Právní dějiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dějiny práva)

Podstatou právních dějin (= právní historie, dějin práva) je sledování historických proměn právních institucí a právních institutů v závislosti na rozhodujících společenských změnách. Zajímavé z hlediska právní historie je rovněž postižení souvislostí mezi procesy, které probíhají ve společnosti a změnami, které pozorujeme v právu. Právní historie se snaží hledat příčiny, které vedou k právním novelizacím.

Základní metoda, kterou právní historie pracuje, je historická metoda v kombinaci s metodou komparatistickou. Právní historie je také jedním z předmětů vyučovaných na právnických fakultách v rámci tzv. propedeutického základu studia a její význam spočívá k utváření právního myšlení budoucího právníka. Mezi nejvýznamnější české právní historiky v minulosti náleželi např. Jaromír Čelakovský, Karel Kadlec, Bohumil Baxa, František Čáda, Václav Vaněček, Jaromír Kincl či Valentin Urfus. Do roku 1945 působili v Praze i němečtí právní historici Wilhelm Weizsäcker či Otto Peterka. Ze současně žijících je možné jmenovat Karla Malého, Jana Kuklíka či Ladislava Vojáčka.

Vědecká pracoviště zabývající se právní historií[editovat | editovat zdroj]

V České republice se právní historie vyučuje na všech čtyřech právnických fakultách (Praha, Brno, Plzeň, Olomouc). Specializovaným pracovištěm byl v letech 1990-2019 Ústav právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který v těchto letech fungoval jako jediné právněhistorické pracoviště základního výzkumu v České republice. Jeho zakladatelem byl Karel Malý a po jeho odchodu do penze převzal vedení Jan Kuklík. K vědeckovýzkumným úkolům tohoto ústavu od jeho zřízení náleželo zpracování a vydání Českého právněhistorického slovníku, k jehož vydání však nikdy nedošlo. V posledních letech zaujímá významnou roli na poli české právní historie Katedra dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.[1] V Brně působí také Evropská společnost pro právní dějiny (The European Society for History of Law). Mezi právněhistorická periodika náleží Právněhistorické studie a Journal on European History of Law. Aktuality z oblasti právní historie (recenze, anotace, pozvánky na konference, rozhovory s právními historiky) přináší Bulletin Evropské společnosti pro právní dějiny (ISSN 2464-4889) vydávaný v elektronické podobě. České a slovenské právnické fakulty od roku 2013 pořádají pravidelné každoroční česko-slovenské setkání doktorandů a postdoktorandů oborů právní historie a římského práva, ze kterého jsou vydávány postkonferenční sborníky.[2]

Z celoevropského hlediska má na poli právní historie zásadní postavení Max-Planck-Institut für europäische Rechtsgeschichte ve Frankfurtu nad Mohanem.

Encyklopedie českých právních dějin[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana prvního svazku Encyklopedie českých právních dějin. (A–Č).

Dosud nejrozsáhlejší autorský počin v oblasti právní historie představuje Encyklopedie českých právních dějin. Jedná se o projekt, kterého se účastní více něž 800 autorů z různých pracovišť v České a Slovenské republice. Od roku 2015 bylo dosud vydáno 18 svazků. Editory jsou Karel Schelle a Jaromír Tauchen z brněnské právnické fakulty.[3]

Právněhistorická kniha roku[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2018 hodnotí odborná porota Evropské společnosti pro právní dějiny, z.s. (The European Society for History of Law) knihy z oblasti českých a slovenských právních dějin, obecných právních dějin a římského práva, které byly vydány v předcházejícím roce. Ocenění "Právněhistorická kniha roku 2017" bylo uděleno Ivaně Bláhové z Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy za monografii "Rekodifikace trestního práva procesního v letech 1948-1950".[4] Ocenění "Právněhistorická kniha roku 2018" byla udělena Ladislavu Vojáčkovi z Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity za monografii "První československý zákon. Pokus o opožděný komentář".[5] Ocenění "Právněhistorická kniha roku 2019" obdrželi Ladislav Vojáček, Karel Schelle a Jaromír Tauchen z Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za dvoudílnou monografii "Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1919-2019)".[6] Ocenění „Právněhistorická kniha roku 2020“ bylo uděleno doc. JUDr. Jiřímu L. Bílému, Ph.D., Eq.M. z Katedry teorie práva a právních dějin Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za dvoudílnou monografii „Ius montium: právo moravských vinohradních hor v kontextu střední Evropy“.[7]

