Vosa prostřední

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vosa prostřední

Královna vosy prostřední okusuje dřevo, z něhož si staví hnízdo.
Královna vosy prostřední okusuje dřevo, z něhož si staví hnízdo.
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: žahadlovití (Aculeata)
Čeleď: sršňovití (Vespidae)
Rod: vosa (Dolichovespula)
Binomické jméno
Dolichovespula media
Retzius, 1783

Vosa prostřední (Dolichovespula media) vypadá jako sršeň, ve skutečnosti je to ale vosa. Stejně jako ostatní vosy má žihadlo napojeno na jedovou žlázu, takže může bodnout. Vzhledem k neagresivitě a nehojnosti druhu dochází k bodnutí spíše ojediněle.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Královna měří 15–18 mm, dělnice 11–14 mm, samec 12–16 mm. Je to druh velice variabilní, nejčastěji se dá zaměnit s vosou lesní. Samcům obvykle chybí pro tento druh typické sršní zbarvení. U dělnic je nejčastěji hlava žlutá, s černou páskou procházející mezi očima. Zadní a střední končetiny jsou obvykle červené až okrové, přední červeno-žluté. Hruď je černá, u hlavy má rudé znaky, které jsou dovnitř žlutě lemovány. Bedra mají rudou kresbu nebo jsou plošně rudá. Tykadla jsou černá a oči poměrně velké. Křídla jsou hnědá. Zadeček je skoro stejný jako u sršně obecné.

Výskyt, hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Obývá světlé a křovinaté biotopy, často v blízkosti lidských sídel, hojná je zvláště ve vyšších polohách. Volně visící kulovitá hnízda staví v hustém křoví, v živých plotech, na stromech, skalách a občas i v podstřeší, obvykle ve výšce 1–4 m (ale i více než 10 m). Žlutobílý až šedý obal hnízda se podobá pergamenu s uzavřenými vzduchovými komůrkami. Stavebním materiálem je živá dřevní hmota smíchaná se slinami. Vchod do hnízda je z počátku opatřen předsíní, kterou u starších hnízd dělnice rozebírají a zakládají nový vstupní otvor po straně asi v jedné třetině hnízda. Hnízdo obsahuje 3–5 pláství (nejvíc 6) s ohrnutými okraji a až 1 800 zárodečnými buňkami v každé z nich. Plně rozvinutá kolonie čítá 900–1 800 jedinců všech vývojových stádií, z toho 150 až 500 z nich je dělnic. Druh rozšířený v celé Evropě, na sever až k polárnímu kruhu. V ČR rozšířený takřka všude, avšak nehojný.