Wikipedista:BaraV/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (zkráceně ASVSP) je dobrovolné sdružení vyšších odborných škol a vysokých škol, které nabízejí vzdělání v sociální práci v rámci ČR. Sídlo ASVSP je v Brně, v ulici Joštova 10. ASVSP se snaží o zvyšování odborné kvality vzdělávání v sociální práci.[1]

ASVSP je členem Evropské asociace škol sociální práce (EASSW).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

ASVSP byla založena v roce 1993 skupinou, která na počátku 90. let chtěla zabránit tomu, aby se sociální práce vyučovala na řadě škol, které měly od činnosti sociální práce daleko. Vzdělání sociální práce se rozhodly nabízet například stavební průmyslové školy. Snažily se poskytovat takové vzdělání, aby aspoň minimálně naplnilo požadavky absolventa s komplexní kvalifikací sociálního pracovníka.

V letech 1991 až 1992 začaly vznikat minimální standardy vzdělávání v sociální práci. V těchto letech se začala scházet skupina učitelů jak z vysokých škol tak i ze sociálně právních akademií. K jejich konzultační skupině byli přizvání i zahraniční experti.

Prvním cíl, kterého chtěla asociace dosáhnout, bylo prosazení Standardy a pomoc školám při její realizaci. Chtěli školám také poskytovat konzultace, ale toho byli schopni až o několik let později. [3]

Základní cíle ASVSP[editovat | editovat zdroj]

Základním cílem je zvyšování odborné kvality vzdělávání v sociální práci na území ČR. ASVSP se snaží zkvalitňovat vzdělání, zkvalitňovat nabídky a výkon služeb sociální práce. Minimální standardy vzdělání v sociální práci a vydávání časopisu Sociální práce považují členové za nástroj, který pomáhá k dosahování cílů a jsou jádrem činností asociace.

ASVSP poskytuje svým členům konzultace, které pomáhají k posilování úrovně vzdělání. Cílem konzultace je například udržovat kontakty mezi školami a učiteli sociální práce, varovat školy před problémy, které mohou nastat v jejich práci a zprostředkovat jim zkušenosti jak českých, tak i zahraničních škol, sociálních pracovníků a zaměstnavatelů, podpořit respektování minimálních standardů a další.[1]

Činnosti, které ASVSP vykonává, pomáhají dosahovat cílům. Snaží se zavadět a kontrolovat minimální standarty, které pomáhají k lepšímu vzdělání sociálních pracovníků. K zlepšení podmínek vzdělávání se snaží dosáhnout i organizováním nadačních činností, snaží se vyjednávat se zaměstnavateli sociálních pracovníků, pro zlepšení pracovních podmínek. Pořádají koordinační a odborné semináře, snaží se jednat s orgány státní správy, vytváří odborné expertízy a projekty, které zaměřují na vzdělání sociálních pracovníků.[4]

Minimální standardy[editovat | editovat zdroj]

Minimální standardy začaly vnikat v roce 1993 a pořád se vyvíjí, protože reaguje na změny a kritiku nebo připomínky od škol, které jsou zainteresované a formolují své představy.

ASVP požaduje po svých řádných členech, aby zavedli obecné disciplíny jako filozofii, etiku, úvod do sociologie, úvod do psychologie, metody a teorie sociální práce, odborné praxe, supervize, metody a techniky sociálního výzkumu, ůvod do právní teorie a praxe, sociální politiku, zdraví a nemoc, menšinové skupiny a sociální patologie.[5]

Základní východiska[editovat | editovat zdroj]

Minimální standardy mají tři základní východiska. Jedním z východisek je navrhování koncepcí pro vyšší odborné, bakalářské nebo magisterské studium, kde se studuje sociální práce a toto studium je předpokladem pro práci s klienty.

Obsah studia by se měl přispůsobovat pracovnímu trhu, aby po dokončení studia absolventi byli schopni úspěšné konkurence. Obsah studia by měl směřovat k praktické orientaci jednotlivých předmětů.

