Způsobové sloveso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Způsobové sloveso (též modální sloveso) je druh slovesa, jehož pomocí se vyjadřuje, zda je dispozice konatele děje k tomuto ději nutná, možná nebo záměrná, vyjadřuje tedy „stupeň realizovatelnosti“ děje, neboli voluntativní modalitu. Většinou se pojí s infinitivem plnovýznamového slovesa, méně často s gerundiem.[1]

Způsobová slovesa někdy ztrácejí některé možnosti časování. Například česká způsobová slovesa netvoří imperativ (rozkazovací způsob) ani pasivum (trpný rod) a nemají vidový protějšek (jsou pouze nedokonavá). V angličtině sloveso must (muset) nemá gerundium ani minulý čas.

Čeština[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Česká modální slovesa.

V češtině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: On to může udělat.

Angličtina[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Anglická modální slovesa.

V angličtině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: I want to do it. - Já to chci udělat.

Španělština[editovat | editovat zdroj]

Ve španělštině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: Tenemos que hacerlo. - Musíme to udělat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠEVČÍKOVÁ, Magda. Funkce kondicionálu z hlediska významové roviny (disertační práce) [online]. Praha: Univerzita Karlova, 2009. S. 32-33. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]