Wietrzychowice (Kujavsko-pomořské vojvodství)
| Wietrzychowice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°24′41″ s. š., 18°51′34″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Kujavsko-pomořské |
| Okres | Włocławek |
| Gmina | Izbica Kujawska |
  Wietrzychowice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 150 (2021)[1] |
| Správa | |
| Označení vozidel | CWL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wietrzychowice je vesnice v Polsku, v Kujavsko-pomořském vojvodství, asi 75 km jižně od Toruně, v okresu Wloclawek, ve gmině Izbica Kujawska.
V letech 1919–1975 patřila vesnice k Poznaňskému vojvodství a v letech 1975–1998 k Wloclawskému vojvodství. Podle sčítání lidu v březnu 2011 měla 157 obyvatel.[2] Je 13. největší vesnici obce Izbica Kujawska.
Archeologická památková rezervace[editovat | editovat zdroj]
V lese u vesnice se nachází archeologická památková rezervace – prehistorický hřbitov s mohylami. Hřbitov založily kmeny pastýřů a rolníků, kteří zde žili před 5500 lety. Vzhledem k velikosti hrobek (až 150 m délky), které vypadají jako malé kopce s výškou asi 2–3 m, říká se jim také „polské pyramidy“.[3]
V těchto kmenech se vyvinul náboženský systém, který se projevoval ve stavění velkých kameno-hlinitých staveb (mohyl). Tyto obrovské náspy měly formu podlouhlého trojúhelníku, jehož délka často dosahovala 150 m. Byly pokryty balvany a většími kameny, jejichž hmota v horní částí dosahovala 7 až 10 tun; jak se hrobka zužovala, byly i kameny menší. Díky této konstrukci kameny nepadaly a mohly trvat tisíce let téměř beze změny. V hlavních částech mohyl jsou mezery v kamenných vyzdívkách, pravděpodobně to byly vchody do dřevěných komor určených pro pohřební obřady.
Pro stavbu jedné hrobky bylo v průměru použito přibližně 150 m3 kamenů a přibližně 1000 m3 země. Přepravu stavebních materiálů vzhledem k velikosti a značné hmotnosti kamenných bloků pravděpodobně obstarávala volská spřežení. V těchto hrobech, kterým se podle Oskara Kolberga říká „žalky“ byli pohřbeni jenom muži,. Studie ukázaly, že se jednalo o jednotlivé pohřby. Mrtví byli umístění vzpřímeně na zádech. Hlavy mrtvých směřovaly k čelu hrobky.
Zařízení hrobky, obvykle skromné, bylo nejčastěji omezeno pouze na jeden pazourkový nástroj, část plavidla nebo vápenec, což naznačuje jeho symbolický charakter. Projevem zájmu o posmrtný život zesnulého a vyjádřením uznání příbuzných byla nakonec sama pyramida a obrovská práce, kterou bylo postavení velké hrobky v souladu s vládnoucím pohřebním zvykem.
Podle konstrukce se tyto hrobky spolu s jejich vnitřní častí, postavenou z velkých kamenů, zahrnují mezi tzv. megalitické hrobky. Pocházejí z eneolitu a představují nejstarší hrobní náspy v Polsku, spojené s kulturou nálevkovitých pohárů (konec 4. a začátek 3. tisíciletí př. n. l.) Vznikly tedy dřív než egyptské pyramidy.
Hrobky byly pravděpodobně určeny pro náčelníky, místní panovníky, kněze a nejstarší členy kmene. Na vrcholcích hrobek se nacházejí zbytky pozdějších slavností a obřadů na počest zesnulých. Byly pravděpodobně také místem kultovních rituálů prováděných za účasti celé komunity.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wietrzychowice (województwo kujawsko-pomorskie) na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-04]
- ↑ GUS: Populace - struktura podle ekonomických věkových skupin s dne 31. března 2011 (pol.)
- ↑ KRZEMIŃSKA, Alicja Edyta; DZIKOWSKA, Anna; ZARĘBA, Anna Danuta. The Significance of Megalithic Monuments in the Process of Place Identity Creation and in Tourism Development. Open Geosciences. 2018-09-18, roč. 10, čís. 1, s. 504–516. Dostupné online [cit. 2020-06-19]. ISSN 2391-5447. DOI 10.1515/geo-2018-0040.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lewandowska B., Dorcz K., Myrta A., Piramidy Kujawskie, Izbica Kujawska, 2005 (folder)
- Dorcz K., Hederych J., Polskie piramidy: Wietrzychowice, Gaj, Sarnowo, 1993
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wietrzychowice na Wikimedia Commons
