, například
„Ageismus – neboli věková diskriminace je [[ideologie]] založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského [[Životní cyklus|životního cyklu]]. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné [[stereotypizace]] a [[diskriminace]] osob a skupin na základě jejich [[Chronologie|chronologického]] věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité [[Generace|generaci]].“<sup>[5]</sup>


Pojem bývá často označován jako „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“.I když se termín ageismus jako jeden z významnějších pojmů v sociálně-politické praxi vyskytuje poměrně dlouhou dobu, tak i přesto, jak ale uvádí Vidovićová: „Doposud nebylo dosaženo jedné [[Konsenzus|konsenzuální]] definice, která by pokrývala celou šíři tohoto dynamického jevu a zároveň pomohla stanovit jeho praktické hranice.“<sup>[6]</sup>
* Fyzický '''zdravotní stav''' (somatické nebo chronické choroby, nutnost denně užívat léky, …).
* Morfologické změny v mozku.
* '''Změna''' (většinou snížení) ekonomické a sociální '''úrovně''' (ztráta zaměstnání, pocit nevýznamnosti, neužitečnosti, osamělost, ztráta blízkých osob, změna prostředí, …)
* '''Kultura společnosti''' – například většina [[Evropa|Evropské společnosti]] na stáří pohlíží negativně, na rozdíl od jiných kultur.


== Historie ==
Tento přístup ke stáří sice nepřinesla až moderní doba, ale rozhodně se v současnosti prohlubuje, například v [[Starověk|Antice]] byli staří lidé naopak vrcholem kompetencí a moudrosti a až po dosažení alespoň padesáti let věku (průměrně se dožívali méně, než my) mohli zastávat nějaký vládní úřad. U Amerického domorodého obyvatelstva byli především zdrojem zkušeností a v době, kdy jejich zdravotní stav opravdu nedovoloval plné zapojení do činností jim byly přenechávány jednodušší, mimo jiné i pro to, aby neztráceli pocit potřebnosti.
[[Termín]] poprvé použil Robert Neil Butler ve svém projevu v roce 1968 při debatě o bytové politice v americkém státě Columbia<sup>[2]</sup> a v roce 1979 byl „ageism“ poprvé zahrnut do slovníku „''The American Heritage Dictionary of the English Language“''<sup>[4]</sup>. Robert Neil Butler tento termín použil ve vztahu ke starším lidem. Do dnešní doby se však rozšířil na všechny věkové skupiny, ale stále bývá interpretován právě jako vyřazování starších lidí z běžného života.


== Zdroje ageismu ==
V dnešní společnosti jsou starší lidé stavěni spíše na okraj každodenního života, ať už proto, že na ně blízcí nemají dostatek času, nebo „aby měli konečně klid“. [[Samota|Izolace]] a pocit zbytečnosti jsou však nejčastějším důvodem ztráty kontaktu se světem a ochabování schopnosti vhodně se rozhodovat a postarat se o sebe.
Ageismus je možné rozdělit na tři skupiny:
* '''individuální'''
* '''kulturní'''
* '''sociální'''.<sup>[1]</sup>
Jako '''individuální''' zdroje můžeme chápat např. strach ze smrti a stárnutí, [[frustrace]], či [[agrese]]. Jednotlivé subjekty ageismu přebírají [[Stereotypizace|stereotypy]], které jim o věku nabízejí ostatní generace a nezřídka se
s nimi identifikují.

Mezi '''kulturní''' zdroje ageismu patří různorodé faktory jako hodnotové systémy: [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], mediální kultura, [[humor]], umění či literatura. Tyto faktory se výrazně liší mezi generacemi.

Jako '''sociální''' zdroj označujeme příslušnost k tzv. ''in-groups''a ''out-groups''.<sup>[3]</sup> Členové out-groups jsou oběťmi stereotypů a generalizace, kdežto in-groups jsou zvýhodňovány.

== Projevy věkové diskriminace na trhu práce ==
V České republice je ze [[Zákon|zákona]] věková diskriminace (tedy méně příznivé zacházení na základě věku než s jinou osobou ve srovnatelné situaci) zakázána, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání.

Přesto se diskriminace na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou. Zaměstnavatelé uvádějí požadavky nepřímo spjaté s mládím (flexibilita, kreativita, mladý kolektiv…)

== Citace ==
[1] PALMORE, E. B. 1999. ''Ageism: Negative and Positive''. New York: Springer.

[2] EDITED BY THOMAS R. COLE AND SALLY A.
GADOW. ''Whatdoesitmean to growold?: reflectionsfromthehumanities''. Durham: Duke University Press, 1986. <nowiki>ISBN 9780822308171</nowiki>.

[3]RESKIN, B. F., 2000. ''„Theproximatecausesofemloymentdiscrimination“.'' Contemporary Sociology 29(2):319–328

[4] Ageismus.cz [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:<ageismus.cz> .

