Úmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úmysl (dolus, starším slovem zámysl) nebo i záměr označuje myšlenku, případně soubor myšlenek, jenž fakticky znamená předběžný plán na nějaký konkrétní čin nebo na určitou reálnou činnost, která se má stát v budoucnu (proběhne v budoucnosti).[zdroj⁠?] Úmysl tedy představuje přemýšlení, promýšlení nebo přípravu nějakého budoucího jednání, chování či činnosti, která ještě nenastala.[zdroj⁠?]

Pokud existuje úmysl nebo záměr, pak vždy časově předchází následnému jednání a příslušným činům (činnosti).

Úmysl v právu

Podrobnější informace naleznete v článku Zavinění.

Úmysly a záměry mohou být „dobré“ i „špatné“, nicméně samotný úmysl bez nějakého konkrétního činu či jednání ještě nezakládá právní odpovědnost. Pokud však už k danému činu došlo, je posuzování existence úmyslu a jeho charakteru u každé osoby velmi důležité.[zdroj⁠?]

Zejména pak v trestním právu, kde orgány činné v trestním řízení posuzují, zda se o úmyslný trestný čin jednalo či nikoli. Trestní zákoník totiž podle svého § 13 odst. 2 u všech trestných činů vyžaduje, aby byly spáchány úmyslně, pouze u některých, kde je to výslovně stanoveno, postačuje i jejich spáchání z nedbalosti. V případě úmyslného spáchání pak rozlišuje:

  • úmysl přímý (dolus directus) – pachatel přímo trestný čin spáchat chtěl
  • úmysl nepřímý (dolus indirectus) či eventuální (dolus eventualis) – pachatel věděl, že trestný čin spáchat může, a pro případ, že jej spáchá, s tím byl srozuměn (souhlasil)

Externí odkazy