Ocenění za celoživotní přínos pro rozvoj právní historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2019 uděluje společnost vybraným osobnostem z České republiky a Slovenska ocenění za celoživotní přínos pro rozvoj právní historie. Mezi laureáty tohoto ocenění náleží:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOJÁČEK, L. Právní historie na brněnské právnické fakultě na přelomu milénií. In Tradice, současnost a perspektivy české a slovenské právní vědy a výuky práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 39-46.
  2. Např. VOJÁČEK, Ladislav, TAUCHEN, Jaromír (eds.), III. česko-slovenské právněhistorické setkání doktorandů a postdoktorandů: (sborník z konference). Brno: Masarykova univerzita, 2015; STLOUKALOVÁ, Kamila (ed.), Kritická analýza pramenů: sborník ze IV. česko-slovenského právněhistorického setkání doktorandů a postdoktorandů na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2017.
  3. https://www.encyklopedie-pravni-dejiny.cz/
  4. Archivovaná kopie. www.historyoflaw.eu [online]. [cit. 2018-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Archivovaná kopie. historyoflaw.eu [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. http://historyoflaw.eu/czech/pravnehistoricka_kniha_roku_2019.html
  7. http://historyoflaw.eu/czech/pravnehistoricka_kniha_roku_2020.html
  8. http://historyoflaw.eu/czech/oceneni_2019.html
  9. http://historyoflaw.eu/czech/ocenen_prinos_pravni_historie_2020.html
  10. a b http://historyoflaw.eu/czech/ocenen_prinos_pravni_historie_2021.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Adamová, Karolina – Lojek, Antonín – Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír: Velké dějiny zemí Koruny české. Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-000-2.
  • Adamová, Karolina – Lojek, Antonín – Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír: Velké dějiny zemí Koruny české. Právo. Praha: Paseka, 2017. 750 s. ISBN 978-80-7432-749-0.
  • Baxa, Bohumil: Dějiny práva na území republiky československé. V Brně: Nákladem československého akademického spolku Právník, 1935.
  • Bílý, Jiří Libor: Právní dějiny na území ČR: vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2003.
  • Hrubá Smržová, Petra – Knoll, Vilém – Rundová, Alena: Mezníky českých právních dějin. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 474 s. ISBN 978-80-7380-251-6.
  • Kuklík, Jan: Dějiny československého práva: 1945-1989. Praha: Auditorium, 2011. 426 s. ISBN 978-80-87284-17-9.
  • Kuklík, Jan – Seltenreich, Radim: Dějiny angloamerického práva. Praha: Linde, 2007. Vysokoškolské právnické učebnice. 879 s. ISBN 978-80-7201-688-4.
  • Malý, Karel a kol.: Dějiny českého a československého práva. Praha: Leges, 2010. 640 s. ISBN 978-80-87212-39-4.
  • Vojáček, Ladislav – Tauchen, Jaromír – Schelle, Karel: Nástin právních dějin. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 322 s. ISBN 978-80-210-5462-2.
  • Vojáček, Ladislav – Vlček, Eduard – Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír: Evropské právní dějiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 253 s. Právo. ISBN 978-80-210-5087-7.
  • Vojáček, Ladislav – Schelle, Karel – Knoll, Vilém: České právní dějiny. 3. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. 694 s. ISBN 978-80-7380-575-3.
  • Schelle, Karel – Tauchen, Jaromír (eds.): Encyklopedie českých právních dějin. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, vydáváno od roku 2015.
  • Tauchen, Jaromír – Vojáček, Ladislav – Kolumber, David a kol. České právní dějiny po roce 1989. Brno: Masarykova univerzita, 2023. 220 s.
  • Vaněček, Václav: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Orbis, 1976.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]