Teoretické znalosti psychologie, sociologie, práva a dalších předmětů, komunikační a psychosociální terapeutické dovednosti, organizační schopnosti, profesionální přehled, to by měl mít každý absolvent školy sociální práce, aby zvládl práci s klienty, po dvouleté praxi zvládl manažerské činnosti (minimálně na střední úrovni vedení). Ve svém regionu by měl zvládat ovlivňovat sociální politiku a provádět výzkumné činnosti.[5]

Komentovaný návrh obsahu studia[editovat | editovat zdroj]

Je předpokládáno, že pro samostatné zvládnutí sociální práce stačí tříleté pomaturitní studium, které student absolvuje na vyšších odborných a vysokých školách (bakalářský a magisterský program).[5]

Studenti by měli absolvovat tyto předměty:

Filozofie[editovat | editovat zdroj]

Filozofie pomáhá studentům pochopit vztah člověka a světa, lidu a proniknout hlouběji do sociální práce. Seznamuje je s filozofickými problémy, které jsou významné pro teorii a praxi sociální práce, také jim ukazuje smysl filozofického tázání obecně a vede je k hlubšímu promyšlení cílů sociální práce k vlastnímu životnímu postoji.

Cílem výuky je, aby si studenti osvojili kritické myšlení a uvážili vlastní postoje za pomoci témat evropské filozofie.

Sociologie[editovat | editovat zdroj]

Sociologie patří k základním disciplínám studia sociální práce. Teorie a sociologické pojmosloví studentům pomáhá pochopit a porozumět společenských jevů a procesů, také aby se lépe orientovali v sociální problematice a naučili se využívat sociologické poznatky pro svou práci.

Psychologie[editovat | editovat zdroj]

Psychologie je profilová discíplína. Pomáhá studentům pochopit podstaty prožívání a chování člověka z hlediska hlavních teorií osobnosti a psychologických směrů. Seznamuje je s vývojem lidské psychiky, kognitivní výbavou lidské psychiky, emocemi a typologii osobnosti. Tyto zkušenosti mohou využívat v rámci výkonu sociální práce.

Teorie a metody sociální práce[editovat | editovat zdroj]

Teorie a metody sociální práce je základem studia sociální práce. Cílem je, aby získali základní přehled o vývoji sociální práce, pomáhá vytvářet profesionální vztah pracovníka a klienta založené na akceptaci, empatii a otevřenosti. Studenti získávají základní přehled o vývoji sociální práce, jak přijmout hodnoty, a další.

Odborné praxe[editovat | editovat zdroj]

Odborná praxe je nedílnou součástí studia. Umožňuje studentům zkušenosti s výkonem sociální práce. Tvoří minimálně 25% výuky. Je plánovaná, koordinovaná a hodnocena na základě cílů a plnění úkolů. Je doprovázená seminářem a supervizí. Základní principy jsou:

  • individualizovaný přístup ke studujícím, který podporuje jejich osobnostní zrání a profesní růst
  • partnerství a aktivní participace všech zúčastněných stran (studující – škola – pracoviště)
  • vzájemné hodnocení všech zúčastněných stran [5]   

Metody a techniky sociálního výzkumu[editovat | editovat zdroj]

V tomto předmětu se studenti seznamují jak zachytit sociální realitu, způsobu získávání a interpretace informací, které jsou důležité pro výkon práce sociálního pracovníka. Metody a technika sociálního výzkumu by měla být rozdělena na teoretickou a praktickou část.

Úvod do právní teorie a praxe[editovat | editovat zdroj]

Obsahem předmětu právo jsou vybrané kapitoli jak z veřejného (právo ústavní, správní, trestní) tak soukromého práva (právo občanské, rodinné, pracovní) a práva EU (zásady právního systému EU).

Sociální politika[editovat | editovat zdroj]

Sociální politika pomáhá studentům poznat šiři sociální reality, která je sociální politikou ovlivňována, jaké funkce má a poznat ji jako vědu a i jako obor praktické činnosti.

Sociální patologie[editovat | editovat zdroj]

Sociální patologie seznamuje studenty se sociálními jevy, chováním, jednáním narušujících a ohrožujících sociální fungování jednotlivců, skupin a společnosti. Díky tomuto předmětu studenti získávají přehled o sociálních deviacích a patologických jevech, jejich důsledcích, příčinách a možnostích prevence.

Menšinové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Cílem předmětu menšinové skupiny je, aby studenti získali pochopení a respektování kulturních rozmanitosti, připravit je na sociální práci s různými sociokulturními skupinami a "většinou".

Zdraví a nemoc[editovat | editovat zdroj]

Zdraví a nemoc má za úkol objasnit postavení sociálního pracovníka v systému zdravotnictví. Student získává základní znalosti první pomoci, základy anatomie, fyziologie a patofyziologie, hygieny a epidemiologie, psychiatrie, multifaktoriální a multikauzální problematiky psychosomatické medicíny a znalosti o nemocích jednotlivých tělesných soustav.

