Majka fialová

Majka fialová
	Majka fialová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	brouci (Coleoptera);
Podřád	všežraví (Polyphaga);
Infrařád	Cucujiformia;
Nadčeleď	Tenebrionoidea;
Čeleď	majkovití (Meloidae);
Rod	majka (Meloe);
Binomické jméno
	Meloe violaceus; Marsham; 1802
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Majka fialová (Meloe violaceus) je brouk z čeledi majkovitých (Meloidae). Má zkrácené krovky, které jen z části zakrývají zadeček. Při podráždění vylučuje jedovatou tekutinu.

Život a vývoj

Dospělá majka fialová dosahuje velikosti 10–40 mm, přičemž samičky jsou větší než samečkové, neboť mají v břiše uložená vajíčka. Vývoj majky je dosti komplikovaný a způsobuje, že jsou poměrně vzácné. Z vajíček, kterých naklade samička až 10 000, se vylíhne larva (triungulinus) s nápadnými drápky a štěty na konci těla. Ta šplhá do květů jarních rostlin, kde číhá na svůj hostitelský hmyz, což jsou většinou blanokřídlí, zejména samotářské včely. Těch se pak přichytí a dají se zanést do jejího hnízda. (Toto stadium majky bylo v minulosti nesprávně určeno jako samostatný druh – včelí veš). Triungulin v prvním stádiu sežere včelí vajíčko a potom se přemění do druhého stadia, živícího se včelími zásobami. Brzy se přemění na larvu třetího stadia a v tomto stadiu také přezimuje. Na jaře se přemění do čtvrtého stadia, pak se zakuklí a přemění v dospělého brouka. Pokud triungulin nenajde hostitele včas, či se omylem zachytí druhu hmyzu, který mu neposkytne potřebné prostředí, zahyne. Proto klade majka tolik vajíček.

Jedovatost majky

V nebezpečí, například při dotyku, vylučuje nažloutlou olejovitou tekutinu – hemolymfu – obsahující mizivé množství prudce jedovatého terpenu kantaridinu. Ten je pro člověka smrtelný již v dávce 30 mg v čistém stavu, avšak dávka, kterou vypustí majka je pro dospělého člověka při styku s pokožkou neškodná. V těle majky jsou dle odborníka Igora Malenovského z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity koncentrace nižší.^[1] V minulosti jed často využívali traviči. Po zasažení kůže se postižené místo špatně hojí.^[zdroj?]

Rozšíření

V České republice je výskyt majky fialové charakteristický spíše pro podhorské až horské polohy. Drží výškový rekord čeledi v ČR nálezem téměř na vrcholu Sněžky. Druh se sice objevuje i v nížinách, ale pak spíše v lesích v okolí cest mimo plnou sluneční expozici (např. severní strana Pavlovských vrchů).^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Májka fialová na slovenské Wikipedii.

↑ KRUTIL, Robin: V Brně se šíří strach z majky. Naprosto neškodný brouk, reaguje vědec. iDNES Brno a jižní Morava, 3. 4. 2019 Dostupné z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/majka-brouk-jed-kantaridin-brno-strach-entomolog.A190402_155301_brno-zpravy_krut?
↑ VRABEC, Vladimír. Na okraj červeného seznamu brouků – majkovití. Živa [online]. 2005, č. 6, s. 272. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/na-okraj-cerveneho-seznamu-brouku-majkoviti.pdf

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu majka fialová na Wikimedia Commons
Taxon Meloe violaceus ve Wikidruzích

[1] KRUTIL, Robin: V Brně se šíří strach z majky. Naprosto neškodný brouk, reaguje vědec. iDNES Brno a jižní Morava, 3. 4. 2019 Dostupné z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/majka-brouk-jed-kantaridin-brno-strach-entomolog.A190402_155301_brno-zpravy_krut?

[2] VRABEC, Vladimír. Na okraj červeného seznamu brouků – majkovití. Živa [online]. 2005, č. 6, s. 272. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/na-okraj-cerveneho-seznamu-brouku-majkoviti.pdf

[1]

[2]