Wikipedista:Fialka12/Protesty ve Vnitřním Mongolsku 2020

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úvod[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 se ve Vnitřním Mongolsku objevila vlna protestů proti nové politice podporující výuku v mandarínštině na mongolských školách a výrazné omezení dvojjazyčného vzdělávání. Cílem protestů bylo zachování mongolského jazyka, jelikož podle jejich slov se ztrátou svého jazyka ztratí Mongolové i svou národní identitu.

Utlačování mongolského etnika[editovat | editovat zdroj]

Takovéto omezování mongolského etnika v regionu ale není ničím novým. Komunistická strana Číny (KS Číny) postupně podkopává jeho kulturu a nezávislost už od vzniku autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, které vzniklo připojením jižní části Mongolska k Číně.

Od zahájení nového školního roku v roce 2020 byla výuka v mongolštině výrazně omezena a literatura, politika a dějepis se začaly vyučovat v mandarínštině. To vyvolalo oprávněné stávky mnoha mongolských rodičů.[1] Peking zareagoval zveřejněním seznamů podezřelých vůdců a začal nabízet odměny za jejich dopadení, byly vydány tisíce zatykačů.

Uvádí se, že podobné programy probíhají i v Tibetské autonomní oblasti a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde žijí tibetské, respektive ujgurské etnické skupiny a kde Čína tvrdě zasahuje.

Zatímco mnozí mimo Mongolsko jsou obeznámeni s porušováním lidských práv ze strany Číny vůči Ujgurům v Sin-ťiangu a Tibeťanům, málokdo je obeznámen s těžkým osudem Vnitřních Mongolů. Mezinárodní petice s názvem „Zachraňte vzdělání ve Vnitřním Mongolsku“ získala necelých 21 000 podpisů (2020).[2]

Problémem však není pouze jazyk. Vnitřní Mongolové jsou také utlačování kvůli jejich náboženskému vyznání. V Číně je povoleno pouze buddhistické vyznání, a to v rámci Čínské buddhistické asociace, která je pod správou komunistické strany.[3] Mnoho Mongolů však vyznává tibetskou formu buddhismu, která uznává Dalajlamu jako duchovní autoritu. Pekingská omezení tibetského náboženství, stejně jako komunikace s dalajlamou nebo jeho návštěvy, se tak dotýkají nejen Tibeťanů, ale také etnických Mongolů.

Reakce Mongolska[editovat | editovat zdroj]

V demokratickém Mongolsku se situace jeho obyvatel velmi liší. Mongolové zde mají náboženskou, etnickou, kulturní, jazykovou a tiskovou svobodu. Proto je mnoho mongolským občanů rozhořčených situací za hranicemi. I když soucítí s těžkou situací ve Vnitřním Mongolsku, mongolská vláda toho vzhledem k velké ekonomické závislosti na Číně nemůže na protest mnoho udělat. Proto alespoň pomáhají šíření pojmu o tomto problému na sociálních sítích jako je Facebook a Twitter, které jsou v Číně blokovány.

(Dále Sino-mongolské vztahy)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. A.S, Petit Press. Etnickí Mongoli protestujú proti mandarínčine na školách. svet.sme.sk [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. China’s Crackdown on Mongolian Culture. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. China’s Crackdown on Mongolian Culture. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)