Členství[editovat | editovat zdroj]

Členové se podílí na zkvalitňování vzdělávání sociální práce v ČR.

Řádným členem se stává vzdělávací instituce, která zajišťuje minimálně tříleté pomaturitní studium nebo další vzdělání v oboru sociální práce a dosahuje minimálních standardů školního nebo dalšího vzdělání sociálních pracovníků.

Mimořádný člen je instituce, která zabezpečuje vzdělání sociální práce, ale podmínky pro členství splňuje pouze částečně, tzn., že její studijní program až na jednotlivé nedostatky odpovídá minimálnímu standardu, uchází se o dosažení podmínek řádného členství a chce spolupracovat s členy ASVSP.

Přidružený člen je instituce, která poskytuje vzdělání v oboru sociální práce, nesplňuje podmínky pro řádné nebo mimořádné členství a má zájem o spolupráci se členy ASVSP.

Čestným členem je fyzická osoba, která se podílela na činnosti ASVSP nebo jiným způsobem se zasloužila o realizaci cílů ASVSP. [6]

Řádní členové:[editovat | editovat zdroj]

  • Masarykova universita, Katedra sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií, obor Sociální politika a sociální práce
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická – Dorkas, Olomouc, obor Sociální a diakonická práce
  • Ostravská universita, Fakulta sociálních studií, obor Sociální práce
  • Vyšší odborná škola sociálně právní, obor Sociální práce
  • Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, obor Sociální pedagogika a teologie
  • Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, obor Sociální pedagogika
  • Vyšší odborná škola sociální, obor Sociální práce a sociální pedagogika
  • Vyšší odborná škola sociální Prachatice, obor Sociální práce
  • Evangelická akademie, Vyšší odborná škola sociálně právní, obor Sociálně právní činnost
  • Soukromá vyšší odborná škola sociální Jihlava, obor Sociální práce
  • CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, obory Charitativní a sociální práce, Sociální a humanitární práce
  • Obchodní akademie, střední odborná škola knihovnická a vyšší odborná škola Brno Sociální práce
  • Vyšší odborná škola a Střední škola technická Česká Třebová, obor Sociální práce
  • Evangelická akademie – Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola, obor Sociální práce
  • Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, obor Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
  • Universita Palackého, Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF, obor Sociální práce
  • Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce
  • Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Most
  • Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Sociální a charitativní práce
  • Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
  • SPŠE a Vyšší odborná škola Pardubice, obor Sociální práce
  • Střední škola sociální „PERSPEKTIVA“ a Vyšší odborná škola s.r.o., obor Sociální práce
  • Evangelikální teologický seminář, Vyšší odborná škola teologická a sociální, studijní program teologická a pastorační činnost
  • Universita Palackého v Olomouci, Katedra křesťanské sociální práce CMTF, obory Charitativní a sociální práce, Mezinárodní sociální a humanitární práce
  • Universita Jana Evangelisty Purkyně, Katedra sociální práce ESF
  • Universita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, st. program. zdr. soc. péče, obor zdravotně sociální pracovník
  • Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o.
  • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ústav zdravotnických věd, obor Zdravotně sociální pracovník

Mimořádné členství:[editovat | editovat zdroj]

  • Universita Karlova, Katedra sociální práce FF, obor Sociální práce

Přidružení členové:[editovat | editovat zdroj]

  • Ústav veřejné správy a regionální politiky, Slezská universita v Opavě, Fakulta veřejných politik
  • Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o., obor Sociální práce
  • Universita Karlova, Husitská teologická fakulta, Katedra psychosociálních věd a etiky, obor Sociální a charitativní práce
  • Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o.
  • Universita Karlova, Evangelická teologická fakulta, katedra pastorační a sociální práce, studijní program Pastorační a sociální práce
  • Universita Palackého, Ústav pedagogiky a sociálních studií, Pedagogická fakulta, obor Pedagogika - Sociální práce[6]
  1. a b KRČÁL, Martin. www.asvsp.org [online]. www.asvsp.org [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  2. 3D-ANIMATIONS, Rainman.nl - webdesign, 3d-design and. EASSW.org [online]. EASSW.org [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  3. MUSIL, Libor. doc. PhDr. [online]. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2006 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. 
  4. HTTP://JAN.KRIVOHLAVY.CZ. www.rarosp.cz [online]. www.rarosp.cz [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 
  5. a b c d KRČÁL, Martin. www.asvsp.org [online]. www.asvsp.org [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. 
  6. a b KRČÁL, Martin. www.asvsp.org [online]. www.asvsp.org [cit. 2016-05-11]. Dostupné online.