Voloďa Dubinin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fotografie Dubinina z knihy vydané roku 1951

Voľoďa Dubinin (Rusky: Володя Дубинин), celým jménem Vladimír Nikiforovič Dubinin se narodil v roce 1928, a zemřel 4. ledna 1942 v Ukrajinském Kerču. Do historie se zapsal jako nejmladší držitel medaile "Hrdina Sovětského svazu". Protože navíc pocházel ze sovětské organizace Pionýrské organizace, byl pro Sovětskou válečnou propagandu velice vhodný.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiči byli Nikifor Semijonovič Dubinin a Evdokvija Timofejevna Dubinina.

Během války se stal členem Sovětských partyzánů, konkrétně uskupení, které se skrývalo v opuštěném kamenolomu v okolí Kerče, odkud podnikalo záškodnické operace proti Německým agresorům.

Voloďa strávil jako malý při dětských hrách prolézáním těchto tunelů dlouhou dobu, což mu umožnilo je perfektně poznat. Zpaměti znal veškeré východy, chodby, odbočky a zákoutí a byl tak pro odbojáře významnou pomocnou silou.

Poté, co Němci město opustili, se Voloďa s partyzány vrátil do ruin s cílem zachránit, co se dá. Šlápl tu však na německou minu, která ho zabila.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Škola, do které chodil, a ulice, kde stával jeho rodný dům, dodnes nesou jeho jméno. Také se dočkal pamětní sochy, kde je zvěčněn, jak pomyslně vystupuje z kusu skály. Tato socha byla představena veřejnosti 12. června 1964.

Ulice nesoucí jeho jméno jsou také v následujících ukrajinských městech: Kyjev, Podolsk a Petrodvorec

V roce 1949 sepsali sovětští spisovatelé Lev Kasil a Maxmilián Polijanovský chlapcův životopis.

21. května 1962 vycházel režisér Lev Golub z této knihy při natáčení filmu.

Životopis i film nesl název "Улица младшего сына " (Mladý syn ulice).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]