Wikipedista:Jenikhollan/James E. Hansen DeCz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James E. Hansen (2009)

James E. Hansen (James Edward "Jim" Hansen; * 29. března 1941 v Denison, Iowa) je americký badatel v oboru věd o klimatu. Od roku 1981 do roku 2013 byl ředitelem Goddardova institutu pro kosmický výzkum (GISS) NASA. Je mimořádným profesorem na Earth Institute Kolumbijské university, kde vede program Climate Science, Awareness and Solutions (Klimatická věda, povědomí a řešení)[1]. Známým se Hansen stal zejména v 80. letech jako jeden z prvních vědců, který vytrvale varoval před nebezpečím globálního oteplování. Své působení v NASA skončil v dubnu 2013, aby se nadále zasazoval především na politické a právní úrovni za snížení emisí skleníkových plynů.[2][3]

Školení[editovat | editovat zdroj]

Hansenovi byl udělen v roce 1963 titul bakalář s vyznamenáním z fyziky a matematiky na University of Iowa, jeho učitelem byl James Van Allen. V roce 1965 absolvoval magisterským titulem v astronomii a v roce 1967 získal na téže univerzitě doktorát. V letech 1965 a 1966 byl hostujícím studentem na astrofyzikálním ústavu na Univerzitě v Kjótu.[4]  

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Jako vysokoškolského studenta v Iowě Hansena velmi inspiroval výzkum vesmíru, který vedl Van Allen. O deset let později se zaměřil na planetární výzkum, což zahrnovalo porozumění možné změně klimatu v důsledku lidského vlivu na složení zemské atmosféry.

Jedno z těžišť Hansenovy práce byl zářivý transport v planetárních atmosférách, a to zejména interpretace družicových dat týkajících se zemské atmosféry a povrchu. Tyto údaje, jsou-li správně analyzovány, jsou účinný způsob sledování globální změny životního prostředí na Zemi.

Další těžiště jeho výzkumu byl vývoj a aplikace numerických klimatických modelů pro lepší pochopení současného klimatu a možné dopady globálního oteplování.

V roce 1981 James Hansen zveřejnil velmi vlivnou studii, ve které se zaměřil na dopady lidstvem způsobeného zvýšení atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, které lze očekávat v následujících desetiletích.[5] Porovnáme-li jeho tehdejší popisy s dnešními pozorováními, zjistíme následující:[6] Hansen očekával, že se globální teplotní odchylka v 90. letech zvýší natolik, že se jasně odliší od přírodního šumu naměřených dat. A v skutku, již ve druhé hodnotící zprávě IPCC z roku 1995 lze poprvé číst, že jsou významné oteplí o 0,28 K až 0,45 K, což je mírně pod pozorovaným oteplením o 0,48 K. Očekával, že se v oblastech Severní Ameriky a Asie objeví výrazná sucha. V Kalifornii se již několik let vskutku, i v porovnání s předchozími suchými obdobími, vyskytují sucha naprosto extrémní. Kromě toho očekával postupný rozpad ledového příkrovu v Západní Antarktidě. Ve skutečnosti již od začátku 21. století pozorujeme rozpad ledových šelfů a zrychlení toku ledu ledovci a ledovými proudy do oceánu (první pozorování se týkalo ledového šelfu Larsen).[7]  Jeho očekávání otevření Severozápadního průjezdu se také naplnilo, poprvé v roce 2007.

V roce 2008 Hansen uveřejnil studii, která říká, že obsah oxidu uhličitého v zemské atmosféře nesm přesahovat hodnotu 350 částic na milion (ppm), má-li být zabráněno oteplení přes 2 K a a zvratům globálního klimatického systému s nevratnými důsledky.[8][9]. Již od začátku roku 2016 je globální koncentrace vyšší než 400 ppm a dále stoupá [1] , velmi přesáhla Hansenem uváděnou hranici.

V roce 2016 vyšla práce týmu 19 vědců, který vedl, rozebírající důsledky tvorby vrstvy chladné sladké vody na povrchu oceánů v důsledku tání ledových příkrovů. Mezi ně patří zrychlené tání ledu odspodu vlivem zvýšené teploty vody ve stometrových hloubkách, následný rychlejší postup ledu z pevniny do moře a tedy zvyšování mořské hladiny, a také nebývale silné bouře vlivem vyššího rozdílu tepot mezi tropickými a mírnými šířkami.[10] Hansen shrnuje poučení z tého práce v krátkém videu.[11]

Politické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Zatčení Hansena při demonstraci u Bílého domu v roce 2011

