Wikipedista:Oselin/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Generál Jaroslav Procházka se narodil 17. prosince 1921 v Praze. Mládí prožil v polském městě Śniatyń blízko Lvova v oblasti, odkud pocházela pamětníkova matka. Jeho otec tam odešel ve dvacátých létech a měl tam živnost malíře pokojů. J. Procházka začal studovat liceum ve Lvově.

Okupace Polska Rudou armádou SSSR v září 1939[editovat | editovat zdroj]

Po okupaci vojvodství lvovského Sovětským svazem byl zatčen, jako i jiní studenti, následně odsouzen k deseti letům vězení a odvezen do gulagu do oblasti Archangelska. Pobyt tam mu ulehčilo, že se vyznal v radiotechnice a uměl opravovat strážcům gulagu rádia. Také tam byl ošetřovatelem v táborové nemocnici. Zažil tam velký hlad.

Příchod do československého vojska v Buzuluku[editovat | editovat zdroj]

Po německém napadení Sovětského svazu v roce 1941 se dočkal na počátku roku 1942 vysvobození a odcestoval do Buzuluku, kde se formoval zárodek československé vojenské jednotky. Tamní pobyt chválil, neboť vojáci měli dobré anglické uniformy a jídlo bylo velmi dobré z anglických konzerv pro vojáky. Absolvoval základní vojenský výcvik jako spojař.

Účast ve válce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 se zúčastnil jako spojař bitvy u Sokolova a po dobu formování 1. československého armádního sboru byl pobočníkem gen. Ludvíka Svobody. Na podzim roku 1944 bojoval u Dukly. V době války se oženil s Ukrajinkou z Kyjeva , která se přidala k Svobodově vojenské jednotce po jejích bojích v Kyjevě.

Jeho život po válce[editovat | editovat zdroj]

Po válce zahájil studia na VŠ elektrotechnické, jež ovšem kvůli péči o rodinu nedokončil. Měli se ženou velkou rodinu, narodily se jim postupně čtyři děti. Po únoru 1948 byl pronásledován režimem, neboť odmítal členství v KSČ. Roku 1946 se stal členem Československé obce legionářské, během pražského jara pak jejím oblastním předsedou v Plzni. Během normalizace byl však ze všech pozic odstraněn a pracoval jako řadový referent v koncernu Škoda Plzeň v Závodě pro výstavbu jaderných elektráren. Byl také autorem scénáře několika dokumentárních filmů o výrobě jaderného reaktoru a výstavbě jaderných elektráren. Do aktivní občanské činnosti se opět zapojil až po roce 1989, Stal se předsedou organizace veteránů v Plzni. Postupně byl povyšován až do hodnosti generála. Jaroslav Procházka zemřel 5. června roku 2005.[1][2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Československá obec legionářská. Manželé ze Svobodovy armády. Facebook [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  2. Jaroslav Procházka (1921 - 2005). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.