Wikipedista:Abakus37/Pískoviště
| Johannes Bayer | |
|---|---|
| Narození | 1630 Prešov  Uhersko |
| Úmrtí | 1674 Spišské Podhradí Uhersko |
| Povolání | filozof, teolog a učitel |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Johannes Bayer (1630 Prešov –1674 Spišské Podhradí) byl raně novověký filozof a teolog, profesor prešovského latinského gymnázia.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1630 v Prešově do šlechtické, ovšem chudé rodiny. Roku 1653 se zapsal ke studiu na univerzitě ve Wittenbergu, na jejíž filozofické a teologické fakultě strávil dalších šest let. Na základě oslovení prešovskou městskou radou se roku 1659 vrací do svého rodiště a stává profesorem zdejšího městského gymnázia, do jehož čela se dostává roku 1662 v pozici rektora. Z důvodu názorových i osobních sporů je však rektorské funkce zbaven hned roku 1666, načež odchází vykonávat kazatelský úřad do Banské Bystrice. Po dalších sporech odchází roku 1668 do Spišského Podhradí, kde roku 1674 umírá na následky mozkové příhody.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Vedle řady disputací, jimž Bayer ve Wittenbergu předsedal, které byly vedeny převážně scholastickém duchu a u nichž není jeho autorský podíl zcela jasný,[2] patří mezi jeho klíčová díla dvě rozsáhlé knihy:
- Ostium vel Atrium naturae, ichnographice delineatum, id est fundamenta interpretationis et administrationis naturae generalia, ex mundo, mente ac Scripturis jacta. Cassoviae, Typis Marci Severini 1662.
- Filum labyrinthi vel Cynosura seu Lux mentium universalis: Cognoscendis, expendendis et communicandis universis rebus accensa. Cassoviae, Typis Marci Severini 1663.
Co do obsahu nejsou tyto knihy nijak mimořádně originální, zajímavé je však to, že v nich Bayer propojuje myšlení svých dvou inspiračních zdrojů, Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Zatímco Bacon jej oslovil svým důrazem na užitek plynoucí z poznání přírody, návrhem induktivní metody a identifikací idolů mysli, po vzoru Komenského je přesvědčen, že nepochybného vědění dosáhneme jen současným zohledněním světa zkoumaného smysly, vlastní mysli rozumem a Bible vírou. Bayer se tak řadí do tradice tzv. raně novověké mosaické či mojžíšovské fyziky, která chtěla vybudovat novou, nearistotelskou přírodní filozofii primárně na Písmu svatém (Bayer přejímá Komenského tři prvotní principy světa, látku, ducha a světlo).[3]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERVENKA, Jaromír, "Prešovské evanjelické kolegium v dejinách filozofie." In: Lazar, E. –Žilka, J. (ed.), Sborník prác profesorov ev. kol. slov. gymnázia v Prešove. Prešov: Evanjelické kolegium, 1940, s. 100–110.
- ČERVENKA, Jaromír, "Přírodní filosofie Jana Amose Komenského a Jana Bayera. In: Karšai, F. (ed.), Jan Amos Komenský a Slovensko : Zborník materiálov prvej slovenskej komeniologickej konferencie konanej v Prešove v dňoch 15. a. 16. septembra 1970. Košice: Východoslovenské vydavatelstvo, 1971, s. 97–110.
- ČÍŽEK, Jan, "Přírodní filosofie Jana Bayera (1630–1674): její mosaický charakter a raně novověké inspirace", Filosofický časopis 69, 2021, č. 4, s. 711–736.
- FELBER, Stanislav, Ján Bayer, slovenský baconista XVII. storočia. Bratislava: SAV, 1953.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČERVENKA, Jaromír, "Prešovské evanjelické kolegium v dejinách filozofie." In: Lazar, E. –Žilka, J. (ed.), Sborník prác profesorov ev. kol. slov. gymnázia v Prešove. Prešov, Evanjelické kolegium 1940, s. 100–104.
- ↑ Tamt, s. 103–104.
- ↑ ČÍŽEK, Jan, "Přírodní filosofie Jana Bayera (1630–1674): její mosaický charakter a raně novověké inspirace", Filosofický časopis časopis 69, 2021, č. 4, s. 711–736.