Wikipedista:Ria/Dějiny českého práva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dějiny českého práva se věnují historickému vývoji práva, jeho pramenů a vědy ve státních útvarech působících na území dnešní České republiky.

Velkomoravská říše[editovat | editovat zdroj]

Velkomoravská říše je prvním skutečným doloženým státním slovanským útvarem na českém územní. Její pojmenování pochází ze spisu byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta O spravování říše pocházejícího z 10. století.[1] Ke vzniku státního útvaru došlo podle dochovaných literárních zmínek patrně v důsledku postupného vývoje společnosti, které již nevyhovovalo kmenové zřízení někdy na přelomu 8. a 9. století v prostoru dnešní Moravy a jižního Slovenska. Některé kmeny se tak postupně spojovali v organizační celky a začalo docházet k centralizaci. Jádrem těchto procesů byla Morava s Mojmírovým knížectvím a Nitransko s knížectvím Pribiny. V důsledku jejich konfliktu byl Pribina vyhnán k tehdejšímu Blatenskému jezeru, dnes nazývanému Balaton, a Mojmír ovládl celý prostor později nazývaný Velkou Moravou.

Velkomoravská říše byla svojí státní formou již raněstředověkým knížectví, u kterého lze již nalézt zárodek právní úpravy vztahů ve společnosti.[2] V té době ale ještě převažuje právo obyčejové, z dochovaných pramenů však vystupuje Zákon sudnyj ljudem. Na jeho podobu má zřejmý vliv byzantská zákonná tvorba a vzorem mohla být Ekloga. Snahou zákona bylo zpřístupnit právo dané církví běžným lidem. Jeho název lze překládat jako Soudní zákon pro laiky. 33 článků textu pokrývá oblasti práva trestního, manželského i majetkového.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MALÝ, Karel; a kol. Dějiny českého a československého práva. Praha: Leges, 2010. 640 s. ISBN 978-80-87212-39-4. S. 25. 
  2. a b Dějiny českého a československého práva. S. 26.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]