Šebíkov
| Šebíkov | |
|---|---|
 Tvrziště v lese nad rybníkem | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1313 |
| Zánik | před rokem 1558 |
| Stavebník | snad Petr ze Šebíkova |
| Další majitelé | Klášter Plasy Švamberkové Kolovratové Gryspekové |
| Poloha | |
| Adresa | v lese jižně od Trojan, Kralovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°58′14″ s. š., 13°24′17″ v. d. |
  Šebíkov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45336/4-1434 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šebíkov je zaniklá tvrz se dvorem a vsí v severní části okresu Plzeň-sever, ležící 6 km západně od Kralovic v prostoru mezi vesnicemi Žebnice, Trojany a Olšanskou myslivnou. Tvrziště je chráněno jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves Šebíkov (zvaná někdy též Šebíkovice) byla původně v majetku pánů z Mašťova. Bratři Petr a Jindřich z Mašťova zpustošili ves plaského kláštera Močidlec a museli Šebíkov postoupit plaskému opatu jako náhradu.[2] Nedlouho poté roku 1250 je ves poprvé písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. V roce 1313 k ní mniši dokoupili od Petra ze Šebíkova poplužní dvůr s tvrzí za 54 hřiven stříbra.
.jpg)
Na začátku husitských válek v roce 1420 zastavili řeholníci Šebíkov Bohuslavovi a Hynku Krušinovi ze Švamberka. V roce 1430 se ves se dvorem vrátila nazpět do majetku kláštera. Klášter však ves znovu ztratil a v držení ji měl Hanuš z Kolovrat, později rod Gryspeků. Pravděpodobně za vlády krále Jiřího z Poděbrad Šebíkov zanikl,[3] v urbáři kaceřovského panství z roku 1558 je uváděn jako pustý. V pobělohorských konfiskacích byl zabaven majetek Gryspeků a pustý Šebíkov, dlouho zarostlý lesem, se opět vrátil do majetku plaského kláštera.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zbytky Šebíkova v podobě okrouhlého tvrziště s valy a příkopy lze najít poblíž lesní louky a pole nad soutokem dvou malých potoků. Zachovaly se základy velké obdélné stavby a několika dalších přilehlých hospodářských objektů. Na ploše tvrziště se nacházely cihly, vypálená mazanice, hroty šípů a keramika, vše datované do 15. století. V roce 1979 se nalezlo torzo pískovcového okénka.[3] Pod tvrzištěm je rybník.
Areál dosud nebyl archeologicky prozkoumán.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-30]. Identifikátor záznamu 157772 : Tvrz Šebíkov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Šebíkov – tvrz, s. 330.
- ↑ a b ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 23–24.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WETTENGL, Libor. Šebíkov tvrz. Hláska. 1993, roč. IV, čís. 2, s. 13–14. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šebíkov na Wikimedia Commons - Šebíkov na Hrady.cz
