Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická
farnost – děkanství
Varnsdorf
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla s budovou děkanství vpravo vedle kostela
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla
s budovou děkanství vpravo vedle kostela
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátděčínský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. ThLic. Jacek Kotisz
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf
Římskokatolická
farnost – děkanství
Varnsdorf
Území farnosti
Varnsdorf
Kontakt
Adresa sídlaLobendavská 112, Dolní Poustevna, 407 47, Česko
Souřadnice
Webové stránkydekanstvi-varnsdorf.webnode.cz/nase-kostely/
E-mailfarnost.varnsdorf@dltm.cz
Datová schránkaqgipuxh
IČO49888064 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf (lat. Warnsdorfium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Varnsdorf a v jeho okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Petra a Pavla ve Varnsdorfu.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost je starobylá a existovala již před rokem 1384. Matriky zde byly vedeny od roku 1630. Farnost byla kanonicky znovuzřízena před rokem 1714. Od roku 1894 byla povýšena na děkanství.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1650 Andr. Graf
  • 1715 Anton. Flor. Schossig
  • 1718 Jos. Franc. Kelner
  • 1753 Gotfried. Liesner
  • 1759 Gotfried. Vetter
  • 1765 Joan. Georg. Palme
  • 1790 Ioan. Zephir Stolle (OFM Cap), † 25. 10. 1810[3]
  • 1811 Joachim Liebisch,[4] n. 10. 10. 1780 Varnsdorf, o. 28. 3. 1804
  • 1844 Jos. Němetz, n. 13. 12. 1798 Chabařovice, o. 7. 9. 1823
  • 1850 Jos. Heller, n. 27. 6. 1800 Lbín, o. 3. 9. 1828
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Anton. Moeller, n. 6. 1. 1814 Liberec, o. 20. 8. 1837
  • 1864 chybí katalog
  • 1865 Franc. Wünsch, n. 19. 2. 1815 Štětí, o. 29. 7. 1841, † 17. 6. 1885
  • 1886 Paul. Schirz, n. 30. 3. 1827 Lípa, o. 25. 7. 1851, † 30. 12. 1899
    • 1. 8. 1894 — říjen 1896 Augustin Fibiger, kaplan, n. 20. 11. 1868 Bakov nad Jizerou, o. 14. 5. 1894 Řím, † 8. 5. 1936 Litoměřice
  • 1901 Josef Funk, n. 27. 12. 1867 Vroutek, o. 24. 5. 1891, † 7. 11. 1924
  • 1909 Gustav Josef Möngler, n. 26.7.1866 v 6 hodin ráno Loučné u Jiříkova (Lučany), čp. 26; byl synem Gustava Mönglera, který byl synem Carla Mönglera a Rosalie roz. Wenzel; a Magdaleny, která byla dcerou Josefa Hase a Magdaleny roz. Herbrich; gymnaziální studia absolvoval na Gymnáziu v Bohosudově; filosoficko-teologická studia v Litoměřicích; vysvěcen byl 24.5.1891; stal se děkanem ve Varnsdorfu, † 26.7.1921
  • 1922 Jos. Jarschel, n. 4. 7. 1870 Jiříkov, o. 5. 7. 1896, † 12. 10. 1931
    • 1931 par. vacat, admin. interc. Jos. Klaus
  • 1932 Aemil. Elstner, n. 10.7.1893 Schönbach, o. 2. 7. 1916
  • 1. 3. 1946 Jan Vraštil
  • 1. 5. 1951 Mojmír Melan
  • 1. 11. 1951 Reinhold Czejarek
  • 9. 11. 1966 Jiří Mickel
  • 1. 11. 1981 Alexej Baláž, děkan, † 3. 11. 2016
  • 8. 11. 2016 Vojtěch Suchý, SJ, admin. exc. in materialibus
  • 1. 12. 2016 Jacek Kotisz, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních[editovat | editovat zdroj]

Kněží rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Franz Patzelt (* 13. března 1853 Vansdorf, čp. 92), byl synem Antona Patzelta - tkalce, vnukem Franze Patzelta - tkalce a Theresie roz. Lischka; matka se jmenovala Veronika, dcera Franze Seidkmanna - domkáře a Rosalie roz. Günnekrudové. Gymnaziální studia absolvoval na gymnáziu v Bohosudově a filosoficko-teologická studia v klášteře redemptoristů v Mauternu ve Štýrsku. Na kněze byl vysvěcen v roce 1876. Působil jako kooperátor ve Furthu, dále provisor ve Furthu, kooperátor v Badenu; farář v Drasenhofenu, kde se stal čestným občanem Drasenhofenu a od roku 1901 byl farářem v Hafnerbergu.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obce:[2][5]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Petra a Pavla Varnsdorf bližší informace o bohoslužbách 50°54′44″ s. š., 14°37′13″ v. d. děkanský farní kostel[2][6] 18203/5-4022 (PkMISSezObrWD)
2. Kostel sv. Karla Boromejského Varnsdorf bližší informace o bohoslužbách 50°54′3″ s. š., 14°37′34″ v. d. filiální kostel[2][7] 26839/5-4042 (PkMISSezObrWD)
Kaple
3. Hřbitovní kaple Varnsdorf bohoslužby příležitostně 50°54′38″ s. š., 14°36′33″ v. d. hřbitovní kaple
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Dolní Poustevna, jehož součástí je i farnost – děkanství Varnsdorf. Od 3. listopadu 2016, kdy zemřel její děkan Alexej Baláž, je farnost – děkanství Varnsdorf spravována excurrendo. Přehled farních kolatur je v tabulce farních obvodů děčínského vikariátu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 416. 
  2. a b c d Macek, s. 202.
  3. a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  4. PODLEŠÁK, Jiří. Historie výstavby kostela sv. Františka z Assisi na Studánce. In: Filip Mágr, Renata Procházková, Ivo Vondrovský, Jarmila Winklerová a Josef Zbihlej. Mandava 2022. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2022-11. ISBN 978-80-906729-5-6. S. 1361.
  5. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Karla Boromejského, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]