Výrov (hradiště)
| Výrov | |
|---|---|
 Letecký pohled na Výrov od severu | |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od Třeskonic, Tuchořice,  Česko |
| Souřadnice | 50°15′28,88″ s. š., 13°39′13,78″ v. d. |
  Výrov | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výrov je pozdně halštatské a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchu (510 metrů) v severozápadních Čechách, 1,5 kilometru jižně od Třeskonic v okrese Louny.
Popis hradiště[editovat | editovat zdroj]
Tvoří ho lichoběžníkové plató na vrcholu kopce, nazývaného kdysi také Vysoký Kuk, o rozloze 5,9 hektaru.[1] Po obvodu hradiště běží v délce 1,7 km porušený kamenný val, který má charakter terénní vlny.[2] Nejzachovalejší je na severní straně, kde dosahuje místy výšky 2 metrů. Původní vstup na hradiště ležel pravděpodobně v místech dnešního přístupu lesní cestou na severovýchodě.
V šedesátých letech 20. století byl zplanýrován příčný val, který ve směru východ – západ dělil hradiště na dvě části. Poslední archeologický výzkum na Výrově byl proveden roku 1983. Při něm bylo zjištěno, že vnější strana východního valu je tvořena opukovou lícovanou zdí.[3] Sondážemi uvnitř hradiště a na úpatí valů byly získány zejména střepy z pozdní doby halštatské (asi 500–420 př. n. l.) a z doby raného středověku (nejspíše 8. a 9. století). Jako opevněná lokalita byl Výrov založen v starší době železné. Slované pak v době hradištní využili a zpevnili starší fortifikaci. Vzhledem k významné strategické poloze v dolním Poohří byl zřejmě Výrov obýván ve většině pravěkých období. Svědčí o tom starší nálezy z doby neolitu, eneolitu, knovízské kultury, doby laténské a doby římské.
Přístup na hradiště[editovat | editovat zdroj]
- Z Třeskonic po červené turistické značce na vrchol (1,5 km)
- Z Pnětluk po zelené turistické značce na Výrov – rozcestí, odtud po červené turistické značce na vrchol: (4,5 km)
Od vysílače na vrcholu je rozhled západním směrem na Doupovské hory.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Bubeník, Josef, Slovanské osídlení středního Poohří, Praha 1988, s. 251
- Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324, ISBN 80-7277-173-6
- Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 53-62
- Mahr, A., Vorzeitfunde aus dem Saazer Becken in Wiener Museumsbesitz, Sudeta 6, 1930, s. 9-36
- Michálek, Jan, Archeologické nálezy ze středních a severozápadních Čech ve sbírce Naturhistorisches Museum ve Vídni, in: Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 7, Most 1999, s. 67
- Sláma, Jiří, Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu, Praehistorica 11, 1986, s. 92
- Smrž, Zdeněk, Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické 83, 1992, s. 92
- Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703-705.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons - Informace na stránkách žateckého muzea od P. Holodňáka
- Stručný údaj, foto