[5] VIDOVIĆOVÁ, L. 2005 ''Věková diskriminace – ageismus:
úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh''. Praha, Brno: VÚPSV, str. 5

[6]VIDOVIĆOVÁ, Lucie. Stárnutí, věk a
diskriminace - nové souvislosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno,
Mezinárodní politologický ústav, 2008, 233 s. EDIS, sv. 2. <nowiki>ISBN 9788021046276</nowiki>

[7]KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu
pozitivní psychologie: možnosti, které čekají. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 141
s. Psyché (Grada). <nowiki>ISBN 978-80-247-3604-4</nowiki>

== Zdroje ==
MICHAELA MINKSOVÁ, Brno 2015, Diplomová práce: "Ageismus aneb Senioři jako "druhořadí" občané?",Vedoucí diplomové práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. ''Fenomén stáří''. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. <nowiki>ISBN 978-80-87109-19-9</nowiki>.

HAVLÍK, Radomír. ''Úvod do sociologie''. Vyd. 6., přeprac. Praha: Karolinum, 2015, 132 s. <nowiki>ISBN 978-80-246-2843-1</nowiki>.

262/2006 Sb. Zákon zákoník práce, dostupné z: <<nowiki>http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast1h4.aspx</nowiki>>

Antidiskriminační zákon, dostupné z: <<nowiki>http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z198_2009#par1</nowiki>>


[[Kategorie:Etika]]
[[Kategorie:Etika]]

Verze z 5. 12. 2015, 03:48

Ageismus (age = věk) je proces systematického stereotypizování a diskriminace proti nebo ve prospěch určité věkové skupiny.[1]

Posuzování stáří by nemělo být pouze záležitostí reálného věku, ale měl by být brán zřetel především na určitá subjektivní kritéria. Přeci jenom "Je nám tolik, na kolik se cítíme.". Přehled možných měřítek pro určování věku, o němž bychom mohli říct, že se jedná o stáří, uvádí Křivohlavý (2011).[7]

Jedná se o:

  • chronologický věk
  • biologický stav organismu
  • psychické zdraví
  • kognitivní výkonnost
  • sociální kompetence a produktivita
  • kvalita sebeovládání
  • spokojenost se životem

První česká sociologická Definice

„Ageismus – neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci.“[5]

Pojem bývá často označován jako „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“.I když se termín ageismus jako jeden z významnějších pojmů v sociálně-politické praxi vyskytuje poměrně dlouhou dobu, tak i přesto, jak ale uvádí Vidovićová: „Doposud nebylo dosaženo jedné konsenzuální definice, která by pokrývala celou šíři tohoto dynamického jevu a zároveň pomohla stanovit jeho praktické hranice.“[6]

Historie

Termín poprvé použil Robert Neil Butler ve svém projevu v roce 1968 při debatě o bytové politice v americkém státě Columbia[2] a v roce 1979 byl „ageism“ poprvé zahrnut do slovníku „The American Heritage Dictionary of the English Language“[4]. Robert Neil Butler tento termín použil ve vztahu ke starším lidem. Do dnešní doby se však rozšířil na všechny věkové skupiny, ale stále bývá interpretován právě jako vyřazování starších lidí z běžného života.

Zdroje ageismu

Ageismus je možné rozdělit na tři skupiny:

  • individuální
  • kulturní
  • sociální.[1]

Jako individuální zdroje můžeme chápat např. strach ze smrti a stárnutí, frustrace, či agrese. Jednotlivé subjekty ageismu přebírají stereotypy, které jim o věku nabízejí ostatní generace a nezřídka se s nimi identifikují.

Mezi kulturní zdroje ageismu patří různorodé faktory jako hodnotové systémy: jazyk, mediální kultura, humor, umění či literatura. Tyto faktory se výrazně liší mezi generacemi.

Jako sociální zdroj označujeme příslušnost k tzv. in-groupsa out-groups.[3] Členové out-groups jsou oběťmi stereotypů a generalizace, kdežto in-groups jsou zvýhodňovány.

Projevy věkové diskriminace na trhu práce

V České republice je ze zákona věková diskriminace (tedy méně příznivé zacházení na základě věku než s jinou osobou ve srovnatelné situaci) zakázána, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání.

Přesto se diskriminace na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou. Zaměstnavatelé uvádějí požadavky nepřímo spjaté s mládím (flexibilita, kreativita, mladý kolektiv…)

Citace

[1] PALMORE, E. B. 1999. Ageism: Negative and Positive. New York: Springer.

[2] EDITED BY THOMAS R. COLE AND SALLY A. GADOW. Whatdoesitmean to growold?: reflectionsfromthehumanities. Durham: Duke University Press, 1986. ISBN 9780822308171.

[3]RESKIN, B. F., 2000. „Theproximatecausesofemloymentdiscrimination“. Contemporary Sociology 29(2):319–328

[4] Ageismus.cz [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:<ageismus.cz> .

[5] VIDOVIĆOVÁ, L. 2005 Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha, Brno: VÚPSV, str. 5

[6]VIDOVIĆOVÁ, Lucie. Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav, 2008, 233 s. EDIS, sv. 2. ISBN 9788021046276

[7]KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 141 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3604-4

Zdroje

MICHAELA MINKSOVÁ, Brno 2015, Diplomová práce: "Ageismus aneb Senioři jako "druhořadí" občané?",Vedoucí diplomové práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.

HAVLÍK, Radomír. Úvod do sociologie. Vyd. 6., přeprac. Praha: Karolinum, 2015, 132 s. ISBN 978-80-246-2843-1.

262/2006 Sb. Zákon zákoník práce, dostupné z: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast1h4.aspx>

Antidiskriminační zákon, dostupné z: <http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z198_2009#par1>