Wikipedie:Článek týdne/2010/29

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klíčící jednoděložná (vlevo) a dvouděložná (vpravo) rostlina

Jednoděložné rostliny (Liliopsida, Monocotyledonae) jsou třídou krytosemenných rostlin. Podle nejmodernějších taxonomických systémů (APG II, APG III) sem patří asi 11 řádů, 80–94 čeledí a asi 60 100 druhů, celkově asi jedna čtvrtina všech krytosemenných. Nejpočetnějšími čeleděmi jsou vstavačovité (Orchidaceae) s asi 880 rody a 21 950 druhy a lipnicovité (Poaceae) s asi 668 rody a 10 025 druhy (druhá a čtvrtá nejpočetnější čeleď celých krytosemenných), dohromady tedy zabírají asi polovinu všech jednoděložných.

Jednoděložné rostliny jsou převážně vytrvalé byliny, řidčeji jednoleté, popř. dvouleté. Jejich stonky druhotně netloustnou. Cévní svazky stonku jsou roztroušené (ataktostélé) s větší koncentrací u okraje než při středu. Přesto se v rámci jednoděložných vyvinuly i dřeviny, keřestromy, i když jsou hodně odlišné od stromů vyšších dvouděložných. Příkladem jsou např. palmy (Arecaceae), u nich a dalších podobných rostlin se vyskytuje tzv. atypické tloustnutí. Dalším příkladem je rostlina žlutokap (Xanthorrhoea), pandánovité (Pandanaceae), některé Dasypogonaceae nebo juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Netypickou dřevinou zcela odlišného charakteru je vlastně i bambus (Bambussa). Jednoděložné jsou převážně pozemní vzpřímené rostliny, ale někdy to mohou být i plazivé rostliny, občas i liány, příkladem je např. přestup (Smilax) nebo četné smldincovité (Dioscoreaceae). Mezi epifyty patří četní zástupci čeledi bromeliovité (Bromeliaceae).