Zapalice žluťuchovitá
 Zapalice žluťuchovitá | |
|---|---|
 Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | zapalice (Isopyrum) |
| Binomické jméno | |
| Isopyrum thalictroides L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae), jediný evropský zástupce rodu zapalice (Isopyrum).[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o vytrvalou jednodomou bylinu s oddenkem, nejčastěji 15–30 cm vysokou.[2][3] Stonky jsou lysé, listy jsou složené, dvakrát trojčetné, řapíkaté, na bázi s pochvami a palisty.[2] Tvarem listů nápadně připomíná některé druhy rohu žluťucha (Thalictrum), odtud název.[3] Lístky jsou široce obvejčité, většinou nepravidelně trojlaločné až trojsečné. Květy jsou oboupohlavné, uspořádány do hroznu,[3] na asi 1,2–3,5 cm dlouhých stopkách, bílé, zřídka s růžovým nebo fialovým nádechem.[2] Kališní lístky jsou korunovitě zbarvené (petaloidní), což je někdy interpretováno jako okvětí,[2] kališních lístků je zpravidla 5–6. Korunní jsou kornoutovité v počtu 5–6, s nektárii.[2] Ve střední Evropě kvete nejčastěji v březnu až v dubnu.[2] Tyčinek je mnoho.[2] Opylování pomocí hmyzu (entomogamie).[2] Plodem je měchýřek, měchýřky jsou uspořádány v souplodí, jsou asi 6–8 mm dlouhé, na vrcholu s krátkým mírně zahnutým zobánkem.[2] Počet chromozómů je 2n=14.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o evropský druh, je rozšířen přibližně od Pyrenejí a Francie, přes jižní část střední Evropy, na jihovýchod sahá až do Bulharska, na východ po střední Ukrajinu.[2][1] V České republice je nejčastější v karpatské části Moravy, ale roste i jinde na Moravě a ve východních Čechách, v Čechách se s ní setkáme i v Pojizeří, na Křivoklátsku a Karlštejnsku, jinde je vzácná nebo chybí. Je součást jarního aspektu některých lesů, především dubohabřin svazu Carpinion a suťových lesů sv. Tilio-Acerion.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Flora europaea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l CHRTKOVÁ, Anna. Helleboraceae Loisel.. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 365–403.
- ↑ a b c FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zapalice žluťuchovitá na Wikimedia Commons - Isopyrum thalictroides na webu zahrada-cs.com