23. června 1988 vystoupil před Výborem pro energii a přírodní zdroje amerického Senátu a prohlásil, že globální oteplování je "na 99 procent" způsobeno nikoliv přirozenými výkyvy, ale člověkem uvolněnými skleníkovými plyny .[12][13]

Hansen obvinil vládu prezidenta George W. Bushe a jím instalované hlavy NASA Seana O'Keefa z opakovaných pokusů ovlivnit jeho veřejné názory na příčiny vzniku globálního oteplování. Podle Hansena byli zaměstnanci NASA v oblasti public relations instruováni, aby jeho komentáře a rozhovory přezkoumávali, a Bushova administrativa  tiskové zprávy související s klimatem dodatečně upravovala, aby se globální oteplování jevilo méně hrozivé.[14][15][16][17] Nebyl v situaci, aby mohl svobodně promluvit, aniž by následovala protiakce  jiných státních zaměstnanců. V jednom z jeho veřejných vystoupení, vysílaném  televizní stanicí CBS, řekl: "Za své více než tři desítky let ve státní službě jsem nikdy nezažil takové restrikce při komunikaci vědců s veřejností."

Hansen se angažuje mimo jiné také proti těžbě uhlí metodou odstraňování vrcholů hor v Raleigh County, West Virginia, a byl přitom, jako i při jiných akcích, několikrát zatčen.[18]

V roce 2008 požadoval obžalování manažer ropných a těžebních společností, včetně ředitelů ExxonMobil a Peabody Uhlí pro "velezradu proti člověku a přírodě". Bojovali proti učení o globálním oteplování podobně, jako se tabákový průmysl snažil utajit a popírat vztah kouření a rakoviny.[19][20]

V únoru 2012 přednesl projev na TEDkonferenci.[21][22]

Hansen je velvyslancem organicace pro ochranu klimatu 350.org,[23] , jejíž jméno se odvozuje od jeho studii ohledně "bezpečného limitu" obsahu CO2 v atmosféře. K dosažení tohoto cíle podporuje zavedení systému Poplatků a dividend pro snížení emisí CO2.[24]

R. 2013 Hansen v otevřeném dopise, spolu s kolegy (Ken Caldeira, Kerry Emanuel a Tom Wigley), vyzval "k renesanci jaderné energie"[25], protože odpor proti jaderným elektrárnám ohrožuje boj proti změně klimatu. Vědci apelovali na politiky a organizace ochránců životního prostředí po celém světě, aby se zasazovali o rozvoj bezpečné jaderné energetiky. "Není realistický způsob, jak stabilizovat klima bez významného podílu jaderné energie," píší vědci v dopise. Rizika jaderné energie jsou totiž "řádově nižší" než nebezpečí vyplývající z použití fosilních paliv. V diskusi o budoucnosti energetické politiky by měly rozhodovat fakta, ne emoce, apelují Hansen a jeho kolegové. Ve studii z r. 2013 srovnávají rizika jaderných a fosilních paliv a vyslovují se pro jadernou energi oproti  fosilní, jelikož jde o technolotie výrazně nižším rizikem a emisemi.[26]

James Hansen se připojil jako spolužalobce v procesu proti Spojeným Státům americkým (USA),[27] zastoupených jejich prezidentem, který započala skupina 21 dětí a mladých lidí v roce 2015, včetně jeho vnučky Sophie (hovorově Climate Kids ("Děti klimatu")).[28] Skupinu zastoupuje spoluzakladatelka nevládní organizace Our Children's Trust Julia Olson. V listopadu 2016 potvrdil okresní soud v Eugene (Oregon), že mladí lidé mají Ústavou garantované právo na stabilní klimatický systém se zdravým, svobodným a prosperujícím životem pro sebe a své potomky a připustil takl stížnost formálně; hlavní líčení má začít v únoru 2018.[29]

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Hansen byl v roce 1995 zvolen do Národní Akademie Věd. V roce 2001 získal prestižní Heinzovu environmentální cenu za svůj výzkum změny klimatu a v témže roce byl poctěn Americkou Geofyzikální Unií vyznamenáním Roger Revell Medal. V roce 2007 mu byla udělena Dan David prize dotovaná milionem dolarů a Szilardova cena z Americké Fyzikální Společnosti (APS).

V roce 2013 byla Hansenovi propůjčena Ridenhouerova cena za odvahu  jako uznání za to, že "odvážně a asertivně vyjadřuje pravdu o klimatické změně, a to i v době, když se ho Bushova administrativa snažila jako ředitele Goddardova institutu pro studium vesmíru umlčet a potrestat."[30]

Vybrané publikace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky pod čarou[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James E. Hansen na německé Wikipedii.

  1. ↑ Stránka programu Klimatická věda, povědomí a řešení, http://csas.ei.columbia.edu/
  2. ↑ Justin Gillis: Climate Maverick to Quit NASA. In: The New York Times. 1. April 2013; abgerufen am 20. Mai 2013. 
  3. ↑ Christoph Seidler: Klimaforscher James Hansen: Die Nervensäge.
  4. ↑ Vlastní životopis Jamese Hansena, http://www.columbia.edu/~jeh1/hansencv_201708.pdf
  5. ↑ J. Hansen, D. Johnson, A. Lacis, S. Lebedeff, P. Lee, D. Rind, G. Russell: Climate Impact of Increasing Atmospheric Carbon Dioxide. In: Science. 213, Nr. 4511, 28. August 1981, S. 957. doi:10.1126/science.213.4511.957.
  6. ↑ Stefan Rahmstorf, Grant Foster, Anny Cazenave. Comparing climate projections to observations up to 2011. Environmental Research Letters. 2012, s. 044035. Dostupné online. DOI 10.1088/1748-9326/7/4/044035. 
  7. ↑ NASA larsen b ice shelf nearing its final act
  8. ↑ Target Atmospheric CO2: Where Should Humanity Aim?
  9. ↑ “Fact sheet: The need for mitigation.
  10. ↑ HANSEN, J.; SATO, M.; HEARTY, P. Ice melt, sea level rise and superstorms: evidence from paleoclimate data, climate modeling, and modern observations that 2 °C global warming could be dangerous. Atmos. Chem. Phys.. 2016-03-22, roč. 16, čís. 6, s. 3761–3812. Dostupné online [cit. 2018-01-03]. ISSN 1680-7324. DOI 10.5194/acp-16-3761-2016. 
  11. ↑ CLIMATE SCIENCE, AWARENESS AND SOLUTIONS. Ice Melt, Sea Level Rise and Superstorms Video Abstract. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. ↑ Philip Shabecoff: Global Warming Has Begun, Expert Tells Senate.
  13. ↑ Ed Pilkington: Put oil firm chiefs on trial, says leading climate change scientist. In: The Guardian. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013 (mit Faksimile von Hansens Statement als PDF; 4,038 MB). 
  14. ↑ Juliet Eilperin: Putting Some Heat on Bush.
  15. ↑ Andrew C. Revkin: Climate Expert Says NASA Tried to Silence Him.
  16. ↑ Klimawandel: US-Regierung soll Nasa-Experten zensiert haben.
  17. ↑ Rewriting The Science.
  18. ↑ Scott Finn: Hannah, Hansen arrested in mountaintop removal protest. In: West Virginia Public Broadcasting. 23. Juni 2009; abgerufen am 20. Mai 2013. 
  19. ↑ James Hansen: Twenty years later: tipping points near on global warming. In: The Guardian. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013: „In my opinion, these CEOs should be tried for high crimes against humanity and nature.“ 
  20. ↑ Clayton Sandell: Global Warming 20 Years Later. In: ABC News. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013 (Video; 2:18 min). 
  21. ↑ James Hansen: Why I must speak out about climate change (Warum ich über den Klimawandel sprechen muss).
  22. ↑ Ben Lillie: Why I must speak out on climate change: James Hansen at TED2012.
  23. ↑ Die 350 Klimabotschafter von 350.org
  24. ↑ www.theguardian.com. Dostupné online. 
  25. ↑ Der Spiegel: Erderwärmung: Renommierte Klimaforscher fordern Renaissance der Kernkraft, 4.
  26. ↑ Pushker A. Kharecha & James E. Hansen. [s.l.]: [s.n.] DOI 10.1021/es3051197. 
  27. ↑ deutschlandfunk.de, Das Feature, 28. September 2017, Harald Brandt: Die Ölindustrie auf der Anklagebank: Smoke and Fumes (Manuskript, PDF 192 KB, S. 9, 28. September 2017)
  28. ↑ ourchildrenstrust.org (28.
  29. ↑ deutschlandfunk.de, Das Feature, 28. September 2017, Harald Brandt: Die Ölindustrie auf der Anklagebank: Smoke and Fumes (Manuskript, PDF 192 KB, 28. September 2017)
  30. ↑ The Ridenhour Prizes: The Ridenhour Courage Prize 2013 – James Hansen. Abgerufen am 20. Mai 2013: „Dr. James Hansen, the 2013 recipient of The Ridenhour Courage Prize, was recognized for bravely and urgently telling the truth about climate change, even when the Bush administration tried to silence and penalize him as director of the Goddard Institute for Space Studies.“ 

[[Kategorie:Narození 1941]] [[Kategorie:Členové Národní akademie věd USA]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jenikhollan/James_E._Hansen_DeCz&oldid=19895009“